Kyselina valerová
| Kyselina valerová | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | pentanová kyselina |
| Triviální název | kyselina valerová, acidum valericum (lat.) |
| Funkční vzorec | CH3(CH2)3COOH |
| Sumární vzorec | C5H10O2 |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 539-82-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 102,13 g/mol |
| Teplota tání | −35 °C |
| Teplota varu | 186 °C |
| Hustota | 0,930 g/cm³ |
| Disociační konstanta pKa | 4,86 |
| Rozpustnost ve vodě | 4,97 g/100 ml (25 °C) |
| Bezpečnost | |
 GHS05 Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyselina valerová (lat. acidum valericum) je jednou z mnoha karboxylových kyselin, v jejichž rámci se řadí mezi monokarboxylové kyseliny. Její vzorec je CH3(CH2)3COOH. Její systematický název zní pentanová kyselina.
Kyselina valerová je obsažena v kozlíku lékařském, její triviální pojmenování pochází právě z latinského názvu této rostliny, Valeriana officinalis. Jako ostatní karboxylové kyseliny, které mají ve své molekule nižší počet atomů uhlíku, má velmi nepříjemný dráždivý zápach, zapáchá po zvířecích výkalech. Její soli a estery se nazývají valerany. Jedná se o synergistu neurotransmiteru GABA (potencuje jeho účinek), proto má anxiolytické, spasmolytické, sedativní až hypnotické účinky, přičemž je jednou z látek, jež dávají kozlíku lékařskému jeho účinek.
Kyselina valerová se používá při syntéze jejích esterů. Její nestálé estery mohou nepříjemně páchnout a používají se v kosmetice a parfumerii. Pentylvalerát a ethylvalerát se používají jako přísady do jídel kvůli jejich ovocné příchuti.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Valeric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyselina valerová na Wikimedia Commons
