Kunhuta Rakouská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kunhuta Habsburská
Vévodkyně Kunhuta Habsburská
Vévodkyně Kunhuta Habsburská
Narození 16. března 1465
Vídeňské Nové Město
Úmrtí 6. srpna 1520
(ve věku 55 let)
Mnichov
Místo odpočinku Mnichovský dóm
Titul bavorská vévodkyně
Manžel Albrecht IV. Bavorský
Děti Sidonie
Sibyla
Sabina
Vilém IV.
Ludvík X.
Zuzana
Arnošt
Zuzana
Rodiče Fridrich III. Habsburský
Eleonora Portugalská
Příbuzní bratr: Maxmilián I.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunhuta Rakouská (16. března 1465, Vídeňské Nové Město6. srpna 1520, Mnichov) byla rakouská arcivévodkyně, manželka bavorského vévody Albrechta IV..

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Kunhuta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou (starší Helena zemřela krátce po narození) císaře Fridricha III. a jeho manželky Eleonory Portugalské. Jméno dostala podle otcovy oblíbené svaté Kunhuty, manželky císaře Jindřicha II. (972/3–1024), jež se podrobila zkoušce ohněm, protože se objevily pověsti, že podvedla svého manžela.

V raném věku přišla o matku – císařovna Eleonora zemřela 3. září 1467. Po její smrti o ní pečovala matčina hofmistryně Elsa Pellendorferová. Jako mladá arcivévodkyně se Kunhuta naučila dokonale ručním pracím, umění jezdit na koni a lovit. Všestranné vzdělání se tehdy pro dívky nehodilo, ale pravděpodobně se naučila číst a psát pod vedením učitelů svého bratra Maxmiliána.

Císař si pohrával s myšlenkou dceru vdát za tureckého sultána Mehmeda (Mohameda) II., jednání mezi císařem a tureckou portou nebyla nikdy potvrzena ani vyvrácena. Císařova dcera byla žádoucí nevěstou a v první řadě stál uherský a český král Matyáš Korvín, byl však odmítnut. Když pak v roce 1477 vtrhl do Rakouska, uzavřel s císařem mírovou smlouvu, podle níž musel císař zaplatit 100 000 zlatých nebo se Kunhuta měla stát manželkou Matyášova švagra, syna neapolského krále. Císař si se smlouvou nelámal hlavu a prostě ji nedodržel. Matyáš pak v roce 1485 vtrhl do Vídně a setrval v ní do své smrti v roce 1490.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Kdo však povolení k sňatku dostal byl bavorský vévoda Albrecht IV., který císaři nabídl pro Kunhutu „krvavé věno“. Albrecht bojoval se svým bratrem Kryštofem o vládu v Bavorsku, jejíž obětí se stal jejich společný přítel Niklas z Abensbergu. Jeho majetek pak, na Albrechtův návrh, mohl císař Albrechtovi dát jako dceřino věno. Albrecht mezitím obsadil císařské Řezno a své ženě zakázal, aby se vzdala dědických práv, protože se jednou chtěl po Fridrichovi III. stát císařem[1].

Když se Fridrich dozvěděl o obsazení Řezna, povolení k sňatku zase zrušil, bylo již ale pozdě. Svatba Albrechta a Kunhuty se konala 2. ledna 1487 v Innsbrucku.

Válka mezi Albrechtem a Fridrichem by na sebe nedala dlouho čekat, naštěstí dokázal Maxmilián obě znesvářené strany usmířit. A tak se mohli otec s dcerou ještě naposledy vidět, když v létě 1492 připlula Kunhuta s manželem a dcerami do Lince. Císař rok na to zemřel. Po Albrechtově smrti 18. března 1508 se Kunhuta uchýlila do Püttrichova duchovního útulku. Její manžel před smrtí ustanovil zákon o následnictví, který měl zabránit dělení území, proto má vládnout vždy nejstarší syn. Kunhuta však u svého bratra císaře Maxmiliána prosadila, že vévodou se stane jak její starší syn Vilém, tak mladší Ludvík, s čímž Vilém nesouhlasil. Později se ukázalo, že Ludvík má o vládní záležitosti pramalý zájem a raději vede veselý život.

Bavorská vévodkyně Kunhuta zemřela v pětapadesáti letech v Mnichově.

Potomci [2][editovat | editovat zdroj]

1518 braniborsko-kulmbašský markrabě Kazimír
1529 falckrabě Ota

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sigrid-Maria Grössing , Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd., Praha 2004, ISBN 80-249-0340-7
  2. http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel9.html#S

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bavorská vévodkyně
Předchůdce:
15031508
Kunhuta Rakouská
Nástupce:
Jakobea z Badenu