Ingrid Bergmanová

Ingrid Bergmanová
	Ingrid Bergmanová (1944)
Narození	29. srpna 1915; Farnost Hedviky Eleonory
Úmrtí	29. srpna 1982 (ve věku 67 let); Londýn
Příčina úmrtí	rakovina prsu
Místo pohřbení	Severní hřbitov (59°21′27″ s. š., 18°1′31″ v. d.)
Alma mater	Dramatens elevskola; Palmgrenska samskolan
Povolání	autorka autobiografie, divadelní herečka, filmová herečka a herečka
Rodiče	Justus Bergman
Manžel(ka)	Roberto Rosselini (1950–1957); Lars Schmidt (1958–1979)
Partner(ka)	John Van Eyssen
Děti	Pia Lindström; Isotta Ingrid Rosselliniová; Isabella Rosselliniová
Příbuzní	Justin Daly (vnuk)
Ocenění	Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1945); Tony Award za nejlepší herečku – divadelní hra (1947); Oscar za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (1957); Oscar za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli (1975); Čestný César (1976); Cena Emmy za herečku v hlavní roli v minisérii nebo filmu (1982); Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy; … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.ingridbergman.com
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ingrid Bergmanová, nepřechýleně Bergman (29. srpna 1915, Stockholm, Švédsko – 29. srpna 1982, Londýn, Spojené království) byla švédsko-americká filmová a divadelní herečka. Obdržela tři Oscary za své hlavní role a Americký filmový institut (AFI) ji zařadil na čtvrté místo největších hereček v historii amerického filmu.

Životopis

Její matka, původem Němka Friedel Adler Bergman, zemřela na žloutenku,^[zdroj?] když jí byly pouhé tři roky. O 11 let později, 29.7.1929,^[zdroj?] zemřel i její otec Justus Samuel Bergman na rakovinu.^[zdroj?] Ten se věnoval fotografování a pomáhal jí už od mala s rozvojem jejího hereckého talentu. Po smrti otce žila Ingrid u svého strýce a jeho rodiny. Vystudovala hereckou školu Královského dramatického divadla ve Stockholmu a v roce 1934 obsadila svoji první mluvenou roli ve švédském filmu Hrabě z Mnichova mostu (Munkbrogreven), uvedeném do kin v roce 1935.

Jejím prvním manželem se stal roku 1937 Petter Lindström, který pracoval jako zubní lékař, a následujícího roku se jim narodila dcera Pia (* 1938). Ještě než odešla do Spojených států amerických, natočila v Německu film pro UFA Čtyři přátelé (režisér Carl Froelich). Mezinárodně známou filmovou hvězdou ji učinil snímek Intermezzo z roku 1936, který se producent David O. Selznick rozhodl v roce 1939 natočit v americké verzi. Mladá Švédka si získala americké publikum především svojí přirozeností, kterou se od tehdejších amerických hvězd zásadně odlišovala.

V roce 1942 získala americké státní občanství a natočila svůj nejslavnější film Casablanca, v němž byl jejím filmovým partnerem Humphrey Bogart a který režíroval Michael Curtiz. V roce 1949 natáčela v Itálii film Stromboli. Přitom se zamilovala do režiséra tohoto filmu Roberta Rosselliniho a otěhotněla s ním: Pak opustila svého muže Pettera Lindströma a dceru Piu, což způsobilo v Americe skandál. Kvůli tomu také ztratila nakrátko přízeň amerického publika. V roce 1950 se za Rosselliniho provdala. Měli spolu tři děti: syna Roberta Ingmara Rosseliniho (* 1950) a dvojčata Isabellu Rossellini a Isottu Ingrid (* 18. června 1952). Druhá z dvojčat se později stala profesorkou na Stony Brook University). Bergmanová a Rossellini natočili spolu celkem sedm filmů. Roku 1957 se však jejich manželství rozpadlo, poté co Rossellini začal vztah s Indkou jménem Sonali Dasgupta, která byla o 24 let mladší než Rosselini a otěhotněla s ním.^[1] O rok později se Ingrid Bergmanová provdala za švédského producenta Larse Schmidta. Toto manželství vydrželo do roku 1970.

V romantické komedii Indiskrétní (Indiscreet), natočeném v roce 1958, se Bergmanová objevila jako divadelní herečka Anna Kalman společně s Carym Grantem.

