Skrbenští z Hříště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lev Skrbenský z Hříště – náhrobek v katedrále svatého Václava

Skrbenští z Hříště jsou starý moravský panský rod. V 16. století začali svůj predikát odvozovat podle vsi Skrbeň a přídomek od tvrze Hříště na Olomoucku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V některých pramenech se uvádí jako předek rodu přísedící zemského práva v Olomouci Jaroslav z Hříště. Ovšem přídomek z Hříště převzal až v roce 1532 Jan, který zplodil čtyři syny. Jeden z nich, Jan, ochraňoval Jednotu bratrskou a stal se direktorem za rytířský stav. Po stavovském povstání emigroval. Další dva synové zemřeli bezdětní. Dědice měl pouze poslední syn Jaroslav, kterému patřilo hošťálovské panství, statky na Těšínsku, dále získal Fulnek a Dřevohostice.

Nejvyšší zemský soudce v těšínském knížectví, Jan mladší Skrbenský z Hříště, povýšil v roce 1658 do panského stavu. Potomci jeho bratra Bernarda se přestěhovali do Slezska. Příslušníci rodu působil většinou jako hejtmané, komoří či soudci na Těšínsku. Karel Leopold padl v bitvě u Kolína v roce 1757.

Ota koncem 18. století založil větev rodu v Dolních Rakousích.

Lev Skrbenský z Hříště (18631938) po studiích na benediktinském gymnáziu vystudoval práva v Innsbrucku, poté vystudoval teologii v Římě a Olomouci. Od roku 1899 vykonával po sedmnáct let úřad pražského arcibiskupa, od roku 19161920 sloužil jako olomoucký arcibiskup. V roce 1901 jej papež jmenoval kardinálem.

Na českém území žili ještě v polovině 20. století, v současnosti pravděpodobně rod dál existuje na Maltě.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Nejprve nosili jednoduchý stříbrný štít s černým pruhem – heraldický kůl. Po povýšení do panského stavu přidali po obou stranách kůlu zlaté zrcadlo s jedenácti černými pštrosími péry.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s pány ze Zástřizl či ze Stillfriedu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]