Vojtěch Lanna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojtěch (Adalbert) Lanna
Vojtěch Lanna (kreslil Adolf Dauthage)
Vojtěch Lanna (kreslil Adolf Dauthage)
Narození 23. dubna 1805
České Budějovice - Čtyři Dvory
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. ledna 1866 (ve věku 60 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Některá data se získávají z datové položky.
Socha Vojtěcha (Adalberta) Lanny v parku na křižovatce ulic Na Sadech a Lannova v Českých Budějovicích

Vojtěch (Adalbert) Lanna starší (23. dubna 1805, České Budějovice[1]15. ledna 1866, Praha) byl český průmyslník, loďmistr a stavitel. Jeho otcem byl Tadeáš Lanna, který také podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rod Lannů přišel v 18. století do jižních Čech ze Salzburska v Rakousku, obchodoval se solí. Tadeášův syn Vojtěch starší (německy Karl Adalbert) studoval tři roky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po cestách střední Evropou se roku 1833 oženil s Josefinou Peithnerovou z Lichtenfelsu a měli jediného syna Vojtěcha mladšího. V roce 1833 se stal loďmistrem - byly mu svěřeny veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi.Založil uhelný důl a slévárnu (Vojtěšská huť) a železárny na Kladně. Jeho firma obchodovala s dřevem, tuhou a solí, které dopravovala z jižních Čech po Vltavě a Labi až do Hamburku, stavěla mosty (např. řetězový most císaře Františka I., Negrelliho viadukt, Stádlecký most) a prováděla regulace českých řek. Zemřel z přepracování náhle na srdeční slabost.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch rytíř Lanna (29. květen 1836, Praha – 31. leden 1909, Merano) Vojtěch mladší byl nejslavnějším členem rodu. V roce 1851 absolvoval gymnázium v rodných Českých Budějovicích. Dva roky strávil na obchodní škole v Lipsku. Roku 1854 vstoupil do praxe v otcově dole a slévárně na Kladně. Podnikal četné studijní cesty do Itálie, Německa, Nizozemí, Belgie, Anglie a Francie a pokračoval v otcově díle. Upravil karlínský, holešovický a libeňský přístav. Byl největším českým sběratelem umění 19. století. Byl rovněž veřejně činný, jako člen panské sněmovny, člen Obchodní a živnostenské komory v Praze, řady dalších společností a jako mecenáš umění. Roku 1907 byl povýšen do šlechtického stavu.[2] Obýval tři přepychová sídla: v Praze zdědil palác Lanna v Hybernské ulici, dal si postavit Lannovu vilu v Bubenči (arch. Antonín Viktor Barvitius) a vilu v rakouském Gmundenu. Své bohaté sbírky umění vystavoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, jehož byl spoluzakladatelem, ale s vedením muzea se rozešel ve zlém a krátce před smrtí se rozhodl sbírky rozprodat. Byly rozprodány v aukčním domě Lepke v Berlíně v letech 1909-1911.

Vojtěch František Josef Lanna (18681921) Vnuk Vojtěcha staršího, vystudoval práva. Za jeho vedení firma pracovala mj. na zřízení plavební komory u Štvanice a na stavbě nábřeží u Svatopetrské čtvrti. Pro nemoc se však vedení firmy vzdal. Část zlikvidoval, část prodal bance Bohemia. V roce 1923 firma splynula se stavebními firmami Řehák a Nejedlý v akciovou společnost Lanna ASS, která zanikla až v roce 1948[2], respektive byla znárodněna a začleněna do národního podniku Československé stavební závody, jehož dnešními následovníky jsou např. firmy Hochtief CZ a Metrostav[3].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c GERŠLOVÁ, Jana; SEKANINA, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-178-7. Kapitola Lanna Vojtěch, s. 184.  
  3. http://www.metrostav.cz/pdf/noviny/042011.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVAČKA, Milan. Vojtěch Lanna. Historický obzor, 1998, 9 (3/4), s. 78-81. ISSN 1210-6097.
  • WITTLICH, Filip a kolektiv autorů: Vojtěch svobodný pán Lanna, sběratel, mecenáš, podnikatel. Publikace k výstavě. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 1996, ISBN 80-7101-034-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]