Zimní olympijské hry

Zimní olympijské hry (též zimní olympiáda, zkráceně ZOH) jsou jedna z nejdůležitějších zimních sportovních událostí. Konají se každé čtyři roky.

Vše začalo v roce 1924 ve francouzském Chamonix, kam byli sezváni sportovci na Týden zimních sportů. Toto klání bylo zpětně roku 1925 označeno za I. zimní olympijské hry. Další hry následovaly vždy po čtyřech letech, ve stejných letech jako letní olympiáda. V letech 1940 a 1944 se ZOH měly konat v japonském Sapporu a v italské Cortině d'Ampezzo, ale obě tyto akce byly zrušeny kvůli probíhající druhé světové válce. Roku 1976 měl původně pořádat hry americký Denver, jenže ten to odmítl prostřednictvím státního referenda. Pořadatelstvím her byl tedy pověřen rakouský Innsbruck, který stále ještě udržoval infrastrukturu od ZOH 1964. Do roku 1992, kdy proběhla 16. zimní olympiáda, se zimní hry konaly vždy v týž rok jako hry letní. Poté bylo rozhodnuto periodu zimních her posunout o polovinu vůči hrám letním, a tak se 17. ZOH konaly už v roce 1994. Další hry se opět konají ve čtyřletém cyklu.

Zimní olympiádu zatím hostilo 13 států: čtyřikrát Spojené státy americké, třikrát Francie, dvakrát Itálie, Japonsko, Kanada, Norsko, Rakousko a Švýcarsko a jednou Čína, Jižní Korea, Jugoslávie, Německo a Rusko.

Zatím poslední hry byly uspořádány v únoru 2022 v čínském Pekingu, který se tak stal vůbec prvním městem, jež hostilo letní i zimní olympijské hry.^[1]

Přehled

Číslo	ZOH	Datum her	Pořadatel	Město	Počet zemí	Muži	Ženy	Celkem	Počet disciplín	Počet sportů	Československo/Česko
1.	ZOH 1924	25. ledna až 5. února	Francie Francie	Chamonix	16	245	13	258	16	8	[1] Archivováno 23. 9. 2011 na Wayback Machine., [2]
2.	ZOH 1928	11. února až 19. února	Švýcarsko Švýcarsko	Svatý Mořic	25	437	27	464	14	8	[3], [4]
3.	ZOH 1932	4. února až 15. února	USA	Lake Placid	17	220	32	252	14	7	[5], [6]
4.	ZOH 1936	6. února až 16. února	Německo	Garmisch-Partenkirchen	28	566	80	646	17	8	[7], [8]
	~~ZOH 1940~~		Japonsko Japonsko	Sapporo
	~~ZOH 1944~~		Itálie	Cortina d'Ampezzo
5.	ZOH 1948	30. ledna až 8. února	Švýcarsko Švýcarsko	Svatý Mořic	28	592	77	669	22	9	[9], [10]
6.	ZOH 1952	14. února až 25. února	Norsko Norsko	Oslo	30	585	109	694	22	8	[11], [12]
7.	ZOH 1956	26. ledna až 5. února	Itálie Itálie	Cortina d'Ampezzo	32	689	132	821	24	8	[13], [14]
8.	ZOH 1960	18. února až 28. února	USA	Squaw Valley	30	521	144	665	27	8	[15] Archivováno 12. 11. 2012 na Wayback Machine., [16]
9.	ZOH 1964	29. ledna až 9. února	Rakousko Rakousko	Innsbruck	36	891	200	1091	34	10	[17], [18]
10.	ZOH 1968	6. února až 18. února	Francie Francie	Grenoble	37	947	211	1158	35	10	[19] Archivováno 7. 9. 2016 na Wayback Machine., [20]
11.	ZOH 1972	3. února až 13. února	Japonsko Japonsko	Sapporo	35	800	206	1006	35	10	[21] Archivováno 12. 11. 2012 na Wayback Machine., [22]
12.	ZOH 1976	4. února až 15. února	Rakousko Rakousko	Innsbruck	37	892	231	1123	37	10	[23], [24]
13.	ZOH 1980	13. února až 24. února	USA	Lake Placid	37	839	233	1072	38	10	[25], [26]
14.	ZOH 1984	8. února až 19. února	Jugoslávie Jugoslávie	Sarajevo	49	998	274	1272	39	10	[27] Archivováno 28. 2. 2010 na Wayback Machine., [28]
15.	ZOH 1988	13. února až 28. února	Kanada Kanada	Calgary	57	1108	315	1423	46	10	[29], [30]
16.	ZOH 1992	8. února až 23. února	Francie Francie	Albertville	64	1313	488	1801	57	12	[31] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine., [32]
17.	ZOH 1994	12. února až 27. února	Norsko Norsko	Lillehammer	67	1217	522	1739	61	12	[33] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine., [34]
18.	ZOH 1998	7. února až 22. února	Japonsko Japonsko	Nagano	72	1514	788	2302	68	14	[35] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine., [36]
19.	ZOH 2002	8. února až 24. února	USA USA	Salt Lake City	78	1513	886	2399	78	15	[37] Archivováno 27. 3. 2009 na Wayback Machine., [38]
20.	ZOH 2006	10. února až 26. února	Itálie Itálie	Turín	80	1548	960	2508	84	15	[39] Archivováno 30. 6. 2009 na Wayback Machine., [40]
21.	ZOH 2010	12. února až 28. února	Kanada Kanada	Vancouver	82	1522	1044	2566	86	15	[41] Archivováno 11. 1. 2012 na Wayback Machine., [42]
22.	ZOH 2014	7. února až 23. února	Rusko Rusko	Soči	88	1714	1159	2873	98	15^[2]	[43] Archivováno 27. 4. 2014 na Wayback Machine., [44]
23.	ZOH 2018	9. února až 25. února	Jižní Korea Jižní Korea	Pchjongčchang	92	1680	1242	2922	102	15	[45]
24.	ZOH 2022	4. února až 20. února	Čína Čína	Peking	91			2871	109	15
25.	ZOH 2026	6. února až 22. února	Itálie Itálie	Milán – Cortina d'Ampezzo						16
26.	ZOH 2030	8. února až 24. února	Francie Francie	Nice – Francouzské Alpy
27.	ZOH 2034	10. února až 26. února	USA USA	Salt Lake City

