Přeskočit na obsah

Bílovice-Lutotín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bílovice-Lutotín
Kaple na návsi v Bílovicích
Kaple na návsi v Bílovicích
Znak obce Bílovice-LutotínVlajka obce Bílovice-Lutotín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel507 (2024)[1]
Rozloha6,87 km²[2]
Nadmořská výška249 m n. m.
PSČ798 41
Počet domů199 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBílovice 39
Bílovice-Lutotín
798 41 Kostelec na Hané
obeclutotin@seznam.cz
StarostaIng. Miroslav Hochvald
Oficiální web: www.bilovice-lutotin.cz
Bílovice-Lutotín
Bílovice-Lutotín
Další údaje
Kód obce589276
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Bílovice-Lutotín se nachází v okrese ProstějovOlomouckém kraji. Bílovice-Lutotín jsou nevelká obec, žije zde 507[1] obyvatel.

Lutotínem prochází železniční trať Prostějov–Kostelec na Hané–Konice–Chornice a je zde železniční zastávka Lutotín.

Obec se nachází severozápadním směrem od města Prostějov a na obou březích říčky Romže v nadmořské výšce 249–264 m n. m. Obec Bílovice odděluje od Kostelce na Hané právě tok Romže. Na březích říčky na území obce jsou malé lesíky či hájky. V katastru obce se nachází přírodní památka Na hůrkách.

Údolím, na jehož začátku obec leží, prochází železniční trať (zastávka Lutotín, zřízena roku 1919) z Prostějova směrem na Konici a dále na Chornici v Pardubickém kraji. Koresponduje s pradávnou komunikační trasou, konkrétně s prostějovsko-konickou větví západovýchodní stezky, která byla součástí dálkové magistrály, spojující západ Evropy s jejím východem a pokračovala přes střední Asii do Číny. Kolem jižního okraje Bílovice prochází značená lokální cyklostezka.

Obec Bílovice-Lutotín vznikla spojením dvou samostatných obcí Bílovice (322 obyvatel, 139 domů) a Lutotína (183 obyvatel, 79 domů). První písemná zmínka o Bílovicích pochází z roku 1305, Lutotín je poprvé zmíněn již v roce 1131.

Ač zmínka o Bílovicích tedy pochází až ze 14. století, poměrně intenzivní slovanské osídlení z 9. a 10. století, zachycené archeologickými výzkumy v nivě po obou stranách říčky Romže, a následná kontinuita osídlení až do vrcholného středověku hovoří o starobylém původu osady. Stejně tak i název obce Bílovice, jméno odvozené od staročeského osobního jména Běl. Nejstarší písemné doklady mají v první slabice biel – Bielowicze, ale od 16. století již důsledně „í“. Z katastru obce pochází jeden z mála na okrese nalezených žárových slovanských hrobů ze 7. století našeho letopočtu. Do širšího obecného povědomí je však zapsáno hradisko z pozdní doby kamenné (3500 př. n. l.), jde o hrad u Bílovic, zbudovaný na skalnatém ostrohu u Běleckého Mlýna (Šmíd 2003).

Lutotín je uveden v nedatované „nadační“ listině biskupa Jindřicha Zdíka (1083–1150), kladené k roku 1131, nově pak až k roku 1141. Základem jména Lutotín je osobní jméno Ľutota, tvořené k přídavnému jménu ľutý („lítý“). Je ovšem také možné, že jde o domáckou podobu jmen jako Ľutobor, Ľutohněv, Ľutomysl, Ľutomir apod. Lutotín je tedy Lutotův majetek. Tolik alespoň ke jménům obce uvádí jazykovědec František Kopečný (1985, 4-27-28). Také z katastru této obce je známo mnoho cenných archeologických památek, zejména však žárové hroby ohrozimského typu z poloviny 4. tisíciletí př. n. l.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Bílovice-Lutotín 709 750 807 806 801 809 820 669 632 583 506 446 485 493
Počet domů část Bílovice-Lutotín 132 132 136 140 143 145 157 182 175 169 157 184 188 179

Narodili se zde:

Jan Stavěl (1869 – 1938), ThDr., ř. k. kněz, vysvěcen 1894, od r. 1927 olomoucký světicí biskup

František Světlík (1875 – 1949), ř. k. kněz, vysvěcen 1898, přední politik ČSL, dlouholetý poslanec NS ČSR, olomoucký sídelní kanovník, prelát arcijáhen, v letech 1938-1949 prezident Charity v Olomouci

  • František Vinkler (1839–1899), novinář, překladatel, veřejný představitel na Mělnicku, defraudant[5]

Památky a turistické zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.

K cenným historickým památkám patří v Bílovicích lidový zděný statek č. 35 se žudrem a hospodářskými budovami, postavený v 18. století. Tento objekt je památkově chráněný a patří mezi nejpěknější svého druhu na Hané. V Lutotíně pak kaple sv. Anny z roku 1822 a kaplička bolestné Panny Marie z roku 1808, za obcí při silnici na Kostelec na Hané s památnou lípou. Kaple sv. Floriána v Bílovicích byla vysvěcena roku 1782. Původní zvon zrekvírovaný za první světové války byl později nahrazen novým pouze z daty 1914–1918. V obou částech obce býval hospodářský dvůr a stejně tak i vodní mlýn. Nachází se zde i archeologická lokalita Na Hradě.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Bílovice-Lutotín [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online. 
  5. Úmrtí. Plzeňské listy. 1899-07-07, roč. 1899, čís. 152, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-05-31]. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]