Pavel Laška

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Akademický malíř Pavel Laška
Narození10. ledna 1907
Věž
Úmrtí10. prosince 1983 (ve věku 76 let)
Praha
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Laška (10. ledna 1907, Věž u Havlíčkova Brodu10. prosince 1983, Praha) byl český malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině řídícího učitele Jana Lašky (1851–1959). Celé rané dětství prožil v Okrouhlici, kam se rodina přestěhovala. Tady se potkával s malířem Janem Zrzavým. V letech 1917–1925 navštěvoval Pavel Laška v Havlíčkově Brodě gymnázium Karla Havlíčka Borovského. Po maturitě byl přijat v roce 1925 na Akademii výtvarných umění v Praze do třídy Jakuba Obrovského. V dalším roce přestoupil do třídy Maxe Švabinského, kde do roku 1931 studoval figurální malbu. V roce 1929 byl vyznamenán cenou za malbu. Po ukončení studií odcestoval do Itálie a do Francie. Po návratu působil jako výtvarník a pedagog na Státním reálném gymnáziu v Jindřichově Hradci, v Sušici (1934–1936) a v Táboře,[1] kam se v roce 1937 přestěhoval. Zde bydlel a působil do roku 1948. Na jihu Čech se seznámil s členy uměleckého sdružení Linie, zejména s malířem Karlem Valtrem;[2][3][4][5] s ním ho pojilo celoživotní přátelství. S jihočeskými výtvarníky pak vystavoval od roku 1935 na skupinových výstavách. Věnoval se též grafice.[6]

Po návratu do Prahy působil jako pedagog. Vyučoval od roku 1958 výtvarnou výchovu a kreslení na středních školách, v šedesátých letech do roku 1967 pak na Střední knihovnické škole v Praze[7]. Pro veřejnost také přednášel na téma výtvarné uměni a jak se dívat na obraz.[8] Byl členem skupiny Máj 57 a skupiny Index.[9]

Zemřel v Praze 10. prosince 1983.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

První obrazy byly vzpomínkou na pobyt v Bretani. Snažil se vyhýbat konvenci. Ve třicátých letech tvořil v rámci doznívajícího lyrického kubismu, později se dotýkají jeho díla i surrealismu. Obrazy mají svěží barevnou skladbu. Po roce 1948 se uchýlil se svojí tvorbou do soukromí a do veřejného prostoru se pomalu vracel koncem padesátých let.[10] Díla se vyznačují barevnými kontrasty, zajímavá jsou jeho zátiší. Věnoval se i grafice, ve které vytváří jednoduché kresby detailů oživené lidmi i stroji, ale i obrazy fantastických květin a rostlin.[11] Roli hraje protiklad tmy a světla, kdy světlo je dobro, tma je chaos (např. obrázek V květnu 1945, 1946). Stále sledoval zahraniční výtvarné umění a nové směry v něm.[12] Koncem šedesátých let dvacátého století[13] bylo Laškovo dílo zařazeno do souboru československého moderního umění pro mezinárodní výstavy v Itálii (Bologna), ve Spolkové republice Německo (Berlín) a v Jugoslávii. Obrazy jsou v českých galeriích, např. v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, v Národní galerii v Praze, v Galerii hlavního města Prahy a v soukromých sbírkách.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Samostatné[editovat | editovat zdroj]

  • 1934 Jindřichův Hradec: Pavel Laška (s Františkem Prchlíkem)
  • 1962 Brno Kabinet umění n. p. Kniha: Pavel Laška, Obrazy. 1942–1962
  • 1963 Blansko, Kulturní středisko
  • 1964 Klub ONV Prahy 6: Pavel Laška. Práce z posledních let
  • 1965 Strakonice, Vlastivědné muzeum: Pavel Laška. Obrazy z let 1930–1965
  • 1966 Tábor, Muzeum husitského revolučního hnutí Jiskra: Pavel Laška. Obrazy z let 1930–1965
  • 1966 Pelhřimov, Kino Vesmír: Pavel Laška. Obrazy z let 1930–1965
  • 1974 Brno, Malá galerie Československého spisovatele: Pavel Laška
  • 1980 České Budějovice, Foyer Malé scény Domu kultury ROH: Pavel Laška. Grafika
  • 1982 Praha, Galerie Vincence Kramáře: Pavel Laška. Výběr z malířského díla