Olympijské sporty

Na Zimních olympijských hrách 2018 proběhly soutěže v následujících sportech:

Přehled medailí podle zemí

Seznam nejúspěšnějších zemí v historii ZOH seřazený podle počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeny země, které získaly nejméně 10 medailí.

Pořadí	Země	ZOH	Zlato	Stříbro	Bronz	Celkem
1.	Norsko	1924–2018	132	125	111	368
2.	Spojené státy americké	1924–2018	105	110	90	305
3.	Německo	1928–2018	100	94	65	259
4.	Rakousko	1924–2018	64	81	87	232
5.	Kanada	1924–2018	73	64	61	199
6.	Sovětský svaz	1956–1988	78	57	59	194
7.	Finsko	1924–2018	43	63	61	167
8.	Švédsko	1924–2018	57	46	55	158
9.	Švýcarsko	1924–2018	55	46	52	153
10.	Nizozemsko	1928–2018	45	44	41	130
11.	Rusko	1994–2014	49	40	35	124
12.	Itálie	1924–2018	40	36	48	124
13.	Francie	1924–2018	36	35	53	124
14.	Německá demokratická republika	1968–1988	39	36	35	110
15.	Jižní Korea	1948–2018	31	25	14	70
16.	Čína	1980–2018	13	28	21	62
17.	Japonsko	1928–2018	14	22	22	58
18.	Západní Německo	1968–1988	11	15	13	39
19.	Velká Británie	1924–2018	11	4	16	31
20.	Česko	1994–2018	9	11	11	31
21.	Československo	1924–1992	2	8	15	25
22.	Sjednocený tým	1992	9	6	8	23
23.	Polsko	1924–2018	7	7	8	22
24.	Bělorusko	1994–2018	8	5	5	18
25.	Olympijští sportovci z Ruska	2018	2	6	9	17
26.	Slovinsko	1992–2018	2	5	10	17
27.	Austrálie	1924–2018	5	5	5	15
28.	Chorvatsko	1992–2018	4	6	1	11
29.	Lichtenštejnsko	1936–2018	2	2	6	10

Nejúspěšnější sportovci

Seznam nejúspěšnějších sportovců v historii zimních olympijských her podle celkového počtu získaných medailí. V tabulce jsou uvedeni všichni závodníci, kteří na ZOH získali nejméně osm medailí.

