Doubravice (okres České Budějovice)
| Doubravice | |
|---|---|
 Zámek v Doubravici | |
 _Flag.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′9″ s. š., 14°30′39″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 331 (2024)[1] |
| Rozloha | 1,82 km² |
| Katastrální území | Doubravice u Českých Budějovic |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
| PSČ | 370 06 |
| Počet domů | 112 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Doubravice 10 37006 České Budějovice 6 obecdoubravice@seznam.cz |
| Starosta | Ing. Zdeněk Schaffelhofer |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Doubravice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535664 |
| Kód části obce | 102067 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Doubravice (j. č., tedy: ta Doubravice, německy Daubrawitz) se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 5,5 km jihovýchodně od centra Českých Budějovic. Žije zde 331[1] obyvatel.
Historie
Nálezy keramiky v prostoru mezi silnicí a železniční tratí západně od obce dokládají osídlení doubravického katastrálního území již v době bronzové a halštatské. Do písemných pramenů vstupuje Doubravice až v období vrcholného středověku; k roku 1267 je zmínka o jistém Sudimíru z Doubravice (Zudimirus de Dubrawicz), další zpráva o vsi pochází z roku 1357, kdy zde sídlil vladyka Trojan z Dobravice, po něm se v letech 1379 až 1389 na Doubravici jmenuje Drslav. V následujícím století působili vladykové z Doubravice v rožmberských službách. Z nich Hynek Zub býval v letech 1451 až 1469 hejtmanem v Soběslavi, jiný, jménem Markvart roku 1498 pro jakýsi skutek odsouzen ke ztrátě hrdla, nakonec však od Petra z Rožmberka omilostněn. Zda právě při tom rožmberskému vladaři připadl Markvartův majetek není známo, avšak k roku 1511 už Petr z Rožmberka coby držitel Doubravice zprostil její obyvatele odúmrti.
V urbáři z roku 1520 je jmenovitě uvedeno sedm zdejších hospodářů, byla tedy Doubravice v oné době malou vískou s přibližně několika desítkami obyvatel. Po několik desetiletí příslušela ves k třeboňskému panství, než ji v roce 1555 Vilém z Rožmberka daroval svému zasloužilému úředníku Mikuláši Humpolcovi z Tuchoraze, který si tu nechal zbudovat sídlo. Po Mikulášově smrti 1574 připadla Doubravice jeho třem synům, kteří zvláště v Budějovicích nechvalně prosluli svými výtržnostmi a nadutým chováním. Tito však zanedlouho také pomřeli a jejich sestra Kateřina, provdaná Šeflingerová z Ryrsdorfu, po dlouhých sporech odprodala majetek zpět do rožmberských rukou.
Vlastníci vsi se pak často měnili. Nejprve Doubravici koupila Lidmila z Hřebene, po ní dědil její manžel, rožmberský úředník Bedřich Frokstein z Načeslavi, připomínaný coby držitel vsi až do roku 1620. Dalším majitelem byl Jan Řepický ze Sudoměře, od něho koupil ves císařský vojevůdce Baltazar de Marradas a roku 1631 dále prodal rytmistrovi Juanu Salazarovi de Montalban. Od Salazara nabyl roku 1637 Doubravici budějovický solní úředník Emanuel Fritschko z Fürstenmühlu, jehož příbuzenstvo pak drželo ves po jedno století. V roce 1655 zdědil Doubravici František Eusebius Fritschko, po něm 1666 jeho vdova Eva Eufemie, následně 1684 její dcera Juliana Eusebie Traumüllerová. Za Fritschků došlo k přestavbě dosavadní tvrze v barokní zámeček, Doubravice však zůstávala drobným sídlem – kromě panského pivovaru, kovárny a krčmy zde byl pouhé tři selské usedlosti. V roce 1711 zdědila Doubravici Marie Alžběta Putschöglová rozená Fritschková, po její smrti prodal vdovec Johann Putschögel roku 1736 vesnici královskému městu České Budějovice, které pak zůstalo doubravickou vrchností až do zrušení poddanství. Pivovar zanikl v roce 1766 po bleskem zapříčiněném požáru zámku a hospodářského dvora. Panský dvůr byl v roce 1779 zrušen a jeho pozemky v rámci raabizace rozparcelovány na šest soukromých usedlostí.
Od roku 1850 se stala Doubravice nadlouho samostatnou obcí. Ke dni 12. června 1960 pozbyla samostatnosti začleněním pod obec Nedabyle, status obce pak znovu získala 24. listopadu 1990.
Škola byla v Doubravici v zámecké budově zřízena roku 1788 a spadaly pod ní Hodějovice, Nedabyle, Vidov, Nová Ves, Hůrka a do roku 1794 i Roudné. Škola byla zrušena v roce 1913.
Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PČR udělení vlajky obce.[3]
Do roku 2018 neslo katastrální území obce název Doubravice u Nedabyle, od roku 2019 se jmenuje Doubravice u Českých Budějovic.[4]
Pamětihodnosti
- Zámek Doubravice, nevelké barokní sídlo s přiléhajícím hospodářským areálem vzniklé přestavbou starší tvrze ve druhé polovině 17. století. Nynější podoba pochází z let 1767 až 1768, kdy byl zámeček po požáru obnovován.
- Lidové usedlosti ze druhé poloviny 19. století, zejména čp. 1, 2, 13 a 19
- Pomník padlým v první světové válce z roku 1924, na návsi před zámkem
- Několik výklenkových kapliček a boží muka
Rodáci
- Emanuel Davídek (1776–1858), kněz, profesor dogmatiky, spisovatel
Fotogalerie
-
Boží muka u Farků -
Obecní úřad a hasičská zbrojnice -
Náves -
Pomník padlým -
Kaplička u zámku
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ ČÚZK – Oznámení o schválení změny názvu katastrálního území [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-28.
Literatura
- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Doubravice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Doubravice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Doubravice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Doubravice na webu Selské baroko
