Přeskočit na obsah

Kostel svaté Anny (Škvorec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Anny ve Škvorci
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresPraha-východ
ObecŠkvorec
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézearcidiecéze pražská
Vikariátjílovský
FarnostÚvaly
Statusfiliální kostel
Užívánípravidelné
Zasvěcenísvatá Anna
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
AdresaŠkvorec, ČeskoČesko Česko
Kód památky36016/2-2170 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Anny ve Škvorci je římskokatolický filiální kostel náležící do správy římskokatolické farnosti Úvaly.[1] Pozdně barokní kostel postavený v letech 1765–1767 se nachází na hřbitově nedaleko starého a nového zámku v centru středočeské obce Škvorec v okrese Praha-východ. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.[2]

Konají se zde pravidelné sobotní bohoslužby.

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]
Marie Terezie Savojská, donátorka kostela

Dnešní škvorecký kostel sv. Anny stojí zřejmě na místě staršího gotického kostela, o kterém je zmínka již v roce 1356. Škvorecký pozdně barokní kostel sv. Anny je jednolodní. V letech 1765–1767 ho nechala postavit tehdejší majitelka zdejšího a okolních panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená princezna z Lichtenštejna (1694–1772).[3] O vzniku nového kostela bylo rozhodnuto v roce 1755 a plány k jeho stavbě vypracoval říčanský stavitel Tomáš Vojtěch Budil, náklady byly vyčísleny na 6 804 zlatých. Krátce nato ale vypukla sedmiletá válka a kvůli průchodům armád ve středních Čechách byla stavba pozastavena. Novým projektem byl v roce 1764 pověřen Antonín Haffenecker, který je uváděn i jako autor zvonice u kostela sv. Havla v nedaleké Štolmíři. Výstavbu kostela v letech 1765–1767 realizoval syn T. V. Budila Václav Antonín Budil, říčanský stavitel v lichtenštejnských službách a také starosta v Říčanech. Kostel byl slavnostně vysvěcen 15. listopadu 1767.

Interiérovou výzdobou byl pověřen pražský malíř Josef Hager, který také vymaloval hlavní oltář podle podkladů zaslaných Marií Terezií Savojskou z Vídně. Boční oltář s obrazem Panny Marie Pomocné pochází z 18. století, druhý boční oltář sv. Rodiny z roku 1846 byl darem knížete knížete Aloise II. z Lichtenštejna. Sochy sv. Augustina a sv. Mikuláše v nadživotní velikosti pocházejí z dílny barokního sochaře Ignáce Františka Weisse a pro kostel byly zakoupeny rodem Lichtenštejnů v roce 1861 z bývalého kláštera v Obořišti.

Ve věži býval původně zvon s reliéfem Panny Marie s mečem v prsou. Ten však byl za druhé světové války zrekvírován nacisty a v prosinci 2001 bylo na základě mezinárodní dohody zažádáno o finanční vyrovnání.

  1. Katolické bohoslužby v České republice. bohosluzby.cirkev.cz [online]. [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  2. kostel sv. Anny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  3. ČÍŽEK, Jiří. Kostel sv. Anny - popis kostela, chrámu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]