Pořadí	Sportovec	Země	Pohlaví	Sport	ZOH
1.	Bjørgenová, MaritMarit Bjørgenová	Norsko	Ž	běh na lyžích	2002–2018	8	4	3	15
2.	Bjørndalen, Ole EinarOle Einar Bjørndalen	Norsko	M	biatlon	1998–2014	8	4	1	13
3.	Wüstová, IreenIreen Wüstová	Nizozemsko	Ž	rychlobruslení	2006–2022	6	5	2	13
4.	Dæhlie, BjørnBjørn Dæhlie	Norsko	M	běh na lyžích	1992–1998	8	4	0	12
5.	Fontanaová, AriannaArianna Fontanaová	Itálie	Ž	short track	2006–2022	2	4	5	11
6.	Smetaninová, RaisaRaisa Smetaninová	Sovětský svaz Sjednocený tým	Ž	běh na lyžích	1976–1992	4	5	1	10
7.	Belmondová, StefaniaStefania Belmondová	Itálie	Ž	běh na lyžích	1992–2002	2	3	5	10
8.	Jegorovová, LjubovLjubov Jegorovová	Sjednocený tým Rusko	Ž	běh na lyžích	1992–1994	6	3	0	9
9.	Pechsteinová, ClaudiaClaudia Pechsteinová	Německo	Ž	rychlobruslení	1992–2006	5	2	2	9
10.	Jernberg, SixtenSixten Jernberg	Švédsko	M	běh na lyžích	1956–1964	4	3	2	9
11.	Kramer, SvenSven Kramer	Nizozemsko	M	rychlobruslení	2006–2018	4	2	3	9
12.	Kallaová, CharlotteCharlotte Kallaová	Švédsko	Ž	běh na lyžích	2010–2018	3	6	0	9
13.	Dislová, UschiUschi Dislová	Německo	Ž	biatlon	1992–2006	2	4	3	9
14.	An, ViktorViktor An	Jižní Korea Rusko	M	short track	2006–2014	6	0	2	8
15.	Bø, Johannes ThingnesJohannes Thingnes Bø	Norsko	M	biatlon	2018–2022	5	2	1	8
16.	Groß, RiccoRicco Groß	Německo	M	biatlon	1992–2006	4	3	1	8
16.	Svendsen, Emil HegleEmil Hegle Svendsen	Norsko	M	biatlon	2010–2018	4	3	1	8
18.	Aamodt, Kjetil AndréKjetil André Aamodt	Norsko	M	alpské lyžování	1992–2006	4	2	2	8
	Fischer, SvenSven Fischer	Německo	M	biatlon	1994–2006	4	2	2	8
	Kulakovová, GalinaGalina Kulakovová	Sovětský svaz	Ž	běh na lyžích	1968–1980	4	2	2	8
21.	Enkeová, KarinKarin Enkeová	Německá demokratická republika	Ž	rychlobruslení	1980–1988	3	4	1	8
21.	Niemannová-Stirnemannová, GundaGunda Niemannová-Stirnemannová	Německo	Ž	rychlobruslení	1992–1998	3	4	1	8
23.	Ohno, ApoloApolo Ohno	Spojené státy americké	M	short track	2002–2010	2	2	4	8
23.	Eckhoffová, TirilTiril Eckhoffová	Norsko	Ž	biatlon	2014–2022	2	2	4	8

Historie a krátký přehled zimních olympijských her

1. ZOH 1924 Chamonix (Francie)

První ukončenou disciplínou zimních olympijských her byl rychlobruslařský závod mužů na 500 m a vůbec prvním zlatým medailistou ZOH se stal Američan Charles Jewtraw. Fin Clas Thunberg získal 3 medaile v rychlobruslení a Nor Thorleif Haug 3 zlaté medaile v lyžování.

2. ZOH 1928 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Na programu her se objevila nová disciplína – skeleton. Fin Clas Thunberg přidal ke 3 zlatým medailím s Chamonix další 2 zlaté v rychlobruslení. Senzaci způsobila Norka Sonja Henie, která vyhrála krasobruslařskou soutěž ve svých 15 letech a o primát nejmladší olympijské vítězky přišla až v roce 1998.