Do výčtu mužů, kteří měli intimní vztah s Ingrid Bergmanovou, se řadí také maďarský reportážní fotograf Robert Capa.^[zdroj?]

Její poslední film Žena jménem Golda z roku 1982 byl životním příběhem izraelské političky Goldy Meirové. Čtyři měsíce po jeho dokončení zemřela Bergmanová v Londýně na rakovinu, v den svých 67. narozenin.

Filmografie (výběr)

1935 Hrabě z Mnichova mostu, švédsky Munkbrogreven (Elsa Edlund)
1935 Walpurgis Night, švédsky Valborgsmässoafton (Lena Bergström)
1936 Na slunečné straně, švédsky På solsidan (Eva Bergh)
1936 Intermezzo (Anita Hoffman)
1938 Čtyři přátelé, německy Die 4 Gesellen (Marianne Kruge)
1938 Dolar (Julia Balzar)
1939 Jen jedna noc, švédsky En enda natt (Eva Beckman)
1941 Doktor Jekyll a pan Hyde (Ivy Peterson)
1942 Casablanca (Ilsa Lund)
1943 Komu zvoní hrana (María)
1944 Plynové lampy (Paula)
1945 Zvony od Panny Marie (sestra Benedicta)
1945 Rozdvojená duše (Dr. Constance Petersen)
1946 Pochybná žena (Alicia Huberman Sebastian)
1952 Evropa '51 (Irene Girard)
1956 Elena a muži (princezna Elena Sorokowska)
1956 Anastázie (Anastázia)
1958 Indiskrétní, anglicky Indiscreet (Anna Kalman)
1969 Kaktusový květ (Stephanie Dickinson)
1974 Vražda v Orient expresu (Greta Ohlsson)
1976 A Matter of Time (hraběnka Sanziani)
1978 Podzimní sonáta (Charlotte Andergast)
1982 Žena jménem Golda (Golda Meir) - původně televizní film

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ingrid Bergman na německé Wikipedii a Ingrid Bergman performances na anglické Wikipedii.

↑ Svědectví dcery Isabelly Rosselini v brožuře k DVD filmu Indiskrétní (Indiscreet) z roku 1958.

Související články

Casablanca (film)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ingrid Bergmanová na Wikimedia Commons
Osoba Ingrid Bergmanová ve Wikicitátech
Galerie Ingrid Bergmanová na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ingrid Bergmanová
Ingrid Bergmanová ve Filmové databázi
(anglicky) Ingrid Bergman Archivováno 5. 10. 2009 na Wayback Machine. oficiální stránka její rodiny
(anglicky) Ingrid Bergman stránka studia CMG
(anglicky) Ingrid Bergman Collection na stránkách Wesleyan University

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Oscar - nejlepší herečka 1941-1960 Šablona:Zlatý glóbus - nejlepší herečka (drama) 1943–1960 Šablona:Oscar - nejlepší herečka ve vedlejší roli 1961-1980 Šablona:Zlatý glóbus - nejlepší herečka v minisérii nebo TV filmu 1981–2000

[1] Svědectví dcery Isabelly Rosselini v brožuře k DVD filmu Indiskrétní (Indiscreet) z roku 1958.

[1]

Držitelé Čestného Césara

1976–1979	1976 Ingrid Bergmanová, Diana Rossová • 1977 Henri Langlois, Jacques Tati • 1978 Robert Dorfmann • 1979 Marcel Carné, Walt Disney (posmrtně), Charles Vanel

1980–1989	1980 Pierre Braunberger, Louis de Funès, Kirk Douglas • 1981 Abel Gance, Jacqueline Pagnol • 1982 Georges Dancigers, Andrzej Wajda, Alexandre Mnouchkine • 1983 Raimu • 1984 Georges de Beauregard, René Clément, Edwige Feuillère • 1985 Danielle Darrieuxová, Christine Gouze-Renal, Christian-Jaque, Alain Poiré • 1986 Bette Davis, Jean Delannoy, Claude Lanzmann, Maurice Jarre, René Ferracci • 1987 Jean-Luc Godard, Jean Gabin (posmrtně) • 1988 Serge Silberman • 1989 Paul Grimault, Bernard Blier

