Ladislav Dydek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladislav Dydek
Narození27. května 1919
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí6. září 2006 (ve věku 87 let)
Toscolano Maderno
ItálieItálie Itálie
Povolánímalíř, návrhář písma, grafik, typograf, ilustrátor a sochař
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Dydek (27. května 1919 Brno[1]6. září 2006 Toscolano Maderno, Itálie) byl český malíř, grafik a typograf.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na škole uměleckých řemesel v Brně a na AVU v Praze (1945–47).[2] Maloval zprvu plošná zátiší a portréty, ve kterých se projevoval silný cit pro barvu. Zajímaly ho moderní světové umělecké směry, zvl. fauvismus, odmítal tvořit ve stylu socialistického realismu a již od 50. let se orientoval na abstraktní umění (lyrická abstrakce). V roce 1955 se zúčastnil výstavy „Jedenácti“ v Arsu, kde kromě něj vystavovali i Robert Piesen, Richard Fremund, Karel Vysušil a další. Výstava, kterou zahajoval František Dvořák, byla oficiální kritikou odsouzena pro „formalismus“.[3] V roce 1957 založil Ladislav Dydek Skupinu Máj 57, v níž kolem sebe soustředil malíře stejných uměleckých názorů – Roberta Piesena, Richarda Fremunda, Jitku Kolínskou, Andreje Bělocvětova, Jiřího Martina a další.[4] Většina těchto umělců vystavovala již na výstavě „Jedenácti“. Koncem 50. let byl členem Skupiny G.

V 60. letech se vedle malby Dydek věnoval tvorbě filmových plakátů a knižní grafice. Roku 1969 emigroval a usadil se v severní Itálii u Gardského jezera.[5] V Itálii dále rozvíjel abstraktní malbu, ovlivněnou surrealismem, ve které měla hlavní roli barva, charakteristická je barevná vyváženost jeho obrazů.[6] Vytvářel i barevné vitráže a mozaiky.

Jeho díla jsou kromě českých sbírek hlavně v Itálii, Švýcarsku a Německu. Od roku 1995 bylo Dydkovo dílo instalováno ve Florencii jako stálá expozice. Dydkovým přítelem byl karmelitánský kněz Angelo Ferruccio Coan,[7] který získal velký soubor jeho obrazů, který byl v posledních letech přenesen do klášterního komplexu v San Felice del Benaco, na břehu Gardského jezera, poblíže místa, kde žil.[8]

Sbírky a výstavy[editovat | editovat zdroj]

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Národní galerie v Praze
  • Galerie hlavního města Prahy
  • Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
  • Galerie výtvarného umění v Chebu
  • Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • Galerie Klatovy/Klenová
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Muzeum umění Olomouc
  • Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Památník národního písemnictví
  • Fondacione Angelo Ferruccio Coan, San Felice del Benaco

Samostatné výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1957 Galerie mladých Praha
  • 1958 Galerie V. Špály Praha
  • 1962 Galerie V. Špály Praha. Tato výstava byla policejně uzavřena a znovu otevřena až po změně názvu některých obrazů.
  • 1972, 1973, 1976, 1978 Galleria d´arte „Nuovo spazio 2“ Benátky
  • 2002 Ladislav Dydek – Kresby, Rotterdam, České centrum Haag
  • 2013 L'Associazione "I CercAntico", Palazzo Gonzaga a Maderno[9]
  • Od 70. let další výstavy v Bergamu, Curychu, Monaku, Miláně, Vídni, v Československu až 2005 velká souhrnná výstava na zámku v Mikulově.

Skupinové výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1957, 1958, 1964 Skupina Máj 57, Praha
  • 1957 Nostra internazzionale del Manifeste Milán
  • 1962 Designi per i manifesti Livorno
  • 1969 Contemporary Czechoslovakian Art Chicago
  • 1971 Galleria Il tragbetto Benátky
  • 1973, 1975 Galleria Nuovo Spacio, Folgaria
  • 1975 Galeria Krause Curych
  • 1999 Umění zrychleného času Praha, Cheb
  • 2002 Svět hvězd a iluzí, český filmový plakát 20. století, Moravská galerie Brno
  • 2003 Svět hvězd a iluzí, Mánes Praha
  • 2003 Svět hvězd a iluzí, Czech Centre Londýn
  • 2003 Umění je abstrakce, Uměleckoprůmyslové muzeum Brno
  • 2003 Umění je abstrakce. Salon Kabinet Olomouc
  • 2004 Svět hvězd a iluzí, České kulturní centrum Bratislava
  • 2004 Svět hvězd a iluzí, generální konzulát České republiky Los Angeles
  • 2004 Svět hvězd a iluzí, generální konzulát České republiky Hongkong
  • 2005 Svět hvězd a iluzí, Galerie umění Karlovy Vary
  • 2007 Skupina Máj 57, Pražský hrad

Podrobněji viz[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika 17381, sn. 91 [online]. MZA [cit. 2022-12-15]. Dostupné online. 
  2. PRIMUSOVÁ, Adriana; KLIMEŠOVÁ, Marie. Skupina Máj 57. 1.. vyd. Praha: Správa Pražského hradu, 2007. 141 s. S. 95. 
  3. DVOŘÁK, František; V KNIZE ŠEVČÍK-MORGANOVÁ-DUŠKOVÁ: ČESKÉ UMĚNÍ 1938-89. Úvodní slovo k výstavě Jedenácti. 1.. vyd. Praha: Academia, 2001. S. 182–183. 
  4. DVOŘÁK, František. Můj život s uměním. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-057-7. S. 132. 
  5. USTR: David Dydek (syn Ladislava Dydka)
  6. ŠEVČÍK, Jiří; MORGANOVÁ, Pavlína, Dušková Dagmar. České umění 1938-89. 1.. vyd. Praha: Academia, 2001. S. 216–217. 
  7. Ricordo di Padre Angelo Ferruccio Coan. www.chiesadisanvito.it [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-18. 
  8. České centrum Haag, Ladislav Dydek, kresby, 2002
  9. Brescia Today: výstava Ladislava Dydka. www.bresciatoday.it [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  10. Dydek Ladislav. Informační systém abART [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Ševčík, Pavlína Morganová, Dagmar Dušková: České umění 1938–1989, Academia, 2001

Katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Dydek, Dvořák F, kat. 14 s., ČFVU Praha 1957
  • Ladislav Dydek: Obrazy a grafika 1957–1958, Chlupáč M, kat. 16 s., ČFVU Praha 1958
  • Ladislav Dydek: Třetí souborná výstava, Hlaváček Z, kat. 20 s., ČFVU Praha 1963
  • Ladislav Dydek, Galleria d'arte, Nuovo Spazio 2., Venice 1975
  • Ladislav Dydek: I dipinti 1973–1989, Marchiori G, Mariano E, Sala A, Sanders R., Vynal S, kat. 48 s., vydavatel neuveden, 1989

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]