3. ZOH 1932 Lake Placid (USA)

Sonja Henie obhájila svou zlatou medaili ze Svatého Mořice. Členem vítězného amerického čtyřbobu byl Eddie Eagan, který již získal zlatou olympijskou medaili na letních hrách v roce 1920 v Antverpách v boxu a je tak jediným olympionikem, který získal zlatou medaili na zimních i letních olympijských hrách.

4. ZOH 1936 Garmisch-Partenkirchen (Německo)

Poprvé byly na program her zařazeny soutěže v alpském lyžování. Rychlobruslař Ivar Ballangrud z Norska získal 3 zlaté medaile. Velká Británie vyhrála turnaj v ledním hokeji a sesadila Kanadu, která dosud zvítězila na všech hrách. Československo, jehož výpravu vedl František Widimský, vyslalo na hry celkem 55 sportovců, z toho pět žen.

5. ZOH 1948 Svatý Mořic (Švýcarsko)

Olympijské hry v roce 1940 se měly konat v japonském Sapporu. Válka s Čínou však přinutila Japonsko se pořádání her v roce 1938 vzdát, alternativou měl být německý Garmisch-Partenkirchen, ale začátek II. světové války v roce 1939 vedl k tomu, že byly hry zrušeny. Nekonaly se ani hry v roce 1944 a na tradici navázaly až hry ve Svatém Mořici v roce 1948. Ze soutěží byli vyloučeni sportovci z Německa a Japonska. Pouze 2 sportovci dokázali získat 2 zlaté medaile – francouzský sjezdař Oreiller a švédský lyžař Lundström.

6. ZOH 1952 Oslo (Norsko)

Norský rychlobruslař Andersen získal v domácím prostředí 3 zlaté medaile. Poprvé se objevil mezi disciplínami ZOH obří slalom. Poprvé byly pořádány soutěže v běhu na lyžích žen. Nejúspěšnějším účastníkem byl se třemi zlatými medailemi norský rychlobruslař Hjalmar Andersen.

7. ZOH 1956 Cortina d’Ampezzo (Itálie)

Poslední hry, na kterých se konaly krasobruslařské soutěže pod širým nebem. První hry, které byly vysílány prostřednictvím televize. Hry byly ve znamení dominance závodníků ze Sovětského svazu. Hry v italské Cortině vstoupily do dějin fenomenálním výkonem rakouského sjezdaře Antona Sailera, který ve sjezdovém lyžování vyhrál všechny tři disciplíny – sjezd, slalom i obří slalom – a zastínil výkony finského běžce na lyžích Veikko Hakulinena a rychlobruslaře SSSR Jevgenije Grišina.

8. ZOH 1960 Squaw Valley (USA)

Jediné ZOH, na kterých se nekonaly soutěže v jízdě na bobech. Američtí pořadatelé odmítli vystavět bobovou dráhu s odvoláním na nízký počet přihlášených závodníků. Na programu her se poprvé objevil biatlon. Poprvé se konaly také ženské soutěže v rychlobruslení. Hokejový turnaj vyhrály nečekaně USA, které dokázaly porazit Kanadu i Sovětský svaz. Organizací ceremoniálů byl pověřen Walt Disney.

9. ZOH 1964 Innsbruck (Rakousko)

Hry v Innsbrucku byly poznamenány nedostatkem sněhu. Rakouská armáda svážela sníh a led odkud se dalo. Lidija Skoblikovová získala 4 zlaté medaile v rychlobruslení a stala se tak prvním sportovcem, který dokázal získat 4 zlaté medaile na jedné zimní olympiádě. Poprvé se na hrách představila jízda na saních.

10. ZOH 1968 Grenoble (Francie),

Kuriózní skandál se odehrál při závodech v mužském slalomu. Vítězem se stal Francouz Jean-Claude Killy. Jeho rival Schranz po protestu na zkřížení tratě neznámým mužem dostal možnost opakované jízdy, ve které Francouze porazil. Rozhodčí však po protestu z francouzské strany přiřkli nakonec vítězství stejně Killymu. Skandál se odehrál při sáňkařských závodech žen, kde byly 3 závodnice z NDR diskvalifikovány pro zahřívání svých saní. Jiří Raška ve skoku na lyžích na středním můstku vybojoval pro Československo historicky první zlatou medaili, k níž ve skoku na velkém můstku přidal ještě medaili stříbrnou. Bronzovou medailí přispěla do kolekce úspěchů též krasobruslařka Hana Mašková.

