Holubice (okres Praha-západ)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Holubice
Pohled od rybníka směrem ke kostelu
Pohled od rybníka směrem ke kostelu
Znak obce HolubiceVlajka obce Holubice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecRoztoky
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 149 (2023)[1]
Rozloha7,96 km²
Nadmořská výška187 m n. m.
PSČ252 65
Počet domů490 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Holubice
Holubice 175
252 65 Tursko
info@holubicekozinec.cz
StarostkaIng.Eva Ježková
Oficiální web: www.holubicekozinec.cz
Holubice na mapě
Holubice
Holubice
Další údaje
Kód obce539228
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Holubice[pozn. 1] se nachází v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji asi pět kilometrů jižně od Kralup nad Vltavou. Obec tvoří části Holubice a Kozinec, v nichž žije přibližně 2 100[1] obyvatel. Nejvyšším bodem obce je vrch Ers (345 metrů).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1204. Kapitula pražská tehdy dostala Holubice od krále Přemysla Otakara I. V následujících letech Holubice často měnily majitele, od roku 1426 patřily Vokovi z Valdštejna, poté Floriánu Gryspeku, a to až do roku 1622, kdy byly konfiskovány a přešly ke královské komoře. V roce 1623 koupili majetek Lobkovicové.

Holubice nemají vlastní poštu a až do druhé poloviny 19. století neměly vlastní školu. Holubické děti dříve chodívaly do školy v Minicích (Minice jsou dnes částí Kralup nad Vltavou). V zimě děti zůstávaly v Holubicích a vyučoval je tamější krejčí. Kvůli vzrůstajícímu počtu žáků a kvůli délce a neschůdnosti cesty, která vedla přes Minický vrch, byla v Holubicích v roce 1868 škola zřízena. Dodnes stojí, i když v pozměněné podobě.

V Holubicích se také nachází jezdecký areál se dvěma jezdeckými kluby, rybářský oddíl a fotbalový klub Sokol Holubice. Na Kozinci je pak Sbor dobrovolných hasičů.

Kozinec[editovat | editovat zdroj]

Ves Kozinec vznikla v roce 1778. Před tím to býval dvůr, hájovna a ovčín. V polovině 19. století byl Kozinec spojen s obcí Tursko, kam také kozinecké děti chodily do školy. V roce 1875 se Kozinec od Turska oddělil a spojil se s Holubicemi.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[4]
  • 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever [5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[7]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Holubice (787 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] nákladní autodoprava, cihelna, 7 hostinců, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, 2 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek Lobkowicz.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 590 672 695 747 727 712 772 605 596 596 521 472 493 493 797
Počet domů 67 76 82 89 92 94 134 149 190 153 140 169 180 211 211

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Holubice se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

  • Holubice (k. ú. Holubice v Čechách)
  • Kozinec (i název k. ú.)

Znak a vlajka[editovat | editovat zdroj]

Holubický znak a vlajka mají symbolizovat dlouhou historii obce. Jako základní barvy byly použity červená a bílá, resp. stříbrná. Znázorňují barvy Českého království a také Středočeského kraje. Bílý středový pruh s kvádrováním na vlajce (na znaku je to stříbrný kůl) představuje zdivo holubické rotundy Narození Panny Marie. Velké písmeno M, které je napsáno v unciální podobě (jako v románském období), značí Marii a zároveň Michala (sv. Michalovi je zasvěcena kaple na Kozinci). Plamenný meč je atributem sv. Michala. Stříbrná, resp. bílá, otka symbolizuje zemědělský charakter obce. Hroty meče a otky směřující vzhůru mají symbolizovat růst a prosperitu.

Znak a vlajka byly obci Holubice-Kozinec přiděleny dne 7. dubna 2006. Autorem návrhu je Zbyšek Svoboda, výtvarné zpracování provedl grafik Karel Gába.

Fosilie druhu Procerosaurus (Ponerosteus) exogirarum, objevená roku 1878 v Holubicích

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Z Holubic pochází rodina pěvkyně Emy Destinnové, rozené Kittlové. Rod Kittlů bydlel v Holubicích od roku 1739. Dědeček Emy Destinnové, Jan Kittl, se zde narodil v roce 1811. Otec pěvkyně, Emanuel Jan Kittl, se již narodil v Praze.
  • Nedaleko této obce byly v roce 1878 objeveny zkameněliny, které tehdejší paleontolog Antonín Frič považoval za pozůstatky dinosaurů (rod Ponerosteus). Jak se ukázalo až v roce 2011, skutečně se zřejmě jedná o fosilní pozůstatky druhohorních dinosaurů.[13]

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Rotunda Narození Panny Marie

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Rotunda Narození Panny Marie, byla postavena za vlády Přemysla Otakara I., koncem 13. století k ní přistavěna druhá apsida. Uvnitř se zachovaly zbytky dva úseky původních raně gotických fresek. Je to nejvýznamnější holubická památka.
  • Kostel sv. Michaela Archanděla z počátku 18. století, postavený na Kozinci řádem jezuitů.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází žlutá turistická trasa. Lze dojít na Turské pole, na kterém se podle pověsti měla odehrávat Lucká válka. V širším okolí se nachází Levý Hradec, starobylé hradiště Budeč nebo hrad Okoř.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Po 2 km lze najet na silnici II/240 Praha, Červený Vrch – Horoměřice – Kralupy nad Vltavou.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Otvovice ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 093 Kralupy nad Vltavou – Kladno.

Veřejná doprava 2020

  • Autobusová doprava – V obci končí autobusové linky 316 Praha, Bořislavka – Holubice - Kralupy nad Vltavou a linka 456 Slaný – Holubice - Libčice nad Vltavou. V noci  sem zajíždí linka č. 954 Vítězné náměstí – Velké Číčovice.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na webu obce i v Registru sčítacích obvodů i budov je název uváděn jako pomnožný (bez Holubic, v Holubících), ale lze se setkat i s používáním v jednotném čísle (v Holubici)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 198/1928 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 322. (česky a německy)
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]