Marie Anna Bavorská (1551–1608)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Cornelisz. Vermeyen 005.jpg

Marie Anna Bavorská (23. březen 1551 v Mnichově29. duben 1608 ve Štýrském Hradci) byla bavorská princezna a štýrská vévodkyně, manželka arcivévody Karla II.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství a původ[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako nejstarší dcera bavorského vévody Albrechta V. a Anny Habsburské, dcery císaře Ferdinanda I. Matka ji vychovávala velmi přísně a často tělesně trestala. Výchova byla nábožensky založena a vedena v přísně katolickém duchu. Kromě základního vzdělání byla vyučována latině a hudbě. Hrála na varhany a měla ráda duchovní hudbu.

Sňatek[editovat | editovat zdroj]

Měla se provdat za sedmihradského vévodu Jana Zikmunda Zápolského, z tohoto sňatkového projektu však sešlo. Nakonec se v roce 1571 jako dvacetiletá provdala za svého jednatřicetiletého strýce Karla II. Štýrského, který vládl v tzv. Vnitřních Rakousích. Karel byl mladší bratr Mariiny matky Anny. Velkolepé a mimořádné svatební slavnosti připomínalo ještě v roce 1854 jezdecké defilé české šlechty, uspořádané v Praze při příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou.

Z manželství, které trvalo do Karlovy smrti v roce 1590, vzešlo 15 dětí.

Politický a kulturní vliv[editovat | editovat zdroj]

Jako přesvědčená katolička podněcovala svého muže ke krokům proti protestanské šlechtě ve Štýrsku. Pečlivě dbala na výchovu svých dětí, při níž uplatňovala obdobné metody jako její matka. Dohlížela na to, aby byly děti vedeny ke katolictví a jejich vzdělání svěřovala jezuitům. Její syn, pozdější císař Ferdinand II. zůstal pod jejím vlivem i v dospělosti. Dochovala se jejich korespondence, kde se syn jako štýrský vévoda se svojí matkou radil o všech svých politických krocích, zejména při uplatňování rekatolizace ve Štýrsku.

Měla zálibu v okázalé nádheře a ráda se zúčastňovala náboženských procesí a poutí. Věnovala se charitativní činnosti. Do služeb katolické víry stavěla i výtvarné umění a hudbu.

Zemřela ve Štýrském Hradci v roce 1608. Pohřbena byla nejprve v klášteře klarisek a později v mauzoleu ve Štýrském Hradci, které nechal vystavět její syn Ferdinand II.

Děti[editovat | editovat zdroj]

V manželství s Karlem II., trvajícím 19 let, porodila 15 dětí. Poslední z potomků se narodil jako pohrobek, tedy až po Karlově smrti.

Zikmund III. Vasa, polský a švédský král
Zikmund Báthory
Filip III., španělský král
∞ Zikmund III. Vasa, polský a švédský král
Cosimo II. de Medici, toskánský velkovévoda

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové : životopisná encyklopedie. Překlad Milada a Milan Kouřimských. 3. vyd. Praha : Brána, 2010. 408 s. Přeloženo ze čtvrtého, upraveného vydání. ISBN 978-80-7243-455-8. S. 265.