11. ZOH 1972 Sapporo (Japonsko)

Galina Kulakova ze SSSR získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. Nizozemec Ard Schenk získal 3 zlaté medaile v rychlobruslení. Skokan na lyžích Kasaya vybojoval první zimní zlatou olympijskou medaili pro Japonsko. Ondrej Nepela získal pro Československo historicky první zlatou medaili v krasobruslení.

12. ZOH 1976 Innsbruck (Rakousko)

Původně měly být hry pořádány v americkém Denveru. Po jeho odřeknutí se stal podruhé v historii pořadatelem Innsbruck. V krasobruslení se poprvé objevila soutěž tanečních párů. Rosi Mittermaierová ze Spolkové republiky Německo, která ve sjezdařských displínách žen získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, a Raisa Smetaninová z SSSR, která stejnou kolekci medailí dobyla v ženských běžeckých disciplínách.

13. ZOH 1980 Lake Placid (USA)

Americký rychlobruslař Eric Heiden získal všech 5 možných zlatých medailí v rychlobruslařských soutěžích. Ruský biatlonista Tichonov vyhrál zlatou medaili na čtvrtých olympijských hrách v řadě. V běhu na lyžích získal 3 zlaté medaile Nikolaj Zimjatov. Tým USA vyhrál nečekaně turnaj v ledním hokeji. Své hrdiny našly v Ericu Haidenovi z USA, který zvítězil ve všech pěti rychlobruslařských disciplínách mužů, v lyžaři Ulrichu Wehlingovi z NDR, který potřetí za sebou vyhrál závod v severské kombinaci. V točivých sjezdařských soutěžích kralovali lyžaři Ingemar Stenmark ze Švédska a Hanni Wenzelová z Lichtenštejnska.

14. ZOH 1984 Sarajevo (Jugoslávie)

Domácí lyžař Jure Franko vybojoval první zlatou medaili na ZOH pro Jugoslávii. Marja-Liisa Hämäläinen získala 3 zlaté medaile v běhu na lyžích. První a druhé místo ve slalomu vybojovala dvojčata z USA – Phil a Steve Mahreovi. Historicky první olympijskou medaili v alpském lyžování pro Československo vybojovala Olga Charvátová.

15. ZOH 1988 Calgary (Kanada)

Na program her zařazen super obří slalom a kombinace. 3 zlaté medaile vybojoval finský skokan na lyžích Matti Nykänen, což mu umožnilo i premiérové zařazení závodu družstev ve skocích na lyžích. Rychlobruslařské soutěže se konaly poprvé v hale. Yvonne van Gennipová získala 3 zlaté medaile v rychlobruslení, Christa Rothenburgerová získala zlatou medaili v závodě na 500 m a o půl roku později vybojovala i stříbrnou medaili v cyklistice na LOH. Stala se tak prvním a doposud i jediným sportovcem/sportovkyní, který dokázal získat olympijskou medaili na LOH i ZOH v témže roce.

16. ZOH 1992 Albertville (Francie)

Poslední ZOH, které se konaly ve stejném roce jako hry letní. Na programu her poprvé závody v short tracku a akrobatickém lyžování. Norští lyžaři Bjørn Dæhlie a Vegard Ulvang získali po 3 zlatých medailích. Finský skokan Toni Nieminen se v 16 letech stal nejmladším mužským olympijským vítězem v historii ZOH.

17. ZOH 1994 Lillehammer (Norsko)

Domácí rychlobruslař Johann Olav Koss získal 3 zlaté medaile a každou v novém světovém rekordu. Italská lyžařka Manuela Di Centaová vybojovala 5 olympijských medailí.

