Seznam uměleckých spolků v Československu a Česku
Seznam uměleckých spolků v Československu a Česku uvádí historický přehled spolků umělců založených na českém a slovenském území od konce 18. století. Vznik prvního významného uměleckého spolku na českém území byl zpočátku i reakcí na sílící centralizaci moci v rakousko-uherské monarchii. Motivací zakladatelů tohoto uskupení bylo zemské, nikoli národní vlastenectví. Kromě českého mecenáše Vojtěcha Lanny a teoretiků Jahna, Hosera a Bohumíra Dlabače se o založení Společnosti vlasteneckých přátel umění zasloužili především příslušníci české šlechty. Hned na počátku své existence Společnost zřídila v Praze Akademii – pozdější Akademii výtvarných umění a jako prvního ředitele pozvala Rakušana Josefa Berglera a Obrazárnu Společnosti – základ nynější Národní galerie.
Významné spolky z druhé poloviny 19. století sdružovaly kromě výtvarníků také literáty, hudební skladatele, teoretiky umění a architekty (například Umělecká beseda), vydávaly hudebniny a časopisy věnované výtvarnému umění a podporovaly také divadlo. Během svého působení vybudovaly pro spolkové výstavy některé galerie – Rudolfinum (SVPU), dále Besední dům s galerií a dvěma koncertními sály, kde mimo jiné působilo i Osvobozené divadlo a hudební vydavatelství (Umělecká beseda), též budovu Mánes (SVU Mánes) nebo Galerii Nová síň (JUV).
V době První republiky spolky reprezentovaly uměleckou avantgardu a vydávaly vlastní časopisy (Devětsil, Tvrdošíjní, Levá fronta). Pozdější umělecká uskupení spojovala představitele určitých výtvarných směrů a jejich teoretiky, ale vzhledem k individualistické povaze samotné tvorby a překotnému vývoji moderního umění, přetrvala často jen po dobu jedné nebo několika společných výstav. V dobách nesvobodných měla umělecká sdružení povahu utajených soukromých spolků (Skupina 42, Skupina Ra, Skupina českých a slovenských surrealistů, Seskupení 12/15). Po roce 1989 vznikají umělecká sdružení nejčastěji kolem společných výtvarných projektů.
Umělecké spolky založené do roku 1938
- Společnost vlasteneckých přátel umění (1796–1918)
- Krasoumná jednota (Kunstverein für Böhmen) (1835–1940)
- Jednota výtvarných umělců (1849–1856)
- Umělecká beseda (od 1863)
- Škréta, spolek mladých českých výtvarníků v Mnichově (1885–1888)
- Spolek výtvarných umělců Mánes (od 27. 4. 1887)
- Jednota umělců výtvarných (od 1898)
- Osma (umělecká skupina) (1907–1908)
- Sdružení výtvarných umělců moravských (1907–1959)
- Artěl (1908)
- Sursum (1910)
- Skupina výtvarných umělců (1911–1917)
- Sdružení českých umělců grafiků Hollar (od 1917)
- Tvrdošíjní (1918–1924)
- Klub výtvarných umělců Aleš (1919–1963)
- Svaz moderní kultury Devětsil (1920–1930)
- Kruh výtvarných umělkyň (1920–1953)
- Skupina výtvarných umělců v Brně (1922–1939)
- Sociální skupina Ho-Ho-Ko-Ko (1924–1927)
- Sdružení jihočeských výtvarníků (1925-1945)
- Moravskoslezské sdružení výtvarných umělců Ostrava (1926–1949)
- Aventinská mansarda (1927–1931)
- Spolek pracovníků v umění a ve vědě Purkyně, (1928–1956)
- Levá fronta (1929–1938)
- Sdružení výtvarníků v Praze (1930-1941)[1]
- Linie (1930–1938)
- Výtvarný spolek Reysek, Prostějov (1933–1936)
- Nezávislí (1933–1935)
- Spolek výtvarných umělců Myslbek (1933?)
- Skupina surrealistů v ČSR (1934–1939)
- Skupina olomouckých výtvarníků (1937–1946)
Umělecké spolky založené do roku 1948
Skupiny působily během války v ilegalitě, surrealistické skupiny i spolky založené před válkou byly zakázány po komunistickém převratu v únoru 1948. Sdružení založená po válce byla zrušena v 50. letech.
