Arcibiskupský palác v Praze
| Arcibiskupský palác v Praze | |
|---|---|
.jpg) hlavní průčelí paláce | |
| Účel stavby | |
sídlo arcibiskupa pražského | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | 18. století |
| Stavitel | Jan Bedřich z Valdštejna |
| Současný majitel | Arcibiskupství pražské |
| Poloha | |
| Adresa | Hradčanské náměstí 56/16 Praha 1, Hradčany 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Hradčanské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′23,76″ s. š., 14°23′51,24″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39619/1-923 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arcibiskupský palác v Praze je současné sídlo pražských arcibiskupů. Barokní budova stojí na Hradčanském náměstí v blízkém sousedství hlavní brány Pražského hradu. Ze severní strany paláce se svažuje Jelení příkop a na západní straně vede průchod do Šternberského paláce. Arcibiskupský palác byl vystavěn v 17. století v barokním slohu, ovšem do dnešních dní byl mnohokrát přestavován. Je v pořadí již třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů.
Historie
První rezidencí pražských biskupů byl dům na Hradě vedle chrámu sv. Víta, tzv. staré proboštství, který je z větší části zachován v původním stavu.
Druhé sídlo biskupů a arcibiskupů byl tzv. Biskupský dvůr na Malé straně v místech nynějšího ministerstva financí. Tuto rozsáhlou budovu, sahající až do Mostecké ulice, postavil ve 13. století v pozdně románském slohu biskup Ondřej (1214–1224). Ve 14. století ji přestavěl ve slohu gotickém biskup Jan IV. z Dražic (1301–1343). Toto sídlo bylo tak přepychově zařízeno, že i sám král Václav tuto nádheru arcibiskupu záviděl. (W. W. Tomek). Za husitských válek byl dvůr spálen a zničen, arcibiskup Konrád z Vechty (1413–1421) se přidal k husitům a tak zůstal arcibiskupský stolec od roku 1421 neobsazen.
Teprve po 140 letech se stal pražským arcibiskupem Antonín Brus z Mohelnice (1561–1580), který byl zároveň velmistrem řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Na základě věnovací listiny, datované 5. října 1561, daroval císař Ferdinand I. dům, stojící poblíž Pražského hradu a náležející kdysi Floriánu Gryspekovi z Griespachu, za obydlí výše jmenovanému arcibiskupu a jeho nástupcům jako arcibiskupskou rezidenci. Tato první etapa budování pražského arcibiskupství, plánově nedoložená, zahrnula zřejmě půdorys v rozsahu dnešního prvního nádvoří a východní strany nádvoří druhého. Z korespondence arcibiskupa Bruse vyplývá, že byl původně gotický dům přestavěn, do rezidence zahrnut, rozšířen a zvýšen. Tento dům a i další objekty, které byly do budované rezidence zahrnuty, vznikaly přizpůsobením dřívějších stavebních celků. Proto jsou v paláci dodnes zachovány středověké zdi a dokonce i celé prostory. Vnější vzhled rezidence odpovídal tehdejší době. Fasáda byla pokryta sgrafitem, převážně psaníčkovým, doplněným rostlinným dekorem, pravděpodobně i figurálním a zvířecím. Na východní fasádě západního křídla na prvním nádvoří se dochovaly dva symbolické výjevy. Jsou to „Jákobův sen“ a „Medvědice požírající vlka“ (zřejmě alegorie církve potírající kacíře). Dále se zachovaly plochy psaníčkových sgrafit na stěnách v interiéru, které původně tvořily venkovní fasádu.
Arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé (1592–1606) přestavěl celý palác v renesančním slohu. Z této doby pochází kaple na jihovýchodní straně paláce, vysvěcená 29. srpna 1599 a zasvěcená „sv. Janu Křtiteli, sv. Oldřichovi, Všem Svatým ke cti Všemohoucího a blahoslavené Panny Marie“. V roce 1888 kapli zasvětil arcibiskup Schönborn ještě sv. Janu Nepomuckému. Malířská výzdoba kaple ilustruje události ze života svatého Jana Křtitele, střední obraz pak legendu rodu Berků z Dubé o záchraně knížete Jaromíra sv. Janem Křtitelem z rukou Vršovců. Na malbě v presbytáři je na stropě vyobrazena Nejsvětější Trojice. Malby jsou autorizovaným dílem Daniela Alexia z Květné. Vstupní portál do kaple je ze sliveneckého mramoru a je ozdoben znakem arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé, který byl zároveň velmistrem řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Některé menší přestavby vznikly za arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberku v vletech 1669–1675.
Nová velká přestavba paláce byla provedena v letech 1676–1694 za arcibiskupa Jana Bedřicha, hraběte z Valdštejna, který povolal z Říma architekta J. B. Matheye, stavitele, který zaujímá přední místo v historii českého předdiezenhoferovského baroka. Matheyova přestavba arcibiskupského sídla je základem dnešního dochovaného vzhledu paláce včetně v té době přistavěného balkónu ze sliveneckého mramoru uprostřed hlavního průčelí s nápisem Johannes Fridericus archiepiscopus Pragensis.
Velkou přestavbu paláce ve slohu rokokovém dal provést arcibiskup Antonín Petr, hrabě z Příchovic (1764–1793). Stavbu provedl architekt J. Wirch. Změnil výškové i šířkové poměry stavby tím, že přidal boční rizality o jedné okenní stěně po každé straně, čímž zároveň překlenul uličku do Šternberského paláce (pozdější Ernestinum, nyní Národní galerie). Provedl zároveň změny v interiéru, kde vyzdobil reprezentační místnosti v rokokovém stylu. V přistavěných bočních rizalitech se nacházejí pokoje oválného půdorysu, ve druhém patře jsou součástí reprezentačních místností. Byly vyzdobeny krásnými látkovými tapetami, které se i při dnešní obnově podařilo restaurovat. Ve východním rondelu jsou to tapety hedvábné s rostlinnými a ptačími motivy a v západním rondelu tapety sametové.
Literatura
- KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné online. – kapitola O arcibiskupském paláci, s. 1552157.[nedostupný zdroj] – neplatný odkaz !
- KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8.
- TOMEK, Vratislav Václav; KÖRBER, Pavel. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Pavel Körber. Praha: Körber, 1905. Dostupné online. Kapitola Palác arcibiskupský, s. 8.[nedostupný zdroj] – neplatný odkaz !
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arcibiskupský palác v Praze na Wikimedia Commons
