Aleš Veselý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aleš Veselý
Narození 3. února 1935 (79 let)
Čáslav, Československo
Vzdělání Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání sochař, vysokoškolský pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Aleš Veselý, (foto: Jiří Jiroutek)

Aleš Veselý (* 3. února 1935 v Čáslavi) je český sochař a pedagog.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování pražské akademie (1952 – 58) se usadil v Praze. Na konci padesátých let patřil k nejvýznamnějším protagonistům „českého informelu“ - vlny abstraktních projevů, která po dlouhém období stalinistické stagnace poprvé rezonovala s aktuálními trendy světového umění. Charakteristickými rysy tohoto proudu, které se objevují i v díle Aleše Veselého, byly spirituální a existenciální obsahy, návaznost na tradici českého umění od gotiky, přes baroko až po surrealismus, princip asambláže, transformace obrazu v materiálový objekt, ne-barevnost (respektive převaha černé, hnědí a přirozených barev surových materiálů), používání nezvyklých materiálů (dřevo, textilie, asfalt atd.), které byly záměrně destruovány a objekty tím získávaly charakter magických předmětů jakoby poznamenaných patinou času.

V druhé polovině šedesátých let se v díle Aleše Veselého posiluje imaginativní a existenciální složka. V roce 1965 je jeho Židle – uzurpátor oceněna na Bienále v Paříži Cenou kritiky. V letech 1967 – 68 vytváří na Sympoziu prostorových forem v Ostravě monumentální Kaddish, jednu z nejvýznamnějších soch českého moderního sochařství. Na začátku sedmdesátých letech se na dlouhou dobu uchýlil do soukromí: azyl našel ve Středoklukách nedaleko Prahy, kde zakoupil zbořený mlýn, v němž si vybudoval venkovský ateliér. V okolí domu vznikla expozice jeho exteriérových soch. Na přelomu 70. a 80. let se mu podařilo realizovat několik soch ve veřejném prostoru v Německu (Bochum, Hamm). V osmdesátých letech se v jeho díle začíná objevovat princip mechanismů, pracuje s velkými hmotami a fyzikálními silami (zemská tíha, pnutí pružiny atd). Některé sochy koncipuje jako monumentální zásahy do krajiny.

Po letech v ústraní přichází po roce 1989 jeho umělecká satisfakce. V letech 1990 až 2006 působil jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér monumentální tvorby. Dnes vyučuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Jeho sochy jsou umístěny na veřejných prostranstvích po celém světě (Olympijský park, Seoul; Faret Tachikawa, Tokio; Terezín; Europos Parkas, Vilnius; Wijk aan Zee, Nizozemí).

Žije v Praze. Ateliér má v obci Středokluky u Prahy

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 Kódy a prolínání, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary
  • 2011 Kresby malbou, Galerie Veteran Arena, Olomouc,[1]
  • 2011 Trvání a setrvání, Centrum současného umění DOX, Praha
  • 2010 Aleš Veselý: Disproporce dimenzí – fragmenty záznamů, Galerie Smečky, Praha
  • 2009 Aleš Veselý v prostorách Josefa Pleskota, Litomyšl
  • 2007 Aleš Veselý, Východočeská galerie, Pardubice
  • 2007 Aleš Veselý, Galerie Klatovy/Klenová, Klenová
  • 2007 Starší objekty a nové projekty, Západočeská galerie, Plzeň
  • 2006/07 Aleš Veselý, Galerie Zlatá Husa, Praha
  • 2005/06 Vybrané práce z let 1959-2005, Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov
  • 2003 Infinite Point, Carosso Fine Art, New York, USA
  • 2000 Big Mirror – Exhibition of a Landscape-Sculpture Project, Oda Park, Venray, Nizozemí
  • 2000 Utopie und Reflexion, Panorama Museum, Bad Frankenhausen, Německo
  • 2000 Kresby a projekty, Galerie výtvarného umění, Litoměřice
  • 1999 Obsese – realita – utopie, Státní galerie výtvarného umění, Ostrava
  • 1998 New Drawings for Skulptures Chicago, International Currents Gallery - J.D. Mooney Foundation, USA
  • 1995 Messengers, International Currents Gallery – J. D. Mooney Foundation, Chicago, IL., USA
  • 1994 Chicago International Art Exhibition, Chicago, IL., USA
  • 1994 Artforum, Karlovy Vary
  • 1993 Fabric Workshop and Museum, Philadelphia, PA., USA
  • 1993 Deutsch-deutsches Museum, Mödlareuth, Německo
  • 1993 Galerie Christoph Dürr, Mnichov, Německo
  • 1992 Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha
  • 1992 Aleš Veselý: Point of Limit, Míčovna Pražského hradu, Praha
  • 1990 Aleš Veselý, Nová síň, Praha, 4. červen - 1. červenec 1990
  • 1990 Kulturní středisko Opatov, Praha
  • 1988 Batuz Foundation, Schloss Schaumburg
  • 1985 Kresby malbou, Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha
  • 1984 Palác U melouna, Praha
  • 1980 Gustav-Lübcke-museum, Hamm, Německo
  • 1979 Činoherní klub, Praha
  • 1970 Státní židovské museum, Praha
  • 1969 Wiener Secession, Vídeň, Rakousko
  • 1965 Oblastní galerie, Liberec
  • 1963 Stigmatické objekty, Alšova síň, Praha