- Sedm v říjnu (1939–1941)
- Skupina 42 (1942–1948)
- Okruh spořilovských surrealistů (1943–1945)
- Skupina Ra (1944–1948)
- Sdružení výtvarných umělců Purkyně (1946–1956)
- S.V.U. Bohúň Bratislava (od 1947)
- Zuzka Medveďová, Peter Nahálka
- Spolek výtvarných umělců Marold (od 1947)
- Bedřich Andrle, Milan Bubák, Ludmila Hynková Bobková, Alois Chandra, Pavel Lisý, Miroslav Sylla, František Škrabánek, František Šneider, Josef Zálešák, Bedřich Zoul
Umělecké spolky založené v 50. letech
- Okruh 5 Objektů (1951– cca 1961). Pokračovatel Surrealistické skupiny v ČSR .
Výměry ústředního národního výboru z 3. 3. 1956 byly rozpuštěny výtvarnické spolky, a to Jednota, Mánes, Aleš, Purkyně, Hollar, Kruh výtvarných umělkyň. V říjnu 1956 byl stejným způsobem rozpuštěn také Myslbek. V 50. letech působily pouze krajské organizace SČVU, ale po roce 1956 bylo povoleno zakládání výtvarných tvůrčích skupin. Z nich jako první měla samostatnou výstavu Skupina Máj v květnu 1957 a v listopadu téhož roku i skupina Trasa (Trasa 54).
Podobně jako členové skupiny Trasa se již od roku 1954 scházeli z iniciativy Josefa Jíry někdejší absolventi AVU ve vinárně Makarská. Skupina M 54 vedla spory s oficiálním vedením Svazu a nakonec dostala povolení vystavovat až roku 1959 (jako M 57).
Mladí studenti AVU vystavovali v 50. letech na neoficiálních výstavách (Malmuzherciáda), později na generačních soukromých ateliérových Konfrontacích.
Ústřední svaz československých výtvarných umělců (1948–1956)
Sdružoval po zrušení uměleckých spolků výtvarníky jako členy řádné, kandidáty členství a výtvarníky registrované. Seznam členů k roku 1956[2] uvádí abART.[3] Později, s výměnou vedení v 60. letech byl přejmenován na
Svaz československých výtvarných umělců (1956–1962) a (1963–1970), (1972-1990)
Po roce 1970 vedle něj působily samostatně Svaz českých výtvarných umělců a Svaz slovenských výtvarných umělců. V letech 1972-1990 byl Svaz československých výtvarných umělců federální organizací se sídlem v Praze a zajišťoval zejména styk se zahraničím a členství v mezinárodních organizacích.[4]
- Trasa (Trasa 54) (1954–1970)
- Skupina M 57 (původně M 54, založena 1954)
- Skupina Máj 57 (Tvůrčí skupina Máj 57) (1957–1961)
- Jiří Balcar, Andrej Bělocvětov, Vlastimil Beneš, Stanislav Čáp, Běla Čermáková Taimrová, Josef Duchoň, František Dvořák, Ladislav Dydek, Libor Fára, Richard Fremund, Jiří Gregorek, Antonín Gribovský, Miloslav Hájek, Jan Hajn, Dagmar Hendrychová, František Chaun, Miloslav Chlupáč, Josef Jíra, Ladislav Karoušek, Jaroslav Klápště, Jaromír Kohoutek, Jitka Kolínská, Rupert Kytka, Pavel Laška, Josef Lehoučka, Jiří Martin vl. jm. Jiří M. Škopek, Marie Martinová Škopková (Pischová), Zdeněk Matlocha, Vojta Nolč, Dora Nováková, Vavro Dravec, Zdeněk Palcr, Robert Piesen, Jiřina Písařová, Theodor Pištěk, Radko Plachta, Stanislav Podhrázský, Čeněk Pražák, Mojmír Preclík, Ivo Přeček, Jiří Rada, Jiří Rathouský, Vojtěch Sapara, Zbyněk Sekal, Jiří Schmidt, Jaromír Skřivánek, Jan Svoboda, Julie Svobodová, Jaroslav Šerých, Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová, Jaroslav Vávra, Miroslav Vystrčil, Karel Vysušil, Jiří Winter Neprakta
- Krok 57 (1957)
- Brno 57 (1957–1965)
- Tvůrčí skupina užitého umění Bilance (1957-1966)
- Skupina 58 (1958)
- MS (MS 58) (1958)- skupina měnila název dle roku, kdy vystavovala. Později též MS 61, MS 63
- Polylegran (1958–1969)
- Tvůrčí skupina SČVU Říjen (1958–1963)
- Proměna (Umělecká skupina Proměna) (1958–1973)
- Profil (Tvůrčí skupina Profil 1958) (1958–1961)
- Kroky (1958–2006)
- Tvůrčí skupina Experiment (1959)
- Skupina G (od 1959)
Umělecké spolky 60. let
Po SČUG Hollar, který pořádal výstavy pod jménem spolku již od roku 1958, obnovily roku 1960 činnost v rámci tzv. tvůrčích skupin historické spolky SVU Mánes a Umělecká beseda a uspořádaly výstavy svých členů.
