Bohumír Dlabač

Jan Bohumír Dlabač (17. července 1758 v Cerhenicích – 4. února 1820 v Praze) byl premonstrát, vzdělanec, obrozenecký básník, strahovský knihovník, sběratel literárních a uměleckých faktů.

Život

Po studiích na pražském akademickém gymnáziu získal hudební vzdělání v Břevnovském klášteře, kde se záhy stal i fundamentalistou. V roce 1775 se za Jana Lohelia Oehlschlegla stal vokalistou Strahovského kláštera. Ve Strahovském klášteře zůstal Dlabač až do své smrti. Nejprve byl skriptorem a později ředitelem knihovny Strahovského kláštera. Po Oehlschleglově smrti byl jmenován i ředitelem kůru. Pro svoje mimořádné znalosti i zásluhy byl jmenován čestným členem hornolužické akademie věd v Görlitz a řádným členem Královské české společnosti nauk. Během svého působení ve Strahovském klášteře Dlabač shromažďoval písemné památky a hudební díla z českých a moravských klášterů a sestavil z nich rozsáhlý třídílný sborník Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien. Toto dílo mající nesmírnou historickou a kulturní hodnotu je dodnes považováno za klenot sbírek Národního muzea.

Literatura

• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 122.  
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha : Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. s. 240–241.