Stipendia[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 Pollock-Krasner Foundation Grant, Chicago, IL, USA
  • 1993 Arts Link Fellowship at The Fabric Workshop, Philadelphia, PA, USA
  • 1986 International Sculpture Center Fellowship, Washington, D.C., USA

Ceny[editovat | editovat zdroj]

  • 1994 The Chicago Prize, John David Mooney Foundation, Chicago, IL, USA
  • 1969 Cena Matyáše Brauna za sochu Kaddish na výstavě Socha a město, Liberec
  • 1965 Cena kritiky za sochu Židle usurpátor na IV. Bienále mladých v Paříži, Francie

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • The Solomon Guggenheim Museum, New York City, USA
  • Centre Georges Pompidou, Paříž, Francie
  • Uffizi Gallery, Firenze, Itálie
  • Sculpture Collection – Olympic Park, Seoul, Jižní Korea
  • Runnymede Sculpture Farm, Woodside, California, USA
  • Albertina, Vídeň, Rakousko
  • Museum Folkwang, Essen, Německo
  • Museum Bochum, Bochum, Německo
  • Gustav-Lübcke-Museum, Hamm, Německo
  • Bibliothéque Nationale, Paříž, Francie
  • Muzeum Pomorza Środkowego, Słupsk, Polsko
  • Národní galerie, Praha
  • Středoevropské forum Olomouc
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Museum hlavního města Prahy
  • Židovské Muzeum Praha
  • České museum výtvarných umění, Praha
  • Museum Kampa, Praha
  • Galerie Zlatá Husa, Praha
  • Moravská galerie, Brno
  • Regionální galerie: Hradec Králové, Hluboká nad Vltavou, Cheb, Klatovy-Klenová, Liberec, Louny, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Roudnice nad Labem, Ostrov nad Ohří, Terezín
  • Soukromé sbírky: USA, Kanada, Japonsko, Izrael, Německo, Francie, Itálie, Nizozemí, Nový Zéland, Rakousko, Česká republika

Sochy ve veřejném prostoru[editovat | editovat zdroj]

  • 2010 Distance a Dotyky, Masarykova Univerzita v Brně, nerez ocel, kámen, 300×560×150 cm
  • 1998–2001 Chamber of Light, Europos Parkas, Vilnius, železo, ocel a balvany, 777×430×430 cm
  • 2008 Holocaust Memorial, před bývalou synagogou v Kutné Hoře, kámen, nerez ocel, železo, 200×200×200 cm
  • 1999 Messenger, Sculpture Park, Wijk aan Zee, ocel a balvany, 530×376×609 cm
  • 1996 Memento, socha z roku 1968 permanentně umístěna ve městě Venray, nerez ocel, v. 450 cm
  • 1995 Magen David, Památník Terezín, nerez ocel, pobronzované železniční koleje, balvany, v. 560 cm
  • 1994 Doublebench, Faret Tachikawa, Tokio, nerez ocel, diorit, 240 × 240 × 70 cm
  • 1988 Testimony, socha z roku 1968 permanentně umístěná v Olympijském parku v Seoulu, nerez ocel, v. 280 cm
  • 1980 Ten, svařovaná socha z nerez oceli před školou Ed. Sprangera, Hamm, v. 12 m
  • 1979 Iron Report, městský park, Bochum, soubor tří železných soch, I. 750 × 900 × 220 cm, II. 330 × 360 × 180 cm, III. 280 × 220 × 110 cm
  • 1973 Trouba z Jericha, Nové Sedlo u Karlových Varů, nerez ocel, 210 × 390 × 230 cm
  • 1967-68 Kaddish, (původně v Ostravě) od roku 1971 socha umístěna v umělcově ateliéru ve Středoklukách, svařovaná nerez ocel, v. 710 cm
  • 1963 Indeterminace kruhu a přímky, ČSA, via Bissolati, Řím, dřevo, železo a acronex (v roce 1994 byla zničena s vědomím České ambasády)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. katalog výstavy Kresby malbou on-line

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]