Na počátku 60. let zažívaly nově založené generační skupiny stálou šikanu ze strany oficiálního Svazu – zásahy do výběru exponátů i zastoupení umělců, oddalování termínů nebo úplné zákazy výstav. Aby se skupiny mohly těmto nekalým praktikám bránit, založily spontánně Blok tvůrčích skupin, který neusiloval o začlenění do struktur Svazu. Demokratickou volbou byl jeho předsedou zvolen sochař a výtvarný teoretik Miloslav Chlupáč, v řadách generace respektovaný jako umělecká, intelektuální a mravní autorita.
Roku 1961 osm skupin – M 57, Etapa, Experiment, Máj, MS 61, Proměna, Trasa – uspořádalo v pražské Špálově galerii společnou výstavu s názvem Realizace. Roku 1962 Blok a někteří členové SVU Mánes uspořádali výstavu s názvem Jaro 62 v pražském Mánesu a výstavu Nejmenší socha a kresba v Malé galerii Čs. spisovatele.
Blok se stal účinnou opoziční silou a na sjezdu Svazu roku 1964 se mu podařilo prosadit volbu nového vedení s účastí umělců poválečné generace a přeměnit Svaz v odborovou organizaci s demokratickým řízením.
V roce 1966 inicioval Blok Jarní výstavu v pražském Mánesu. Jarní expozice se měly stát protějškem Pražskému jaru a pařížskému Májovému salónu. Roku 1967 organizoval Blok výstavu s názvem Socha a kresba v pražském Mánesu za účasti skupin: Etapa, M 57, MS 61, Proměna, Trasa, UB 12. Činnost Bloku byla zastavena zrušením SČSVU roku 1970.
- Radar (Tvůrčí skupina Radar) (1960–1967)
- Jaroslav Bartoš, Václav Bláha starší, Emil Jan Cimbura, Vlastimil Fiala, Dobroslav Foll, Václav Formánek, František Gross, Věra Heřmanská, František Hudeček, Jiří Chadima, Jaroslav Chudomel, Stanislav Ježek, Jaroslav Kaiser, Vladimír Kovářík, Václav Kubík, Josef Liesler, Radim Malát, Václav Menčík, Jiří Mikula, Milada Mikulová, Zdeněk Mlčoch, Josef Němec, Josef Prošek, Teodor Rotrekl, František Říha, František Skála starší, Vladislav Stavovský, Otto Sukup, Jaromír Vašta, Zdeněk Vodička, Jindřich Wielgus, Ladislav Zívr, Ota Zouplna
- Tvůrčí skupina Etapa (1961–1970)
- Tvůrčí skupina Konfrontace (1961, ateliér M. Medka) – zamítnuta registrace SČVU
- Jiří Balcar, Zdeněk Beran, Václav Boštík, Vladimír Boudník, Hugo Demartini, Bedřich Dlouhý, Jan Hendrych, Josef Istler, Jiří Janeček, Čestmír Janošek, Olga Karlíková, Jan Koblasa, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Jitka Kolínská, Jan Kotík, Karel Kuklík, Antonín Málek, Karel Malich, Pavla Mautnerová, Mikuláš Medek, Emila Medková, Jiří Mrázek, Ludmila Padrtová, Robert Piesen, Zbyněk Sekal, Zbyšek Sion, Václav Tikal, Antonín Tomalík, Jiří Valenta, Vladimír Vašíček, Aleš Veselý, Marián Čunderlík, Juraj Kočiš, teoretici Antonín Hartmann, Jan Kříž, Bohumír Mráz, Ludmila Vachtová, Dalibor Veselý
- UB12 (Tvůrčí skupina UB) (1961–1970)
- Paleta vlasti (od 1961)
