Myšice temnopásá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Myšice temnopásá

Myšice temnopásá
Myšice temnopásá
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Podřád: myšovci (Myomorpha)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Rod: myšice (Apodemus)
Binomické jméno
Apodemus agrarius
(Pallas, 1771)
Rozšíření myšice temnopásé v Česku

Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) je menší myšovitý hlodavec, o málo větší než myš domácí. Žije především ve vlhčích oblastech, ale také na polích a u okrajů lesa. Je rozšířena ve střední a východní Evropě od Německa až po Kavkaz. Druhou izolovanou oblastí rozšíření je dálný východ. V Česku žije na severní a střední Moravě a v severních oblastech Čech.

Je to nejhezčí myšovitý savec žijící v Česku – po jejím hřbetě se ji od hlavy až k ocasu táhne 2–3 mm široký tmavý pruh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Svrchní strana těla myšice temnopásé je rezavě hnědá až žlutohnědá.[1] Břicho má výrazně světlé – šedohnědé až do bíla. Délka těla je 70–125 mm, ocas má o trochu kratší než tělo. Váží 15–40 g.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Myšice temnopásá je kromě českých zemí rozšířena prakticky v celé střední a východní Evropě. Na západě zasahuje až do severoněmeckých nížin a do severní Itálie. Dále žije ve všech zemích střední a východní Evropy včetně celého Balkánu, pobaltských států a Ruska.[2] Zde zasahuje až do Kavkazu a do zakavkazských republik. Oblast výskytu pokrývá děle Sibiř až po Bajkal, část Kazachstánu a Kyrgyzstánu a přilehlé oblasti Číny a Mongolska.

Druhou oblastí myšice temnopásé je východní Asie: žije v Číně (především Madžusku), na Tchaj-wanu, v Koreji a na ruském dálném východě v oblasti ohraničené na jihu 25. stupněm severní šířky.[3]

Rozšíření v Česku[editovat | editovat zdroj]

V Česku se myšice temnopásá dlouhodobě vyskytuje především na celé severní Moravě, přibližné severně od Olomouce.[1] V období po druhé světové válce se rozšířila i dále na jih – především na Vsetínsko a Kroměřížsko a také do okolí Brna. Nejnověji byla nalezena i v okolí Hodonína a Znojma, i když zde již, stejně jako u Brna, jde jen o ostrůvkovitý výskyt.

V Čechách se vyskytuje jen na severu od Teplicka přes Českolipsko až k Liberecku. Ostrůvkovitě se pak vyskytuje na Chebsku, v Krušných horách, ve východním Podkrkonoší a v Broumovském výběžku. Dřívější literární záznamy o nálezech z jiných částí Čech, především z Českobudějovické pánve, nejsou spolehlivě doložené.[1]

Na Dálném východě je velmi hojná; v Evropě už výrazněji méně. Její populační hustota zde kolísá mezi 5 a 50 jedinci na hektar.[3] V rocích populační exploze je počet zvířat výrazně vyšší, ale v Evropě nebyla od roku 1970 žádná takové exploze zaznamenána.

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Myšice temnopásá žije v otevřené krajině. S oblibou vyhledává vlhčí stanoviště (rákosí), ale stejně často ji lze nalézt i na polích, na mezích a na okrajích menších lesíků,[1] ale i na okrajích zahrad nebo městských parků.[3] Proniká do okolí lidských sídlišť a přizpůsobí se i životu v menších vesnicích.

Nejvíce se vyskytuje v nížinách, ale ostrůvkovitě žije i ve vyšších polohách: v Krušných horách a Jeseníkách až do 800 m n. m., v Krkonoších i nad 1000 m. V Evropě byla nejvýše nalezena v Makedonii – 1750 m.[3]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Žije v nehlubokých norách, které si vyhrabává celá skupina jedinců. Obvykle mívají dva vchody.[4] Je aktivní hlavně za soumraku, ale i ve dne.[1] Neskáče a nešplhá tak dobře, jako myšice lesní a myšice křovinná.[5] Na zimu se stěhuje do stohů nebo do budov.

Rozmnožuje se od dubna do října. Po 3 týdnech březosti přivádějí samice na svět 4–9 mláďat. Ta jsou 14 dní kojena; pohlavně dospívají ve 2 měsících. V jednom roce mívá samice 2–3 vrhy.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Myšice temnopásá je všežravá. Rostlinná potrava však u ní převažuje – požírá hlavně semena pěstovaných rostlin, plevelů, jejich zelené části i kořínky. Z živočichů se živí larvami hmyzu i dalšími drobnými bezobratlými (pavouky, žížalami).[1]

Nemoci[editovat | editovat zdroj]

Myšice je přenašečem některých patogenů – z jedince odchyceného v roce 1976 v jižní Koreji u řeky Hantaan byl poprvé izolován hantavirus.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ANDĚRA, Miloš. Profil taxonu myšice temnopásá [online]. BioLib, [cit. 2010-01-18]. Dostupné online.  
  2. Fauna Europaea [online]. 2009, [cit. 2010-01-18]. Kapitola Apodemus agrarius - Distribution. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d MITCHEL-JONES, A. J., a kol. The Atlas of European Mammals. London : Academic Press, 1999. ISBN 0-85661-130-1. Kapitola Apodemus agrarius, s. 266. (anglicky) 
  4. GAISLER, Jiří; ZEJDA, Jan. Savci. Praha : Aventinum nakladatelství, 1995. ISBN 80-85277-92-1. Kapitola Myšice temnopásá, s. 322.  
  5. HANZÁK, Jan; VESELOVSKÝ, Zdeněk. Světem zvířat. I. díl – Savci. Praha : Albatros, 1975. Kapitola Čeleď: Myšovití, s. 233-234.  
  6. Port [online]. Česká televize, 2009-02-21, [cit. 2010-08-29]. Kapitola Hantavirus – zákeřná nákaza. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anděra Miloš, Horáček Ivan (2005): Poznáváme naše savce. Sobotales, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Apodemus agrarius ve Wikimedia Commons