François Hollande

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
François Hollande
24. prezident Francie
Ve funkci:
15. května 2012 – 14. května 2017
Předseda vládyJean-Marc Ayrault
Manuel Valls
Bernard Cazeneuve
PředchůdceNicolas Sarkozy
NástupceEmmanuel Macron
Spolukníže Andorry
Ve funkci:
15. května 2012 – 14. května 2017
Předseda vládyAntoni Martí
SpoluvládceJoan Enric Vives Sicília
ZástupceChristian Frémont
PředchůdceNicolas Sarkozy
NástupceEmmanuel Macron
Předseda generální rady Corrèze
Ve funkci:
12. března 2008 – 15. května 2012
PředchůdceJean-Pierre Dupont
NástupceGérard Bonnet (zastupující)
Stranická příslušnost
ČlenstvíSocialistická strana (od 1979)
Rodné jménoFrançois Gérard Georges Nicolas Hollande
Narození12. srpna 1954 (69 let)
Rouen
FrancieFrancie Francie
ChoťJulie Gayet (od 2022)
Partner(ka)Ségolène Royalová (1978–2007)
Valérie Trierweilerová (2007–2014)
Julie Gayet (od 2014)
RodičeGeorges Hollande a Nicole Tribert
DětiJulien Hollande
Flora Hollandeová
Thomas Hollande
Clémence Hollande
PříbuzníPhilippe Hollande (sourozenec)
SídloElysejský palác (2012–2017)
Alma materÉcole des hautes études commerciales de Paris (do 1975)
École Nationale d'Administration (1978–1980)
Jean-Baptiste-de-La-Salle de Rouen School
Univerzita Paříž II
Pařížský institut politických věd
Lycée Pasteur
Profesemagistrát, advokát, úředník, státník a politik
Náboženstvíkatolicismus
agnosticismus
Oceněnívelkokříž Národního řádu za zásluhy (2012)
velkokříž Řádu čestné legie (2012)
velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce (2012)
rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (2012)
Řád bílé orlice (2012)
… více na Wikidatech
PodpisFrançois Hollande, podpis
Webová stránkafrancoishollande.fr
CommonsFrançois Hollande
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Gérard Georges Nicolas Hollande (francouzská výslovnost [fʁɑ̃swa ɔlɑ̃ːd]IPA, česká výslovnost [fransoa oland], * 12. srpna 1954 Rouen) je francouzský politik a v letech 2012–2017 v pořadí 24. prezident Francouzské republiky. V květnu 2012 zvítězil ve druhém kole francouzských prezidentských voleb.[1] Předtím byl poslancem francouzského parlamentu.[2] V letech 1997 až 2008 zastával úřad předsedy Socialistické strany a v roce 1999 byl také poslancem Evropského parlamentu. V období 2001–2008 vykonával funkci starosty města Tulle v departementu Corrèze. Jako Prezident Francie působil taktéž jako spolukníže Andorry.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v normanském Rouenu. Jeho matka Nicole Frédérique Marguerite Tribert (1927–2009) byla sociální pracovnice, otec Georges Gustave Hollande (* 1923) byl lékař (otorhinolaryngolog). Jeho otec byl příznivcem krajní pravice, za kterou v letech 1959 a 1965 kandidoval v místních volbách.

Hollande s bývalou partnerkou Ségolène Royalovou v roce 2007

François Hollande vystudoval obchodní školu HEC v Paříži, Pařížský institut politických věd a v roce 1980 absolvoval také prestižní École nationale d'administration (ENA).[3]

Již během studií se začal angažovat v řadách Socialistické strany. Během své kariéry prošel řadou postů v místní samosprávě, působil např. jako starosta Tulle mezi lety 2001 a 2008. Krátce také pracoval jako advokát. V letech 1988–1993 a 1997–1999 byl poslancem francouzského Národního shromáždění. V roce 1997 se stal předsedou francouzské Socialistické strany, poté, co se Lionel Jospin stal premiérem. Pozici si udržel také po porážce levice v roce 2002 a funkci opustil až v roce 2008.

V roce 1999 byl několik měsíců poslancem Evropského parlamentu a členem frakce Strany evropských socialistů.[4] V letech 2002 a 2007 byl opět zvolen do dolní komory francouzského parlamentu. Do nastoupení funkce prezidenta byl poslancem prvního obvodu departementu Corrèze. Od roku 2008 byl také předsedou generální rady tohoto departementu.

Prezidentský úřad[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 vyhrál Hollande primárky na úřad prezidenta za francouzskou Socialistickou stranu, když k jeho vítězství přispělo i to, že dosavadní favorit strany Dominique Strauss-Kahn po skandálech ze své kandidatury odstoupil.[5] V 1. kole prezidentských voleb porazil Hollande těsně dosavadního prezidenta Nicolase Sarkozyho. Získal 28,6 % hlasů, nejvíce z deseti kandidátů.[6] Sarkozyho porazil i ve druhém kole ziskem 51,6 % hlasů všech voličů a byl tak zvolen prezidentem Francie.