Skupinové výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1938 – 46. výstava Sdružení jihočeských výtvarníků, K.V.U. Aleš, Brno
  • 1941 Členská výstava Sdružení jihočeských výtvarníků, Jednota VÚ, Voršilská ul., Praha
  • 1941 1. výstava Sdružení jihočeských výtvarníků v rámci Salonu jihočeských výtvarníků, Sezimovo Ústí
  • 1942 II. salon jihočeských výtvarníků, Společenský dům Baťa, Sezimovo Ústí
  • 1943 86. členská výstava Sdružení jihočeských výtvarníků, Svaz Českého díla, Praha
  • 1943 III. salon jihočeských výtvarníků, Společenský dům Baťa, Sezimovo Ústí
  • 1946 Členská výstava Sdružení jihočeských výtvarníků, Osvětový dům, Tábor
  • 1940 Výstava malířů Jindřichohradecka (Alex, Laška, Plíva, Prchlík, Vobořil), Národní dům, Jindřichův Hradec
  • 1941 Výstava obrazů, kreseb, grafik a plastik akademických malířů Pavla Lašky, Ády Nováka, Františka Prchlíka a akademických sochařů Jožky Antka, Mirka Stejskala. Salon Výtvarné dílo, Jungmannovo náměstí, Praha
  • 1942 Národ umělcům, Tábor
  • 1945 Výstava "Táborské pětky", Dům armády, Tábor
  • 1946 TVAR, Výtvarníci Malostranské besedy, Jarní členská výstava, Malostranská beseda, Praha
  • 1968 INDEX, Galerie Vincence Kramáře, Praha
  • 1969 Laška, Tichý, Galerie Vincence Kramáře, Praha
  • 1969 Artisti contemporanei di Praga, Museo Civico, Bologna, Itálie
  • 1970 Prager Kunstler, Haus am Kleistpark, Berlín, Spolková republika Německo
  • 1970 Sodobna češkoslovaška umetnost, Mestna galerija, Ljubljana, Jugoslávie; Mestna galerija, Piran, Jugoslávie; Salon uluh-a, Zagreb, Jugoslávie
  • 1986  České umění 20. století (přírůstky AJG 1980–1985), Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JUNGMANN, Soběslav. Soběslavská malířská zastavení. Hláska. 1993, roč. 3. 
  2. PADRTA, Jiří. Pavel Laška: Obrazy z let 1930–1965. Praha: Český fond výtvarných umění, 1965. 32 s. 
  3. LAMAČ, Miroslav. Pavel Laška: Výběr z malířského díla. Praha: Svaz českých výtvarných umělců, 1982. 16 s. 
  4. VINTER, Vlastimil. Pavel Laška: Obrazy a kresby 1941–1976. Praha: Svaz českých výtvarných umělců, 1977. 16 s. 
  5. VALTER, Karel. Pavel Laška: Výběr z díla. Karlovy Vary: Galerie umění Karlovy Vary, 1986. 16 s. 
  6. RULÍŠEK, Hynek. Pavel Laška: Grafika. České Budějovice: Dům kultury ROH, 1980. 6 s. 
  7. Střední knihovnická škola, Praha 1 - Malá Strana [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  8. LAŠKA, Pavel; DOBIÁŠ, Bohumil. Obraz a socha. Tábor: Literární kroužek, 1941. 31 s. 
  9. PADRTA, Jiří. Laška, Tichý: 20. března – 13. dubna 1969: Galerie Vincence Kramáře. Praha: Svaz československých výtvarných umělců, 1969. 
  10. Pavel Laška: dny i roky : výstava pastelů, temper, tuší, kombinovaných technik. Brno: Malá galerie Čs. spisovatele, 1974. 
  11. RULÍŠEK, Hynek. Pavel Laška: Grafika. České Budějovice: Dům kultury ROH v Českých Budějovicích, 1980. 
  12. Pavel Laška/Josef Císařovský. 1. vyd. Brno: Kniha,n.p., 1962. 
  13. JANOUŠEK, Ivo. Pavel Laška : obrazy. Praha: Ústřední kulturní dům železničářů, 1991. 6 s. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • URBAN, Jiří, PADRTA, Jiří, LAMAČ, Miroslav: Pavel Laška. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Oswald. 2002. 240 s. ISBN 80-85433-63-X

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]