Chlorid xenonatý
| chlorid xenonatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid xenonatý |
| Anglický název | Xenon dichloride |
| Německý název | Xenondichlorid |
| Sumární vzorec | XeCl2 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13780-38-6 |
| PubChem | 60210033 |
| SMILES | Cl[Xe]Cl |
| InChI | InChI=1S/Cl2Xe/c1-3-2
Key: ZDICFBIJLKDJAQ-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 202,199 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid xenonatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem XeCl2. Je to jediný stabilní známý chlorid xenonu. Je však stále sporné, zda je chlorid xenonatý skutečně sloučeninou nebo pouze Van der Waalsovou molekulou složenou z atomu xenonu a molekul chloru spojených Van der Waalsovými silami.[1]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid xenonatý lze připravit ozařováním směsi xenonu a chloru mikrovlnami. V jednom experimentu byla vyzkoušena příprava XeCl2·BCl3 za pomocí xenonu, chloru a chloridu boritého, ale vzniknul chlorid xenonatý.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xenon dichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ PROSERPIO, Davide M.; HOFFMANN, Roald; JANDA, Kenneth C. The xenon-chlorine conundrum: van der Waals complex or linear molecule?. Journal of the American Chemical Society. 1991-09, roč. 113, čís. 19, s. 7184–7189. Dostupné online [cit. 2024-06-25]. ISSN 0002-7863. doi:10.1021/ja00019a014. (anglicky)
- ↑ 王积涛. 有机金属化合物. [s.l.]: 科学出版社 434 s. Dostupné online. ISBN 978-7-03-002238-7. S. 72. (čínsky)