Škvorec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Škvorec (okres Praha-východ))
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Škvorec
Náměstí ve Škvorci
Náměstí ve Škvorci
Znak obce ŠkvorecVlajka obce Škvorec
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0209 538884
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Praha-východ (CZ0209)
Obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Pověřená obec Úvaly
Historická země Čechy
Katastrální výměra 12,74 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 800 (2019)[1]
Nadmořská výška 305 m n. m.
PSČ 250 83
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa úřadu městyse Masarykovo nám. 122
250 83 Škvorec
Starostka Ing. Martina Vodičková
Oficiální web: www.obecskvorec.cz
Email: obecniurad@obecskvorec.cz
Škvorec v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Škvorec
Škvorec
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Škvorec se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se 22 kilometrů východně od centra Prahy, 10 kilometrů západně od Českého Brodu a 16 kilometrů jižně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Součástí městyse je i vesnice Třebohostice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279.

Hrad Škvorec byl založen roku 1279 královským komořím Domaslavem; v jeho držení se vystřídali Olbramovici pražští, Klinštejnové, Smiřičtí a Albrecht z Valdštejna, jenž hrad a panství prodal roku 1623 Liechtensteinům, kterým patřil do roku 1918. Hrad byl během třicetileté války Švédy vypálen, až později (1710) zčásti obnoven a upraven na zámek. Měla zde sídlo kněžna Marie Terezie, kněžna ze Savojska, princezna z Piemontu, markraběnka ze Zalužan, hraběnka ze Soissonu, Svaté Říše Římské rozená kněžna z Liechtensteinu a Mikulova, kněžna opavská a krnovská, dědičná paní panství Kostelec (nad Černými lesy), Uhříněves a Škvorec.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Část objektu Starého zámku byla v 19. století zbořena, zbylé torzo jihovýchodní části s kamenným mostem a věžičkou se nyní opravuje.[2] Východně od Starého zámku byl na sklonku 18. století postaven Nový zámek, léta využívaný jako panský hospodářský dvůr. Ten je již opraven. Oba zámky jsou veřejnosti nepřístupné.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod[4]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[9]

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Škvorec (1073 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, kostel československé církve, evangelický kostel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] lékař, autobusová doprava, 2 bednáři, biograf Sokol, cihelna, cukrář, obchod s umělými hnojivy, 2 holiči, 4 hostince, jednatelství, 2 kapelníci, 2 koláři, kominík, 2 kováři, 4 krejčí, 2 obchody s mlékem, obchod s obilím, pražírna obilí, 4 obuvníci, 2 pekaři, pletárna, pokrývač, porodní asistentka, 12 rolníků, 3 řezníci, 2 sadaři, 2 sedláři, sladovna, 9 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek, 2 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, 3 zahradnictví, zámečník.

Ve vsi Třebohostice (239 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Škvorce) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 hostince, kapelník, kolář, kovář, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví, zednický mistr.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Škvorci.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obec leží na silnici II/101 Jesenice – Říčany – Škvorec – Úvaly – Brandýs nad Labem.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Úvaly ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 011 mezi Prahou a Českým Brodem.

Veřejná doprava 2011

V obci měly zastávku příměstské autobusové linky:

  • Praha, Skalka – Škvorec, náměstí (v pracovních dnech 10 spojů, o víkendech 3 spoje) (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.),
  • Praha, Nádraží Klánovice – Úvaly (v pracovních dnech 9 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.) a
  • Úvaly–Škvorec–Doubravčice (v pracovních dnech 25 spojů, o víkendech 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Stránka obnovy zámku [online]. Savoia.cz [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. 
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1651. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1732. (česky a německy)
  12. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Škvorec, s. 538–539. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]