Alba Iulia

Alba Iulia ; Gyulafehérvár
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°4′10″ s. š., 23°34′30″ v. d.
Nadmořská výška	230 m n. m.
Časové pásmo	+2
Stát	Rumunsko
Župa (județ)	Alba
	Alba Iulia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	30 km²
Počet obyvatel	64 227 (2021)
Hustota zalidnění	2 140,9 obyv./km²
Etnické složení	Rumuni, Maďaři, Němci
Náboženské složení	Pravoslaví
Správa
Starosta	Mircea Hava
Oficiální web	www.apulum.ro
E-mail	office@apulum.ro
Telefonní předvolba	258
PSČ	510 118
Označení vozidel	AB
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (județu) Alba na řece Mureș. Žije tu přibližně 64 tisíc^[1] obyvatel.

Historie

Starověk

Osídlení města sahá až do mladší doby kamenné, ze které pocházejí archeologické nálezy z roku 1942, zdokumentované v severovýchodní části města Lumea Nouă. V době starého Řecka se Alba Iulia nazývala Apulon, jak zmiňuje například Klaudios Ptolemaios). Byla ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dácie. Po dobytí země Římany roku 107 před Kristem zde bylo ustanoveno hlavní město části provincie, známé jako Dacia Apulensis a v něm opevněný tábor Castrum Apulensis, v němž sídlila jednotka římských legií. Název města se během 160 let římské nadvlády změnil na Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dácie. Bylo správou pro veškeré kutné hory doly zlata a stříbra ze západního území Sedmihradska. V době krize nejprve roku 271 Římané vybojovali město zpět, ale během 4. století je ovládli barbaři východogermánských kmenů (Ostgóti, Gepidové) a po nich je osídlili dosavadní nomádi Avaři a Maďaři. Během 6. století sem začali pronikat Slované, podřízení avarské vládě.

Středověk

V 9. století je město nazýváno Bălgrad (podle staveb z bílého vápence: Bílý hrad či Bílé město). V maďarských písemných pramenech se uvádí, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; současná architektura je druhou stavbou, o jedno století mladší. Z jihu město opakovaně ohrožovali Bulhaři a Osmanští Turci. Roku 1442 sedmihradský vojvoda Jánoš Hunyády vybojoval proti Osmanům část území. Během jeho vlády bylo vybudováno souvislé opevnění města a rozšířena i katedrála archanděla Michaela, ve které byl po smrti pohřben.

Novověk

O dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Štěpána Báthoryho se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna. Koncem 17. století navrhl princ Evžen Savojský z důvodů stálého tureckého ohrožení vybudovat kolem města dokonalou pevnost se sedmi zahrocenými bastiony a kasematami, jednu z mála v Rumunsku dodnes dochovaných. Jejím projektantem byl Giovanni Morando Visconti.

V 19. století bylo město napojeno na železniční síť.

Roku 1918, v době velkých politických a společenských změn na celém světě, zde došlo k paktu o sjednocení Sedmihradska a Rumunského království. Po tomto politickém kroku si již země zachovala zhruba dnešní rozsah i hranice. Stalo se tak 1. prosince 1918, tento den je dodnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.

Pamětihodnosti

Partnerská města

Galerie

Zdivo římského tábora Apulum
Pravoslavná katedrála
Římskokatolická katedrála
Hrobka Jánoše Hunyadyho
Brána citadely se sochou Karla VI.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Bělehrad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alba Iulia na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Historie města

[9acf9c848482bb2e5efc03856417a87e6828bb45-1] rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

[1]

Města a obce župy Alba

města	Abrud • Aiud • Alba Iulia (hlavní město) • Baia de Arieș • Blaj • Câmpeni • Cugir • Ocna Mureș • Sebeș • Teiuș • Zlatna

obce	Albac • Almașu Mare • Arieșeni • Avram Iancu • Berghin • Bistra • Blandiana • Bucerdea Grânoasă • Bucium • Câlnic • Cenade • Cergău • Ceru-Băcăinți • Cetatea de Baltă • Ciugud • Ciuruleasa • Crăciunelu de Jos • Cricău • Cut • Daia Română • Doștat • Fărău • Galda de Jos • Gârda de Sus • Gârbova • Hopârta • Horea • Ighiu • Întregalde • Jidvei • Livezile • Lopadea Nouă • Lunca Mureșului • Lupșa • Meteș • Mihalț • Mirăslău • Mogoș • Noșlac • Ocoliș • Ohaba • Pianu • Poiana Vadului • Ponor • Poșaga • Rădești • Râmeț • Rimetea • Roșia de Secaș • Roșia Montană • Sălciua • Săliștea • Sâncel • Săsciori • Sântimbru • Scărișoara • Stremț • Șibot • Sohodol • Șpring • Șugag • Șona • Unirea • Vadu Moților • Valea Lungă • Vidra • Vințu de Jos

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)