Jiří Hilmar
| Jiří Hilmar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. května 1937 (86 let) Hradec Králové |
| Povolání | malíř, sochař, designér a grafik |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Hilmar (* 28. května 1937, Hradec Králové) je český sochař, malíř a grafik.
Život[editovat | editovat zdroj]
V letech 1952−1956 vystudoval Střední průmyslovou školu bytové tvorby v ateliéru prof. Richarda Pípala. Na škole se výrazně zformovala jeho tvorba. Začínal s realistickou tvorbou, ale brzy dospěl k tomu, že začal vyzdvihovat zejména matematickou přesnost, geometrii a její jednoduchost. Po ukončení studií se věnoval užité grafice a zejména tvorbě filmových plakátů a knižních obálek. Toto zaměření vycházelo hlavně z potřeby se uživit. Zároveň v té době bylo Československo společně s Polskem unikátní v tom, že se tvorbě filmových plakátů nevěnovala reklamní studia, ale umělci. Hilmar si tím získal odborný respekt. První plakát vytvořil v roce 1959 pro film Eskadra netopýr, poslední v roce 1968 k filmu V zemi Inků. Výrazně hodnoceny byly plakáty k filmům Bláznivý Petříček, U konce s dechem, Kdyby tisíc klarinetů, Dýmky, Najatý vrah, Olympiáda Tokio a Poklad na Stříbrném jezeře. Celkem Hilmar vytvořil pro tehdejší Ústřední půjčovnu filmů 55 plakátů, které byly poprvé souhrnně vystaveny v dubnu 2012 v pražském kině Světozor.[1]
V roce 1967 spoluzaložil společně s Tomášem Rajlichem, Radoslavem Kratinou, Miroslavem Vystrčilem a teoretikem Arsénem Pohribným Klub konkrétistů. První samostatná výstava Hilmara byla uspořádána v roce 1967 v pražské Galerii Fronta (1967) Zároveň se jednalo o jeho poslední výstavu v socialistickém Československu.[1]
Roku 1969 z politických důvodů emigroval do Spolkové republiky Německo, kde žil (s přestávkou) až do roku 2013.[1] Několikrát se přestěhoval (bydlel ve Franfurtu nad Mohanem či Mnichově), ale posléze se usadil na uměleckém sídlišti Halfmannshof v Gelsenkirchenu.[1] Byl spoluzakladatelem umělecké skupiny Die Gruppe Gerade v roce 1983. V polovině 90. let absolvoval studijní pobyt v Chile. Dále v letech 2005−2008 spolupracoval s univerzitou v Dortmundu.[2][3] V Německu dobrovolně přestal s tvorbou plakátů a začala se věnovat volnému umění, sochám a reliéfům.[1] Během kariéry vystřídal řadu směrů a stylů, od optických témat, k přírodě a procesním tématům, k prvkům arte povera. V roce 1985 vydal autorský katalog nazvaný Jiří Hilmar, který zachycuje jeho uměleckou tvorbu a vývoj.[4]
V roce 2013 obdržel čestné občanství Hradce Králové[5]. U té příležitosti Galerie města Pardubic a Klub konkretistů KK3 se sídlem v Hradci Králové připravili profilovou výstavu s názvem „…tiše se přemisťovati…“. V roce 2013 se natrvalo vrátil do Česka.[2]
Od 25. září 2020 do 31. března 2021 proběhla Hilmarova autorská výstava Nalézat ztracenou rovnováhu v Galerii moderního umění v Hradci Králové.[2]
Hilmarovo dílo je zastoupeno v předním institucích jako Museum Bochum, Kunstmuseum Düsseldorf či Lenbachhaus München. Vystavoval také v Galerii Denise René Hans Mayer, v Düsseldorfu, Kunstverein München, Institut für moderne Kunst v Norimberku nebo v pařížském Paris Art Center. Počet jeho autorských výstav dosáhl několika desítek.[1]
Vybrané výstavy[editovat | editovat zdroj]
- 2023 Jiří Hilmar – Anonymní forma čtverce / Anonymous Form of Square, Fait Gallery, Brno, Česko
- 2023 Jiří Hilmar – Příroda nespěchá, Etcetera Art, Praha, Česko
- 2020–21 Jiří Hilmar – Nalézat ztracenou rovnováhu, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové, Česko
- 2015 Adagio – práce z 60. – 80. let, Museum Kampa, Praha, Česko[6] (k výstavě vydán knižní katalog)[7]
- 2015 Hilmar, Kyncl, Zeithamml – Tiché Dialogy, Cermak Eisenkraft gallery, Praha, Česko
- 2013 ...tiše se přemísťovati..., Galerie města Pardubic, Pardubice, Česko
- 2013 …tiše se přemísťovati..., Galerie AMB – Sbor kněze Ambrože Církve československé husitské, Hradec Králové, Česko
- 2012 Jedna + jedna = jedna, Topičův salon, Praha, Česko
- 2012 Zlatá éra československého filmového plakátu XV., Kino Světozor, foyer, Praha, Česko
- 2012 1 + 1 = 1, Galerie města Brna, Brno, Česko
- 2012 Filmové plakáty, Terryho ponožky, Praha, Česko
- 2011 Optické reliéfy, Nová síň, Praha, Česko
- 1999 Sochy, Dům umění – Výstavní síň města České Budějovice, České Budějovice, Česko
- 1992 Skulpturen, Inge Romberg Gallery, Borken, Německo
- 1991 Galerie Opatov, Praha, Česko
- 1988 Städtische Galerie Schloss Oberhausen, Oberhausen, Německo
- 1988 Paris Art Center, Paříž, Francie
- 1987 Museum Bochum, Bochum, Německo
- 1986 Skulpturenmuseum Glaskasten Marl, Marl, Německo
- 1986 Galerie und Verlag, Stuttgart, Německo
- 1986 Neue Arbeiten, Galerie und Verlag, Stuttgart, Německo
- 1985 Städtische Galerie Lüdenscheid, Lüdenscheid, Německo
- 1985 Institut für moderne Kunst, Nürnberg, Německo
- 1980 Wasserburg Haus Kemnade, Hattingen, Německo
- 1980 Walter Storms Gallery, Munich, Německo
- 1979 Galerie Mathieu, Besançon, Francie
- 1977 Walter Storms Gallery, Munich, Německo
- 1972 Arte Centro, Milano, Itálie
- 1969 Optische Reliefs und Konstruktionen, Heseler Gallery, Mnichov, Německo[3]
- 1967 Galerie Fronta, Praha, Česko[1][8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Hilmar Jiří [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jiří Hilmar | Nalézat ztracenou rovnováhu [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Jiri Hilmar represented by Cermak Eisenkraft. Cermak Eisenkraft [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LIVEBID.CZ. Aukce - Livebid.cz. Livebid.cz - Aukce [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané města. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových výroční zpráva 2015 [online]. 2016 [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ HILMAR, Jiří; VÍCHOVÁ, Ilona; HIEKISCH-PICARD, Sepp. Jiří Hilmar: adagio: práce z 60.-80.let = Jiří Hilmar: adagio: works from the 1960's-1980's. Praha: Museum Kampa - Nadace Jana a Medy Mládkových 111 s. ISBN 978-80-87344-23-1.
- ↑ Optický reliéf - Jiří Hilmar (✱ 1937). Galerie KODL [online]. [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