Hollande nastoupil do úřadu prezidenta dne 15. května 2012. Téhož dne jmenoval premiérem (předsedou vlády) dosavadního předsedu parlamentního klubu Socialistické strany Jean-Marca Ayraulta a vykonal první zahraniční návštěvu v Berlíně, kde jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o evropské hospodářské a měnové krizi. 18. a 19. května 2012 se zúčastnil jednání tzv. G8 v Camp David na pozvání prezidenta USA Baracka Obamy. V následujících dnech 20. a 21. května 2012 probíhal za jeho účasti summit NATO v Chicagu.

V červenci 2014 podpořil právo Izraele na obranu v konfliktu v Gaze proti palestinskému hnutí Hamas.[7]

Během krizového summitu EU k migraci v reakci na evropskou migrační krizi v září 2015 Hollande kritizoval odmítavý postoj některých středoevropských států, včetně Česka, k povinným kvótám na přijímání migrantů a prohlásil na adresu těchto zemí: "Ti, kdož nesdílejí naše hodnoty, ti, kdož dokonce nerespektují tyto principy, se potřebují začít ptát sebe sama, jaké je jejich místo v Evropské unii."[8]

Hollandova vláda podpořila saúdskou vojenskou intervenci v Jemenu proti jemenským šíitům, kteří se v roce 2014 zmocnili hlavního města a velké části země, a jen v roce 2015 povolila prodej zbraní do Saúdské Arábie v celkové hodnotě 18 miliard dolarů.[9] Podle některých kritiků tak Francie porušila smlouvu o obchodu se zbraněmi, protože ve válce v Jemenu dochází k útokům na civilisty a dalším válečným zločinům ze strany arabské koalice vedené Saúdy.[10]

1. prosince 2016 oznámil, že ve volbách v roce 2017 se nebude ucházet o znovuzvolení prezidentem. Jeho mandát tak skončil 14. května 2017. [11] Jeho nástupcem v úřadu prezidenta se stal Emmanuel Macron.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Během studií na École Nationale d'administration se seznámil se Ségolène Royalovou, se kterou žil až do roku 2007 a se kterou má čtyři děti. Ségolène Royalová se také stala političkou a v prezidentských volbách 2007 prohrála s Nicolasem Sarkozym.

Od roku 2010 byla Hollandovou partnerkou novinářka Valérie Trierweilerová. V lednu 2014 však vyšlo najevo, že prezident má vztah s herečkou Julií Gayet. Poté, co se zprávy o něm objevily v médiích, byla Trierweilerová hospitalizována.[12] Několik dní nato Hollande oznámil, že vztah s Trierweilerovou ukončil.[13]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
ArgentinaArgentina Argentina velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína[14] 2016, 25. února
ArménieArménie Arménie Řád slávy[15] 2014, 12. května
FinskoFinsko Finsko velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[16] 2013, 9. července
ItálieItálie Itálie velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[17] 2012, 21. listopadu
KazachstánKazachstán Kazachstán Řád přátelství I. třídy[18] 2015, 6. listopadu
MaliMali Mali velkokříž Národního řádu Mali[19] 2013, 15. července
MarokoMaroko Maroko řetěz Řádu Muhammada 2013, 3. dubna
MonakoMonako Monako velkokříž Řádu svatého Karla[20] 2013, 14. listopadu
NěmeckoNěmecko Německo velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2013, 3. září
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko velkokříž Řádu nizozemského lva[21] 2014, 20. ledna
PolskoPolsko Polsko rytíř Řádu bílé orlice 2012, 16. listopadu
PortugalskoPortugalsko Portugalsko velkokříž s řetězem Řádu svobody[22] 2016, 19. června
RakouskoRakousko Rakousko velkostuha Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku 2013, 5. listopadu
RumunskoRumunsko Rumunsko velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy 2016, 13. září
ŘeckoŘecko Řecko velkokříž Řádu Spasitele 2015, 22. října
Saúdská ArábieSaúdská Arábie Saúdská Arábie řetěz Řádu krále Abd al-Azíze[23] 2013, 30. prosince
SlovenskoSlovensko Slovensko Řád bílého dvojkříže I. třídy 2013, 29. října
Spojené královstvíSpojené království Spojené království čestný rytíř velkokříže Řádu lázně[24] 2014, 5. června
Středoafrická republikaStředoafrická republika Středoafrická republika velkokříž Řádu uznání[25] 2016, 13. května
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[26] 2015, 23. března
ŠvédskoŠvédsko Švédsko rytíř Řádu Serafínů[27] 2014, 2. prosince
TuniskoTunisko Tunisko velkostuha Řádu republiky[28] 2013, 4. července
UkrajinaUkrajina Ukrajina Řád svobody[29][30] 2018, 1. října
QuébecQuébec Québec velkodůstojník Národního řádu Québecu[31] 2014, 3. listopadu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Hollande na polské Wikipedii.

