Přeskočit na obsah

Josef Šolín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josef Šolín
Josef Šolín v r. 1889
Josef Šolín v r. 1889
Narození4. března 1841
Trhová Kamenice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. září 1912 (ve věku 71 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípedagog, matematik, statik, inženýr a vysokoškolský učitel
OceněníŘád železné koruny
DětiJiří Šolín[1]
Funkcerektor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Šolín (4. březen 1841 Trhová Kamenice – 19. září 1912 Praha[2] ) byl český matematik a inženýr, profesor pražské techniky.

Život

Narodil se v Trhové Kamenici. Absolvoval nižší reálku v Chrudimi a vyšší reálku v Ječné v Praze. V letech 1860–1864 studoval pražský Polytechnický institut. V roce 1863 studoval též na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1864–1868 byl asistentem na katedře deskriptivní geometrie. Po získání aprobace z matematiky a deskriptivní geometrie v roce 1868 vyučoval na reálce. Matematiku vyučoval také na Vyšší dívčí škole v Praze [3]. V roce 1869 nastoupil jako docent stavební mechaniky zpět na pražskou techniku. V roce 1873 byl jmenován mimořádným a v roce 1876 řádným profesorem. V roce 1878 předal svou funkci Eduardu Weyrovi a obdržel profesuru pružnosti a pevnosti. Ve třech funkčních obdobích (1879–1880, 1889–1890 a 1905–1906) byl zvolen rektorem, jedenáctkrát byl děkanem.

Působil rovněž jako redaktor Ottova slovníku naučného, kde byl vrchním redaktorem pro technické obory.

Zemřel 19. září 1913 v Praze a byl pohřben v hrobce na Olšanských hřbitovech.

Podrobný obsah a rozbor všech jeho prací byl uveřejněn v časopise Technický obzor (r. 1911, str. 47 a dále).[4]

Členství ve spolcích

Ocenění

  • 1896 řád železné koruny III. třídy
  • 1904 titul c. k. dvorní rada
  • 1906 čestný doktorát ČVUT
  • Je po něm pojmenována Šolínova ulice v areálu ČVUT v Praze 6 - Dejvicích.
  • Jako "prvnímu českému badateli ve stavebné mechanice" mu byla věnována publikace Stavebná mechanika, díl prvý, autor Zdeněk Bažant, Praha 1918 [5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, list 420 • 1841 • Šolín, Josef. Dostupné online.
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
  3. ↑ Allgemeines Adress- und Handels- Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten, Prag 1868, s. 253
  4. ↑ Stavebná mechanika, díl prvý, Dr. techn. Ing. Zdeněk Bažant, nákladem České matice technické, Praha 1918, poznámka v předmluvě
  5. ↑ Stavebná mechanika, díl prvý, Dr. techn. Ing. Zdeněk Bažant, nákladem České matice technické, Praha 1918, věnování

Literatura

Externí odkazy

Rektoři ČVUT
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018–
České vysoké učení technické v Praze
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Šolín&oldid=21246716“