Besední dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Národní dům v Třebíči.
Besední dům

Besední dům byl postaven v letech 1870–1873 jako kulturní a společenské centrum českých obyvatel města Brna. Svoji původní funkci plní do jisté míry dodnes, v současnosti je sídlem Filharmonie Brno.

Vznik Besedního domu[editovat | editovat zdroj]

Besední dům je nepřehlédnutelným objektem na tzv. brněnské okružní třídě. Zaujímá prostranství na rohu dnešního Komenského náměstí a Husovy třídy. K získání takto prestižní parcely musela česká komunita Brna přistoupit ke lsti. Německou radnicí spravovaná obec, by totiž neumožnila stavbu českého kulturního centra na místě, kde se předpokládal vznik významných brněnských německých institucí. Parcela proto nebyla zakoupena přímo, nýbrž ji výměnou za jiné stavební místo získal továrník Jan Hlávka, který ji následně daroval na výstavbu Beseního domu. Výstavby se žádostí o stavební povolení roku 1870 chopila českému živlu nakloněná hrabata Egbert Belcredi a Sylva Taroucca. Teprve roku 1871 se ustavila akciová společnost v čele s Aloisem Pražákem a Jindřichem Dvořákem, kteří stavbu dovedli ke zdárnému konci. Dům byl otevřen provizorně již koncem roku 1872. Oficiálně začal sloužit svému účelu 21. dubna 1873.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Besední dům, pohled ze Solniční ulice

Tvůrcem architektury Besedního domu je Theophil von Hansen (1813–1891), významný architekt 19. století pocházející z Dánska, avšak zdomácnělý v Rakousku-Uhersku. Historizující novorenesanční architektonické pojetí vychází z římské renesanční architektury, avšak inspiraci této stavbě poskytly i klasicistní londýnské kluby. Blokovitá, uzavřeně působící dvoupatrová budova skrývá ve svém nitru řadu místností původně určených spolkové činnosti, dále hlaholnu a velký dvoupodlažní společenský sál se soustavou předsálí. V centru stavby se nachází trojramenné schodiště a k němu zrcadlově orientovaný dvorek. Harmonické utváření tří průčelních zón uzavírá výrazná korunní římsa s balustrádou a sochařskou výzdobou. Besední dům tvoří urbanistický i architektonický celek k sousednímu Pražákově paláci, vystavěném o rok později týmž architektem pro téhož investora - Aloise Pražáka.

Funkce a historie domu[editovat | editovat zdroj]

Besední dům byl postaven jako kulturní a společenské centrum brněnských Čechů. Řadu jeho vnitřních prostor využívaly české spolky, z nichž je pro dějiny Brna nejvýznamnější Čtenářský spolek sdružující českou inteligenci Brna ve 2. pol. 19. a 1. pol. 20. století. V přízemí Besedního domu se nachází dříve velmi proslulá restaurace. Besední dům vždy poskytoval zázemí pro hudební tělesa a jejich produkci. Byl místem působení hudební školy Besedy brněnské a Janáčkova Českého symfonického orchestru. Velkou změnu představovala pro Besední dům 50. léta 20. století. Tradiční měšťanské spolky byly rozpouštěny a činnost hudebních těles si musela hledat jiné místa působení. Od roku 1953 byl dům předán vojsku a pojmenován "Oblastní dům armády". Teprve na podzim roku 1957 byl Besednímu domu navrácena jeho původní funkce. Stal se sídlem redakce Hosta do domu, uměleckých svazů a Krajského koncertního jednatelství. Celkovou rekonstrukci dům prodělal v letech 1987–1996, kdy byl jako celek adaptován pro potřeby Státní filharmonie Brno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Zatloukal, Brněnská architektura 1815-1915, Průvodce, Brno 2006, s. 66.
  • Pavel Zatloukal, Příběhy z dlouhého století, Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002.
  • FRIMLOVÁ, Lea; GEIST, Zdeněk; ŠTĚDROŇ, Miloš et al. Besední dům. Architektura, společnost a kultura. Brno: Státní filharmonie Brno, 1995, ISBN 80-7028-071-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°11′46″ s. š., 16°36′15,1″ v. d.