  1. ↑ Hollande je novým francouzským prezidentem, ukázaly první výsledky Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine., Novinky.cz, 6.5.2012
  2. ↑ M. François Hollande : Assemblée Nationale. www.assemblee-nationale.fr [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Old school ties. The Economist. 2012-03-10. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0013-0613. 
  4. ↑ Vaši poslanci : François HOLLANDE. www.europarl.europa.eu [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ ERLANGER, Steven. The Soft Middle of François Hollande. The New York Times. 2012-04-13. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. ↑ Rozhodnuto. První kolo vyhrál Hollande, překvapila Le Penová | Svět. Lidovky.cz [online]. 2012-04-22 [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ France, Germany 'Strongly Condemn' Rockets on Israel [online]. 9. července 2014. Dostupné online. 
  8. ↑ "Summit začal v napjaté atmosféře, Hollande se opřel do Slovenska". Novinky. 23. září 2015.
  9. ↑ "Arms sales to Saudi 'illicit' due to civilian deaths in Yemen: campaigners". Reuters. 22. srpna 2016.
  10. ↑ "Pressure mounts on Western powers to halt arms sales to Saudi Arabia". France 24. 23. srpna 2016.
  11. ↑ Hollande oznámil, že už nebude kandidovat na prezidenta. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-04-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ První dáma Francie je v nemocnici. Může za to nevěrný Hollande, píší média. Lidovky.cz [online]. 2014-01-12. Dostupné online. 
  13. ↑ Skončil jsem společný život s Valérií, řekl prezident Hollande. Lidovky.cz [online]. 2014-01-25. Dostupné online. 
  14. ↑ CLARÍN.COM. Toda la intimidad de la cena con Hollande, entre Juanita, Moyano y Awada. www.clarin.com [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  15. ↑ Президенты Армении и Франции обменялись наградами. news.am [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (rusky) 
  16. ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  17. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ Nazarbayev awards Order of Friendship to Francois Hollande. Tengrinews.kz [online]. 2015-11-10 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ François Hollande décoré de l'ordre national du Mali. RTL.fr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-26. (francouzsky) 
  20. ↑ N° 8148 du VENDREDI 22 NOVEMBRE 2013 * Ordonnance Souveraine n° 4.575 du 14 novembre 2013 portant élévation dans l’Ordr. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ Het laatste nieuws uit Nederland leest u op Telegraaf.nl. www.telegraaf.nl [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  22. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ World leaders remember ‘Islam-West mediator’ Abdullah. Arab News [online]. 2015-01-23 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  25. ↑ François Hollande décoré à la dignité de Grand-croix dans l’ordre national de la reconnaissance centrafricaine. aBangui.com [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  26. ↑ BOE.es - Documento BOE-A-2015-3142. www.boe.es [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. 
  27. ↑ Entretien avec Sa Majesté le Roi de Suède Carl XVI Gustaf - Présidence de la République. web.archive.org [online]. 2014-12-07 [cit. 2019-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  28. ↑ RAJA. Directinfo [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  29. ↑ JDD, Le. Ukraine : François Hollande décoré par le président Porochenko. lejdd.fr [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (francouzsky) 
  30. ↑ УКАЗ ПРЕЗИДЕНТА УКРАЇНИ №250/2017. Офіційне інтернет-представництво Президента України [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (ua) 
  31. ↑ ICI.RADIO-CANADA.CA, Zone Politique-. François Hollande décoré de l'Ordre national du Québec. Radio-Canada.ca [online]. [cit. 2019-09-26]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Prezidenti Francie
Druhá republika Prezidentská standarta
Třetí republika
Adolphe Thiers (1871–1873) • Patrice de Mac-Mahon (1873–1879) • Jules Grévy (1879–1887) • Marie François Sadi Carnot (1887–1894) • Jean Casimir-Perier (1894–1895) • Félix Faure (1895–1899) • Émile Loubet (1899–1906) • Armand Fallières (1906–1913) • Raymond Poincaré (1913–1920) • Paul Deschanel (1920) • Alexandre Millerand (1920–1924) • Gaston Doumergue (1924–1931) • Paul Doumer (1931–1932) • Albert Lebrun (1932–1940)
Čtvrtá republika
Vincent Auriol (1947–1954) • René Coty (1954–1959)
Pátá republika
Charles de Gaulle (1959–1969) • Georges Pompidou (1969–1974) • Valéry Giscard d'Estaing (1974–1981) • François Mitterrand (1981–1995) • Jacques Chirac (1995–2007) • Nicolas Sarkozy (2007–2012) • François Hollande (2012–2017) • Emmanuel Macron (od 2017)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=François_Hollande&oldid=23075160“