- Tvůrčí skupina Parabola (1962–1965)
- Tvůrčí skupina Směr (1962)
- M Brno (1963)
- Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (od 1963)
- Marie Benetková, Vladimír Borecký, Vratislav Brabenec, Eugen Brikcius, Vladimír Burda, Miloslav Hájek, Olaf Hanel, Ivan Martin Jirous, Věra Jirousová, Michal Jůza, Martin Kadeřávek, Peťák Lampl, Ray Mandad (Carter), Michal Matzenauer, Rudolf Němec, Karel Nepraš, Karel Oujezdský, Ladislav Placatka, Naděžda Plíšková, Jindřich Procházka, Zbyšek Sion, Otakar Slavík, Andrej Stankovič, Jan Steklík, Helena Wilsonová
- Křižovatka (Tvůrčí skupina Křižovatka) (1963–1968)
- Křižovatka a hosté (1968). Hosté Křižovatky
- Zdeněk Barborka, Jiří Bielecki, Václav Boštík, Vladimír Burda, Hugo Demartini, Milan Dobeš, Stano Filko, Bohumila Grögerová Tauferová, Milan Grygar, Jiří Hilmar, Josef Hiršal, Josef Honys, Jiří Kolář, Běla Kolářová, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Radoslav Kratina, Jan Kubíček, Alena Kučerová, Kamil Linhart, Karel Malich, Vladislav Mirvald, Ladislav Nebeský, František Pavlů, Jindřich Procházka, Zorka Ságlová, Otakar Slavík, Zdeněk Sýkora, Miloš Urbásek, Jiří Valoch
- Parasurrealistická skupina Lacoste (Brno, 1964–1970)
- Tvůrčí skupina moderního realismu (1964-1965?)
- Kontrast (1965)
- Jiří Babíček, Petr Holý, Václav Lacina, Jiří Myszak, Josef Poláček, Petr Prokop, Jaroslav Rusek, Václav Strolený, Miloš Urbásek
- Skupina 5 + 2 (6 + 2) (1965–1968)
- Skupina Mikuláša Galandu (1965)
- Skupina 66 (1966–1968) (1966–1970)
- Tvůrčí skupina Syntéza (1966–1968)
- Tvůrčí kolektiv Index (1966–1968)
- Jaroslav Bobek, Stanislav Čáp, František Doležal, Zoroslava Drobná, Josef Filek, Karel Franta, Bohuslav Fuchs, Milan Grygar, Radana Hamsíková, Jan Hendrych, Vlastislav Housa, Miroslav Hrdina, František Hudeček, Josef Klimeš, Antonín Kulda, Pavel Laška, Čestmír Mudruňka, František Pacík, Jana Paroulková, Anna Podzemná-Suchardová, Jiří Schmidt, Jan Smetana, Alois Sopr, Luděk Tichý, František Turek, Jaroslav Vaculík, Karel Valter, Ludmila Vojířová Okuněva, Jindřich Wielgus
- Klub konkrétistů (1967–1971)
- 3 M (1969–1978)
- Milan Bubák, Miroslav Polák, Miroslav Šimek
Mimo čistě výtvarné spolky působila v 60. letech dvě důležitá seskupení teoretiků, básníků a výtvarníků.
- Tvář (cca 1961 - 1970). Seskupení se prezentovalo i stejnojmennou revuí.
- Okruh UDS (cca 1961– 1969). Pokračovatel Okruhu 5 Objektů z padesátých let.
- Vratislav Effenberger, Milan Nápravník, Věra Linhartová, Zbyněk Havlíček, Ludvík Šváb, Mikuláš Medek, Emila Medková, Josef Istler, Václav Tikal, Alois Nožička, Ivan Sviták, Stanislav Dvorský, Petr Král, Prokop Voskovec, Jaroslav Hrstka, Karel Šebek, Roman Erben, Ivo Medek, Ivana Spanlangová, Zdena Holubová.
