Davit Chachaleišvili

Přehled medailí
Judo na LOH
Mistrovství světa v judu
Mistrovství Evropy v judu
MS v judu - bez rozdílu vah
ME v judu - bez rozdílu vah
Mistrovství světa v sambu

Davit Chachaleišvili
Davit Chachaleišvili
Rodné jméno	დავით ხახალეიშვილი
Narození	28. února 1971; Kutaisi
Úmrtí	11. ledna 2021 (ve věku 49 let)
Povolání	judista
Ocenění	zasloužilý mistr sportu SSSR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Davit Chachaleišvili (gruzínsky დავით ხახალეიშვილი), (28. února 1971 Kutaisi, Sovětský svaz – 11. ledna 2021) byl reprezentant Sovětského svazu a Gruzie v judu a sambu. Byl olympijským vítězem z roku 1992.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

S judem začínal v 8 letech v rodném městě pod vedením Omara Merabišviliho. Po dvou titulech mistra Evropy v juniorech se v roce 1989 stal členem sovětské reprezentace. V roce 1992 se stal hlavním aktérem často složité sportovní politiky. Trenér Sovětů Vladimir Kaplin měl v těžké váze svého favorita Sergeje Kosorotova. Kosorotov dosahoval velmi dobrých výsledků a měl reprezentovat Společenství nezávislých států na olympijských hrách v Barceloně, i když měl s Chachaleišvilim zápornou bilanci. Do hry tak vstoupila zákulisní hra funkcionářů, kteří přiměli Kaplina přehodnotit svojí nominaci na základě dodatečného zápasu. Chachaleišvili Kosorotova porazil a na olympijské hry v roce 1992 nakonec odcestoval. Při úvodním ceremoniálu byl vlajkonošem gruzínské vlajky^[1] a svoje vystoupení na hrách ozdobil ziskem zlaté olympijské medaile, když ve finále přejel na wazari-ippon Japonce Ogawu.

V roce 1993 potvrdil olympijskou formu ziskem medailí z mistrovství světa a Evropy, ale v dalších letech na něho dolehla ekonomická krize postsovětských zemí. Peníze na přípravu sehnal až s blížícími se olympijskými hrami v Atlantě. V roce 1996 se vrátil v plné síle a patřil k hlavním favoritům na olympijských hrách. Jenže k schylovanému finále mezi ním a Francouzem Davidem Douilletem nakonec nedošlo z těžko uvěřitelných důvodů. Na předzápasové vážení dorazil pozdě^[2] a byl z olympijského turnaje diskvalifikován. Tato sportovní tragédie na něm zanechala stopu v podobě nezájmu dále zápasit. Chuť si nespravil ani ziskem titulu mistra světa v sambu. V roce 1997 se navíc nepohodl se staronovým trenérem Chabarelim a ukončil sportovní kariéru. V roce 1999 se ještě pokusil o návrat, ale bez lepšího výsledku. Věnoval se politické činnosti.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Prezidentský řád znamenitosti – Gruzie, 2018^[3]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Váhové kategorie[editovat | editovat zdroj]

Turnaj
	1988	1989	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997
	17	18	19	20	21	22	23	24	25	26
	těžká váha
Olympijské hry	—				1.				dns
Mistrovství světa		—		—		2.		3.		—
Mistrovství Evropy	—	—	—	—	—	1.	—	—	1.	úč.
ME juniorů	1.	1.	—	—

Bez rozdílu vah[editovat | editovat zdroj]

Turnaj	1988	1989	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997
Turnaj	17	18	19	20	21	22	23	24	25	26
Mistrovství světa		—		2.		3.		—		—
Mistrovství Evropy	—	—	3.	—	—	1.	—	úč.	—	—

Podrobnější výsledky[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Rok	Kategorie		1/64	1/32	1/16	čtvrtfinále	semifinále	finále
LOH 1992	těžká váha		x	výhra – 4:37/kys Khalifa Diouf	výhra – waz/hrm Frank Moreno	výhra – kok/hkg Rafał Kubacki	výhra – waz/tos Imre Csősz	výhra – 1:04/hrm+tno (wip) Naoja Ogawa
LOH 1996	těžká váha		prohra – (fus) Alexandru Lungu	—	—	—	—	—

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Rok	Kategorie	1/64	1/32	1/16	čtvrtfinále	semifinále	opravy	opravy	opravy	o bronz	finále
MS 1991	těžká váha	nestartoval – Sergej Kosorotov
MS 1993	těžká váha	x	výhra Liou Šeng-kang	výhra Harry Van Barneveld	výhra Kim Kon-su	výhra Frank Möller	—	—	—	—	prohra David Douillet
MS 1995	těžká váha	volný los	prohra Naoja Ogawa	—	—	—	výhra Harry Van Barneveld	výhra Liou Šeng-kang	výhra Indrek Pertelson	výhra Ernesto Pérez	—

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Rok	Kategorie	1/32	1/16	čtvrtfinále	semifinále	opravy	opravy	o bronz	finále
ME 1991	těžká váha	nestartoval – Sergej Kosorotov
ME 1992	těžká váha	nestartoval – Sergej Kosorotov
ME 1993	těžká váha	výhra Ernesto Pérez	výhra Damjan Stojkov	výhra Ruslan Šarapov	výhra Igor Muller	—	—	—	výhra David Douillet
ME 1994	těžká váha	nestartoval – Alexandre Davitašvili
ME 1995	těžká váha	nestartoval – Alexandre Davitašvili
ME 1996	těžká váha	volný los	výhra Ralf Koser	výhra Alexandru Lungu	výhra Imre Csősz	—	—	—	výhra Sergej Kosorotov
ME 1997	těžká váha	výhra Tamerlan Tmenov	výhra Charalabos Papajoanu	prohra Dennis van der Geest	—	prohra Indrek Pertelson	—	—	—

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Mezinárodní olympijský výbor povolil Společenství nezávislých států aby jejich zástupci směli nastupovat pod vlajkami svých zemí a v případě vítězství hrála jejich národní hymna.
↑ Vedoucí výpravy údajně špatně pochopil místo vážení a jel s ním na jiné místo.
↑ President Margvelashvili Awards Presidential Order of Excellence to Olympic Champions. president.gov.ge [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Davit Chachaleišvili v databázi Olympedia (anglicky)
Výsledky a novinky Davita Chachaleišviliho na Judoinside.com
[1]

[1] Mezinárodní olympijský výbor povolil Společenství nezávislých států aby jejich zástupci směli nastupovat pod vlajkami svých zemí a v případě vítězství hrála jejich národní hymna.

[2] Vedoucí výpravy údajně špatně pochopil místo vážení a jel s ním na jiné místo.

[3] President Margvelashvili Awards Presidential Order of Excellence to Olympic Champions. president.gov.ge [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[1]

[2]

[3]