Rudice (Polsko)
Rudice Rudzica | |
---|---|
Kostel a fara v Rudici | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°51′17″ s. š., 18°53′18″ v. d. |
Stát | Polsko |
vojvodství | Slezské |
okres | Bílsko-Bělá |
Rudice | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11,47 km² |
Počet obyvatel | 2 936 |
Hustota zalidnění | 255,8 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Czesław Machalica |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-394 |
Označení vozidel | SCI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudice (polsky Rudzica, německy Riegersdorf) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice. Leží na území Těšínského Slezska. V roce 2014 obec čítala 2 936 obyvatel a měla rozlohu 11,47 km².
Dějiny vesnice sahají do 13. století. Byla založena patrně v rámci německé kolonizace, první zmínka o ní (villa Rudgeri) pochází z vydané mezi lety 1295 až 1305 listiny biskupství vratislavského. Podle polského historika Jerzyho Polaka nevznikl slovanský název Rudzica/Rudice zkomolením původního německého Rudgersdorfu (Rudgerova ves), nýbrž je to samostatná odvozenina od "rudé barvy místní vody".
Po staletí byla Rudice v majetku šlechty, vystřídaly se zde rody Rudských, Sobků, Skrbenských z Hříště, Larischů a Poninských. V roce 1802 ji získala Těšínská komora. V rakouském sčítaní lidu z roku 1900 uvedlo 96,8 % obyvatel Rudice obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 1,6 % německou a 0,8 % českou; 88,8 % se hlásilo ke katolictví, 10,7 % k evangelické církvi a 0,5 % k judaismu. Roku 1920 byla Rudice na základě rozhodnutí Konference velvyslanců připojena k Polsku. Na konci druhé světové války došlo tady k bojům mezi německou a sovětskou armádou a část zástavby, včetně kostela, byla poškozena.
K památkám Rudici patří barokní zámeček z poloviny 18. století a pozdněbarokní katolický kostel Narození sv. Jana Křtitele z roku 1802. V severní části vesnice, směrem k Bronovu, se nachází kaple svatého Vendelína postavená v roce 1876 u „zázračného“ pramene a vyzdobená obrazem, který sem přivezl jeden místní rodák z vojny v Tyrolsku. Tradiční pouť k Vendelínovi se koná 25. dubna. Další zajímavostí je Galerie strašáků založená v roce 1991 Florianem Kohutem. Na konci května nebo začátkem června se v Rudici pořádá Svátek strašáků.
Západní částí obce probíhá okresní silnice (někdejší císařská silnice) spojující Jasenici s Chybami a Strumení. Její úsek mezi Rudicí a Chybami je lemován přes dvěma sty dubů, které byly v roce 1993 prohlášeny za přirodní památku.
Odkazy
Literatura
- POLAK, Jerzy. Obrazki z dziejów gminy Jasienica. Těšín: Muzeum Těšínského Slezska, 2010. ISBN ISBN 978-83-922005-6-7. (polsky)
- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
Externí odkazy
- Webové stránky Rudice
- Webové stránky gminy Jasenice
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudzica na Wikimedia Commons