Umělecké spolky 70. a 80. let
- Skupina českých a slovenských surrealistů (1970)
- Karol Baron, Jan Daňhel (90. léta), Vratislav Effenberger, František Dryje (80. léta), Josef Janda (80. léta), Jan Kohout (90. léta), Jiří Koubek (80. léta), Andrew Lass, Albert Marenčin, Přemysl Martinec (90. léta), Ivo Medek, Emila Medková, Juraj Mojžíš, Alena Nádvorníková, Kateřina Piňosová (90. léta), Ivo Purš (80. léta), Martin Stejskal, Ludvík Šváb,Jan Švankmajer, Eva Švankmajerová
- Svaz českých výtvarných umělců (SČVU) (1972–1989)
Oficiální normalizační svaz registrovaných umělců, nástupce Svazu československých výtvarných umělců (1956–1970). SČVU rozhodoval i o umělcích, kteří nebyli jeho členy a schvaloval tzv. registrace, které umožňovaly živit se ve svobodném povolání. Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění k roku 1984 uvádí abART.[7]
- Nová skupina (1987)
- Miroslav Baše, Jan Bauch, Jiří Beránek, Václav Boštík, Michal Brix, Jiří David, Hugo Demartini, Michal Gabriel, Kurt Gebauer, Zdeněk Hölzel, Bohuslav Horák, Karel Hubáček, Miloslav Chlupáč, Věra Janoušková, Josef Jíra, Ivan Kafka, Stanislav Kolíbal, Jan Louda, Jindřich Malátek, Miroslav Masák, Vladimír Merta, Stefan Milkov, Vladimír Novák, Jiří Novotný, Miloš Parma, Karel Pauzer, Petr Pavlík, Jiří Pelcl, Bedřich Piskač, Viktor Pivovarov, Karel Prager, Michael Rittstein, Jaroslav Róna, Viktor Rudiš, Ivan Ruller, Václav Stratil, Jaroslav Šerých, Adriena Šimotová, Alena Šrámková, Alois Wachsman, Jaromír Zemina, Olbram Zoubek
- Zaostalí (od 1987)
- Skupina Tvrdohlaví (1987–2001)
- Volné seskupení 12/15 Pozdě, ale přece (od 1987)
- Přirození (Ostrava, 1988)
- Pondělí – Výtvarná skupina Pondělí (od 1989)
Umělecké spolky po roce 1989
Unie výtvarných umělců České republiky
Občanské sdružení, založeno 1990 v Praze.[9] Provozuje Národní registr profesionálních výtvarných umělců a designérů působících na území České republiky, který obsahuje abecední seznam umělců s uvedením místa působení, oboru výtvarné činnosti, e-mailové adresy a prezentace na internetu [10]
- Středočeské sdružení výtvarníků Unie výtvarných umělců (1990, Praha)
- Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska (1990, Praha)
- Unie výtvarných umělců Olomoucka (od 1990)
- Sdružení výtvarných umělců Vysočiny (od 1990) [11]
- Sdružení výtvarných umělců moravských (Hodonín) (od 1990)
- Společnost Karla Teiga (Praha - Ostrava, 1990–1995), Parasurrealistická skupina Stir up vznikla jakon následovník ostravské pobočky K. Teiga[12]
- Klub výtvarných umělců Horácka (od 1991)[13]
- TT Klub výtvarných umělců a teoretiků (1991, Brno [14]
- Výtvarná skupina Jiná geometrie (1991)
- Lipany (1991–1992)
- Nové sdružení pražských umělců (1992) [15]
- Nové sdružení pražských malířů (od 1992)
- Zbyněk Benýšek, Eugen Brikcius, Kateřina Černá, Luděk Filipský, Josef Hnízdil, Svatopluk Klimeš, Romana Králová, Jana Kremanová, Jana Křížová, Michal Matzenauer, Josef Mžyk, Jiří Načeradský, Rudolf Němec, Rostislav Novák, Petra Oriešková, Jan Pištěk, Josef Ryzec, Jaroslava Severová, Marek Schovánek, Jitka Svobodová, Jan Šafránek
- Sdružení pražských výtvarných umělců-malířů (od 1993)
- Jitka Anlaufová, Magdalena Cubrová, Bedřich Dlouhý, Milan Grygar, Jaroslav E. Jiránek, Vladimír Kafka, Ladislav Klusáček, Ivan Komárek, Radoslav Kratina, Zorka Ságlová, Josef Slavík, Oldřich Smutný, Waldemar Sokol, Jan Souček, Milan Ressel, Kateřina Štenclová, Jitka Válová, Květa Válová, Helena Wernischová
- Corpora S (občanské sdružení, vzniklo 12. 1. 1993 v Praze)
- A.I.V. (1993, Brno)
- Blažej Ingr, David Jařab, Bruno Solařík. Později splynuli se Skupinou štemberských surrealistů Leonidas Kryvošej, Roman Kubík, Kateřina Kubíková, Pavel Surma, Lucie Hrušková. Nakonec se tento celek vřadil do Skupiny českých a slovenských surrealistů .