18. ZOH 1998 Nagano (Japonsko)

Premiérové zařazení snowboardingu na program her. Turnaje v ledním hokeji se poprvé zúčastnili nejlepší hráči světa včetně profesionálů a vítězem se stala Česká republika. Bjørn Dæhlie získal další 3 zlaté medaile a celkem tak dovršil svojí sbírku na 12 olympijských medailí – z toho 8 zlatých. Krasobruslařka Tara Lipinská vyhrála svou soutěž v 15 letech a stala se tak nejmladším olympijským vítězem v historii. K hrdinům her se vedle fenomenálního Dæhlieho z Norska zařadili zejména běžkyně na lyžích Larisa Lazutinová z Ruska a sáňkař Georg Hackl z Německa, který získal třetí zlatou olympijskou medaili v řadě za sebou.

19. ZOH 2002 Salt Lake City (USA)

Na program her se vrátil skeleton a nově se objevily závody v jízdě na bobech žen. Norský biatlonista Ole Einar Bjørndalen získal všechny 4 možné zlaté medaile. Finský sdruženář Samppa Lajunen zase vyhrál všechny 3 sdruženářské závody. 3 zlaté medaile vybojovala také chorvatská lyžařka Janica Kostelićová, která k nim přidala ještě jednu stříbrnou. Stříbrnou medaili v jízdě na saních získal Georg Hackl a stal se tak prvním sportovcem, který má ze své soutěže medaili z 5 po sobě jdoucích ZOH. Yang Yang v short tracku vybojoval první zlato ze ZOH pro Čínu. Aleš Valenta v akrobatických skocích na lyžích skočil jako první v historii trojité salto s pěti vruty a stal se olympijským vítězem.

20. ZOH 2006 Turín (Itálie)

Na turnaji v ledním hokeji získala Česká republika bronz. Kateřina Neumannová vybojovala zlatou medaili v běhu na lyžích – 30 km volně s časem 1.22:25,4 a stříbrnou medaili v běhu na lyžích – 15 km kombinace s časem 42:50,6. Stříbro získal ještě Lukáš Bauer v běhu na lyžích – 15 km klasicky s časem 38:15,8. Nejvíce medailí získali němečtí sportovci (29).

21. ZOH 2010 Vancouver (Kanada)

Martina Sáblíková překvapivě triumfovala na kratší trati dlouhé 3000 metrů. Na stupních vítězů pak stanula Sáblíková v průběhu her ještě dvakrát. Své rychlobruslařské umění potvrdila i ve své parádní disciplíně na trati 5000 metrů. Dobruslila si na ní pro druhé zlato. Další medaile pro Českou republiku pocházely z běhu na lyžích. Lukáš Bauer vybojoval bronz strhujícím finišem v závodě na 15 kilometrů volnou technikou a třetí místo obsadilo i české kvarteto běžců na lyžích ve složení Martin Jakš, Lukáš Bauer, Jiří Magál a Martin Koukal v závodě štafet. Rovněž s bronzem se vrátila domů i slalomářka Šárka Záhrobská. Pro svou první olympijskou medaili za třetí místo ve slalomu si dojela i přes špatné podmínky. České sjezdové lyžování se tak z olympijské medaile radovalo po 26 letech, neboť naposledy získala bronz ve sjezdu v Sarajevu Olga Charvátová-Křížová. Velkým zklamáním pro Čechy bylo čtvrtfinálové vyřazení českých hokejistů. Sen o úspěchu podobného ražení jako v Naganu vzal za své, když Češi prohráli s Finskem 0:2.

22. ZOH 2014 Sochi (Rusko)

23. ZOH 2018 Pchjongčchang (Jižní Korea)

24. ZOH 2022 Peking (Čína)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Winter Olympic Games na anglické Wikipedii.

↑ Další úspěšná čínská kandidatura. Peking po letních OH uspořádá také zimní hry!. Sport.cz [online]. 2015-07-31 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.
↑ https://olympics.com/en/sports/winter-olympics#sochi-2014

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu zimní olympijské hry na Wikimedia Commons
(anglicky) Olympic Athletes, olympic.org
(anglicky) Winter Games Index Archivováno 12. 8. 2011 na Wayback Machine., sports-reference.com
Zimní olympijské hry, olympic.cz
https://www.olympijskytym.cz/olympic/pchjongcchang-2018

[1] Další úspěšná čínská kandidatura. Peking po letních OH uspořádá také zimní hry!. Sport.cz [online]. 2015-07-31 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online.

