Severomoravský kraj
| Severomoravský kraj | |
|---|---|
 Vítkovice | |
| Území | |
| Sídlo kraje | Ostrava |
| Historická země | Morava Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′ s. š., 17°39′ v. d. |
| Vznik | 11. dubna 1960[1] |
| Zánik | 1. ledna 2021[2] |
| Základní informace | |
| Rozloha | 11 068 km² |
| Počet obyvatel | 1 870 536 (2019)[3] |
| Hustota zalidnění | 169 obyv./km² |
| Počet okresů | 11 |
 | |
 Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Severomoravský kraj byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu. Kromě severní části historické Moravy do území kraje patřilo i České Slezsko, přesto se celému území kraje někdy zjednodušeně a chybně říkalo Severní Morava. Sídlem kraje byla Ostrava. Severomoravský kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.[2]
Vymezení
Kraj byl vymezen územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín. Okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město tvoří území samosprávného Moravskoslezského kraje, okresy Jeseník, Olomouc, Přerov a Šumperk (společně s okresem Prostějov, který územně patřil do Jihomoravského kraje) tvoří území samosprávného Olomouckého kraje. Okres Vsetín patří do samosprávného Zlínského kraje.
Kraj hraničil s Polskem a Slovenskem a s územními kraji Východočeským a Jihomoravským.
Vývoj
Kraj byl vymezen územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk, Vsetín. Okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město tvoří území samosprávného Moravskoslezského kraje, okresy Jeseník, Olomouc, Přerov a Šumperk (společně s okresem Prostějov, který územně patřil do Jihomoravského kraje) tvoří území samosprávného Olomouckého kraje. Okres Vsetín patří do samosprávného Zlínského kraje.
Kraj hraničil s Polskem a Slovenskem a s územními kraji Východočeským a Jihomoravským.
Původně byl Severomoravský i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Severomoravského kraje vznikl Moravskoslezský kraj, většina Olomouckého kraje a část Zlínského kraje. Severomoravský kraj zůstal až do svého zrušení (2021) jen jednotkou územního členění, samosprávu za něj vykonávaly kraje (od 2000).
Poštovní směrovací čísla (PSČ) míst v Severomoravském kraji začínají číslicí 7; číslem 7 ale začínají i PSČ okresů Zlín (dříve Gottwaldov), Kroměříž a Prostějov, které jsou územně součástí Jihomoravského kraje (Zlín – 760 01, Kroměříž – 767 01, Prostějov – 796 01). Čísla dopravních závodů ČSAD v Severomoravském kraji začínala číslicí 7.
Odkazy
Reference
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha: Český statistický úřad. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.
Literatura
- BRUMEK, Ladislav; ROSTAVŠČIKOV, Viktor; a kol. Cesta družby = Doroga družby. Ostrava : Profil; Volgograd : Nižněvolžské nakladatelství, 1983.
- GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie, 2003. 656 s. ISBN 80-7248-226-2.