- Unie českých počítačových a multimediálních umělců (od 1994)
- Jindřich Cieslicki, Zdeňka Čechová, Daniel Forro, Zdeněk Hajný, Miroslav Klivar, Jiřina Krčková, Jiřina Průchová, Rudolf Růžička, Kateřina Scheuflerová, Pavel Scheufler, Václav Syrový, Ondřej Vaněk.
- Stir up (1995, Ostrava) [16]
- Luxus (od 1995)
- Typodesign klub Praha (od 1996)[17]
- Pode Bal (od 1998)[18]
- Rubikon (Pardubice, od 1998)
- Rafani (od 2000)
- Ztohoven (od 2003)
- Guma guar (skupina) (od 2003)
- Art today (od 2003)
- Prague Stuckists (od 2004)
- Sdružení pražských malířů (od 2004, Praha)[19]
- Kontextual (od 2005)
- Obr. Výtvarná skupina (od 2006)
- Experiment II (od 2006)
- Rastr (od 2007)
- Miloš Englberth, Jindřich Hájek, Jakub Kándl, (malíři) a Jiří Macht, (fotograf)
- Bezejmenná skupina (od 2008)
- Ilustrátoři (2009-2015)[20]
- Sdružení bienále Brno (od 2009)[21]
- Asociace užité grafiky a grafického designu (od 2009)[22]
- Nezávislá umělecká skupina Posedlí (design) (od 2010)[23]
- Natvrdlí (od 2011)[24]
- Volné sdružení M (od 2013)
Reference
- ↑ abART: Sdružení výtvarníků v Praze
- ↑ [1]
- ↑ Výtvarná práce 4, č. 9, 1956/06/05, s. 2-4
- ↑ Informační systém abART: Svaz československých výtvarných umělců
- ↑ Die Logik der durchsichtigen Nacht: Tsechoslowakische Surrealisten, 1968, Budík Arnošt , Havlíček Jiří, kat. 24 s., něm, Kunstamt Wilmersdorf, Berlín
- ↑ abART: Tvůrčí skupina moderního realismu
- ↑ Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění
- ↑ Jan Balabán, Přirození, kat. výstavy, Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého, Praha 1990
- ↑ Právní předchůdci UVUČR
- ↑ Národní registr umělců
- ↑ Sdružení výtvarných umělců Vysočiny
- ↑ Parasurrealistická skupina Stir up
- ↑ Klub výtvarných umělců Horácka
- ↑ Brněnská osmdesátá, 2011, ed. Macharáčková M, TT klub výtvarných umělců v Brně, Muzeum města Brna, ISBN 9788086549101
- ↑ webovcé stránky: Nové sdružení pražských umělců
- ↑ stránky skupiny Stir up
- ↑ web TypoDesignClub
- ↑ Pode Bal 1998-2008, 253 s., Praha : Divus, 2008, ISBN 978-80-86450-43-8
- ↑ Webové stránky Sdružení pražských malířů
- ↑ Občanské sdružení Ilustrátoři
- ↑ Sdružení Bienále Brno
- ↑ webové stránky Asociace užité grafiky a grafického designu
- ↑ Designkabinet: Posedlí
- ↑ webové stránky: Natvrdlí
Literatura
- Aneta Skotníková, Současné české umělecké skupiny, bakalářská práce, Katedra výtvarné výchovy Ped.F UK Praha, 2014
Související články
- Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945)
- Skupina (výtvarníků)
- Konfrontace (umění)