[2] ttps://olympics.com/en/sports/winter-olympics#sochi-2014

[1]

[2]

Olympijské hry

Letní olympijské hry	1896 Athény • 1900 Paříž • 1904 St. Louis • 1908 Londýn • 1912 Stockholm • (1916)¹ • 1920 Antverpy • 1924 Paříž • 1928 Amsterdam • 1932 Los Angeles • 1936 Berlín • (1940)¹ • (1944)¹ • 1948 Londýn • 1952 Helsinky • 1956 Melbourne • 1960 Řím • 1964 Tokio • 1968 Ciudad de México • 1972 Mnichov • 1976 Montréal • 1980 Moskva • 1984 Los Angeles • 1988 Soul • 1992 Barcelona • 1996 Atlanta • 2000 Sydney • 2004 Athény • 2008 Peking • 2012 Londýn • 2016 Rio de Janeiro • 2020 Tokio² • 2024 Paříž • 2028 Los Angeles (plán) • 2032 Brisbane (plán) • 2036 (místo zatím neurčeno)

Sporty na LOH	Atletika • Badminton • Basketbal • Box • Breakdance • Cyklistika • Fotbal • Golf • Gymnastika (sportovní, moderní, trampolína) • Házená • Jachting • Jezdectví • Judo • Kanoistika • Lukostřelba • Moderní pětiboj • Plavání • Plážový volejbal • Pozemní hokej • Ragby • Skateboarding • Skoky do vody • Sportovní lezení • Sportovní střelba • Stolní tenis • Surfing • Synchronizované plavání • Šerm • Taekwondo • Tenis • Triatlon • Veslování • Vodní pólo • Volejbal • Vzpírání • Zápas

Zimní olympijské hry	1924 Chamonix • 1928 Svatý Mořic • 1932 Lake Placid • 1936 Garmisch-Partenkirchen • (1940)¹ • (1944)¹ • 1948 Svatý Mořic • 1952 Oslo • 1956 Cortina d'Ampezzo • 1960 Squaw Valley • 1964 Innsbruck • 1968 Grenoble • 1972 Sapporo • 1976 Innsbruck • 1980 Lake Placid • 1984 Sarajevo • 1988 Calgary • 1992 Albertville • 1994 Lillehammer • 1998 Nagano • 2002 Salt Lake City • 2006 Turín • 2010 Vancouver • 2014 Soči • 2018 Pchjongčchang • 2022 Peking • 2026 Milán – Cortina d'Ampezzo (plán) • 2030 Auvergne-Rhône-Alpes a Provence-Alpes-Côte d'Azur (plán) • 2034 Salt Lake City (plán) • 2038 (místo zatím neurčeno)

Sporty na ZOH	Akrobatické lyžování • Alpské lyžování • Běh na lyžích • Biatlon • Boby • Curling • Krasobruslení • Lední hokej • Rychlobruslení • Saně • Severská kombinace • Short track • Skeleton • Skoky na lyžích • Snowboarding

Bývalé sporty na LOH	Baseball • Jeu de paume • Karate • Kriket • Kroket • Lakros • Pelota • Pólo • Přetahování lanem • Rackets • Roque • Softball • Umělecké soutěže • Vodní motorismus

Ukázkové sporty	Lyžování handicapovaných • a další

Další témata	Mezinárodní olympijský výbor (MOV) • Národní olympijský výbor (český) • Olympijská vlajka • Olympijská hymna • Olympijská charta • Olympijský oheň • Olympijská ocenění • Olympijský slib • Olympijský stadion • Pierre de Coubertin • Athénské olympijské mezihry (1906) • Paralympijské hry • Uchazeči o pořádání olympijských her • Olympijské hry mládeže

Seznamy	Seznam olympijských sportů • Seznam olympijských zkratek • Medailové pořadí na olympijských hrách • Seznam odebraných olympijských medailí • Olympijské skandály a kontroverze • Seznam zemí na letních a zimních olympijských hrách • Seznam sportovců podle získaných medailí na letních olympijských hrách • Seznam sportovců podle získaných medailí na zimních olympijských hrách • Seznam sportů uznaných MOV

¹ zrušeny kvůli válce; ² kvůli pandemii se konaly v roce 2021