Přeskočit na obsah

Chlorid titanatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chlorid titanatý
Model molekuly chloridu titanatého
Model molekuly chloridu titanatého
Obecné
Systematický názevChlorid titanatý
Anglický názevTitanium(II) chloride
Německý názevTitan(II)-chlorid
Sumární vzorecTiCl2
VzhledČerné šesterečné krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS10049-06-6
PubChem66228
SMILES[Ti+2].[Cl-].[Cl-]
InChIInChI=1S/2ClH.Ti/h2*1H;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost118,77 g/mol
Teplota tání1 035 °C
Teplota varu1 500 °C
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid titanatý (TiCl2) je anorganická sloučenina, která obsahuje titan v oxidačním čísle II, tedy v nejmenším oxidačním čísle, v jakém se titan vyskytuje ve sloučeninách. Tato černá krystalická látka byla zatím poměrně málo prozkoumána kvůli své vysoké reaktivitě.[2] Je to také silné redukční činidlo: má vysokou afinitu ke kyslíku a s vodou reaguje za vzniku vodíku.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Obvyklá příprava chloridu titanatého spočívá v tepelné disproporcionaci chloridu titanitého:

2 TiCl3 → TiCl2 + TiCl4

Odpovídající reakce se také používá pro rozklad chloridu vanaditého na chlorid vanadnatý a vanadičitý.

Struktura

[editovat | editovat zdroj]

TiCl2 krystalizuje ve vrstevnaté struktuře stejně jako jodid kademnatý.[3][4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Titanium (II) chloride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Titanium dichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
  3. ↑ Gal'perin, E. L.; Sandler, R. A. TiCI2. Kristallografiya. 1962, s. 217–19.. 
  4. ↑ Baenziger, N. C.; Rundle, R. E. TiCI2. Acta Cryst.. 1948, s. 274–274. DOI 10.1107/S0365110X48000740. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.
Chlorid americnatý (AmCl2) • Chlorid barnatý (BaCl2) • Chlorid berylnatý (BeCl2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Chlorid kademnatý (CdCl2) • Chlorid kalifornatý (CfCl2) • Chlorid kobaltnatý (CoCl2) • Chlorid chromnatý (CrCl2) • Chlorid měďnatý (CuCl2) • Chlorid dysprosnatý (DyCl2) • Chlorid einsteinatý (EsCl2) • Chlorid europnatý (EuCl2) • Chlorid železnatý (FeCl2) • Chlorid fermnatý (FmCl2) • Chlorid gallnatý (GaCl2) • Chlorid germanatý (GeCl2) • Chlorid rtuťnatý (HgCl2) • Chlorid indnatý (InCl2) • Chlorid iridnatý (IrCl2) • Chlorid mendelevnatý (MdCl2) • Chlorid hořečnatý (MgCl2) • Chlorid manganatý (MnCl2) • Chlorid molybdenatý (Mo6Cl12) • Chlorid neodymnatý (NdCl2) • Chlorid nikelnatý (NiCl2) • Chlorid nobelnatý (NoCl2) • Chlorid osminatý (OsCl2) • Chlorid olovnatý (PbCl2) • Chlorid palladnatý (PdCl2) • Chlorid polonatý (PoCl2) • Chlorid platnatý (PtCl2) • Chlorid radnatý (RaCl2) • Chlorid ruthenatý (RuCl2) • Chlorid sirnatý (SCl2) • Chlorid selenatý (SeCl2) • Chlorid samarnatý (SmCl2) • Chlorid cínatý (SnCl2) • Chlorid strontnatý (SrCl2) • Chlorid tellurnatý (TeCl2) • Chlorid thornatý (ThCl2) • Chlorid titanatý (TiCl2) • Chlorid thulnatý (TmCl2) • Chlorid vanadnatý (VCl2) • Chlorid wolframnatý (WCl2) • Chlorid xenonatý (XeCl2) • Chlorid ytterbnatý (YbCl2) • Chlorid zinečnatý (ZnCl2)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chlorid_titanatý&oldid=22216610“