1990–1999	1990 Gérard Philipe (posmrtně) • 1991 Jean-Pierre Aumont, Sophia Lorenová • 1992 Michèle Morganová, Sylvester Stallone, César • 1993 Jean Marais, Marcello Mastroianni, Gérard Oury • 1994 Jean Carmet • 1995 Jeanne Moreau, Gregory Peck, Steven Spielberg • 1996 Henri Verneuil, Lauren Bacallová • 1997 Charles Aznavour, Andie MacDowell • 1998 Jean-Luc Godard (podruhé), Clint Eastwood, Michael Douglas • 1999 Jean Rochefort, Pedro Almodóvar, Johnny Depp

2000–2009	2000 Josiane Balasko, Martin Scorsese, Jean-Pierre Léaud, Georges Cravenne • 2001 Charlotte Rampling, Darry Cowl, Agnès Varda • 2002 Claude Rich, Anouk Aimée, Jeremy Irons • 2003 Meryl Streepová, Spike Lee, Bernadette Lafont • 2004 Micheline Presle • 2005 Will Smith, Jacques Dutronc • 2006 Pierre Richard, Hugh Grant • 2007 Jude Law, Marlène Jobertová • 2008 Roberto Benigni, Romy Schneider (posmrtně), Jeanne Moreau (podruhé) • 2009 Dustin Hoffman

2010–2019	2010 Harrison Ford • 2011 Quentin Tarantino • 2012 Kate Winsletová • 2013 Kevin Costner • 2014 Scarlett Johanssonová • 2015 Sean Penn • 2016 Michael Douglas (podruhé) • 2017 George Clooney • 2018 Penélope Cruzová • 2019 Robert Redford

2020–dodnes	2020 Cena neudělena • 2021 Jean-Pierre Bacri (posmrtně) • 2022 Cate Blanchettová • 2023 David Fincher

Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes

1946–1949	Georges Huisman (1946–1949)

1950–1959	André Maurois (1951) • Maurice Genevoix (1952) • Jean Cocteau (1953–1954) • Marcel Pagnol (1955) • Maurice Lehmann (1956) • André Maurois (1957) • Marcel Achard (1958–1959)

1960–1969	Georges Simenon (1960) • Jean Giono (1961) • Tetsurō Furukaki (1962) • Armand Salacrou (1963) • Fritz Lang (1964) • Olivia de Havilland (1965) • Sophia Lorenová (1966) • Alessandro Blasetti (1967) • André Chamson (1968) • Luchino Visconti (1969)

1970–1979	Miguel Ángel Asturias (1970) • Michèle Morganová (1971) • Joseph Losey (1972) • Ingrid Bergmanová (1973) • René Clair (1974) • Jeanne Moreau (1975) • Tennessee Williams (1976) • Roberto Rossellini (1977) • Alan Pakula (1978) • Françoise Saganová (1979)

1980–1989	Kirk Douglas (1980) • Jacques Deray (1981) • Giorgio Strehler (1982) • William Styron (1983) • Dirk Bogarde (1984) • Miloš Forman (1985) • Sydney Pollack (1986) • Yves Montand (1987) • Ettore Scola (1988) • Wim Wenders (1989)

1990–1999	Bernardo Bertolucci (1990) • Roman Polański (1991) • Gérard Depardieu (1992) • Louis Malle (1993) • Clint Eastwood (1994) • Jeanne Moreau (1995) • Francis Ford Coppola (1996) • Isabelle Adjaniová (1997) • Martin Scorsese (1998) • David Cronenberg (1999)

2000–2009	Luc Besson (2000) • Liv Ullmannová (2001) • David Lynch (2002) • Patrice Chéreau (2003) • Quentin Tarantino (2004) • Emir Kusturica (2005) • Wong Kar-wai (2006) • Stephen Frears (2007) • Sean Penn (2008) • Isabelle Huppertová (2009)

2010–2019	Tim Burton (2010) • Robert De Niro (2011) • Nanni Moretti (2012) • Steven Spielberg (2013) • Jane Campion (2014) • bratři Coenové (2015) • George Miller (2016) • Pedro Almodóvar (2017) • Cate Blanchettová (2018) • Alejandro González Iñárritu (2019)

od 2020	Spike Lee (2020–2021) • Vincent Lindon (2022) • Ruben Östlund (2023) • Greta Gerwig (2024)