Svor (okres Česká Lípa)
| Svor | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Cvikov |
| Obec s rozšířenou působností | Nový Bor (správní obvod) |
| Okres | Česká Lípa |
| Kraj | Liberecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°47′31″ s. š., 14°35′49″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 699 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,05 km²[2] |
| Katastrální území | Svor |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| PSČ | 471 51 |
| Počet domů | 272 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Svor 195 471 51 Svor svor@obecsvor.cz |
| Starostka | Ing. Kateřina Jonáková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Svor | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562131 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svor (německy Röhrsdorf[4]) je obec v okrese Česká Lípa, při jižní straně Lužických hor, v nadmořské výšce 435 metrů. Žije v ní 699[1] obyvatel. Obcí protéká Boberský potok a prochází jí silnice I/9 spojující Šluknovský výběžek s vnitrozemím. Obec Svor se skládá ze dvou místních částí, ze Svoru a Rousínova. Dále k obci patří samota Nová Huť.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní německý název Röhrsdorf byl odvozen z osobního jména Rüedegêr, časem změněného na Rüdiger a dále na Rüger. V písemných pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Rigersdorf (1502), od Rygrstorfu (1555), v Rirsdorffu (1612), Rörszdorff (1654) a Röhrsdorf (1720, 1790, 1834).[5] Při volbě nového českého názvu došlo zřejmě k omylu, neboť hornina svor se v okolí nevyskytuje. Je možné, že je odvozen z polohy vsi sevřené horskými svahy.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1395. Ve středověku byli obyvatelé Svoru zcela závislí na obživě, kterou jim poskytovaly místní hluboké lesy.
Svor náležel k zákupskému panství. Nejstaršími doloženými majiteli byli Berkové z Dubé a z Lípy. Mezi vlastníky jsou uváděni Kolovratové a toskánští Habsburkové z Toskánska. Panství také po dobu čtrnácti let vlastnil syn Napoleona Bonaparta, vévoda přezdívaný Orlík, jenž musel žít v Rakousku pod dohledem císaře Františka I. a nikdy se do Svoru a na Zákupské panství nedostal. V poslední čtvrtině 19. století nestačilo využívání půdy k obživě místního obyvatelstva, což mělo za následek rozvoj domácích prací. U vesnice byly v 18. a 19. století postaveny vojenské tábory. Roku 1826 zde byla postavena barvírna a pak i sirkárna.
V 1866 se začala stavět železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová, která vede přes Svor. Hornatý terén si vyžádal mnoho náročných zemních staveb. Jednou z nich je železniční násep ve Svoru, který je patnáct metrů vysoký. Nejdříve byl postaven úsek ze Svoru do Cvikova a až v roce 1905 byl postaven úsek až do Jablonného v Podještědí, kde se trať napojila na již dříve postavenou trať z Mimoně do Liberce. Úsek ze Svoru do Cvikova byl zrušen po roce 1960.[7]
V roce 1910 měl Svor 1 475 obyvatel, spolu s místní částí Rousínov 1 920. V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce zde došlo ke kompletní výměně obyvatelstva.[zdroj?] Obec pak byla přejmenována z Röhrsdorf na Svor.[4]
V lednu 2012 obec získala od předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové dokument o udělení znaku i vlajku obce. Jejich autorem byla Jana Filipová a vexilolog Petr Exner.[8]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Na katastr obce zasahuje hora Klíč (760 m) se stejnojmennou přírodní rezervací[9] Asi 250 metrů severozápadně od okraje obce se při modře značené turistické cestě v údolí Boberského potoka nachází Svorský rybník (v první polovině 20. století zvaný též Schillerův rybník, v mapách z počátku 21. století označen jako Jezírko).[10] Na rozcestí v lese severně od Svorského rybníka se nachází kamenný sloupek s obrazem svatého Antonína, opravený v roce 2008.[11]
Sklárny
[editovat | editovat zdroj]V roce 1750 postavil na Nové louce sklářský mistr z falknovské huti Jan Václav Müller novou sklárnu, nazvanou později Nová Huť. Po jeho smrti ji vedla vdova po něm, která měla k ruce 11 sklářů. V roce 1857 se huť stala majetkem zákupské vrchnosti, konkrétně excísaře Ferdinanda I. Habsburského a roku 1875 nadobro vyhasla. V roce 1881 byla část objektů zbořena a zbytek shořel při požáru roku 1895.[12]
V roce 1873 byla založena sklářská huť Tereza. Dodávání palivového dřeva pro hutě se stalo obživou pro mnoho místních obyvatel. Nyní již ve Svoru sklářství není.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Přes Svor vedou značené turistické trasy, pro pěší turisty červená od Nového Boru a zelená od Cvikova. Vede tudy cyklotrasa 3007 od Cvikova. V obci se nachází stanice na železniční trati Bakov nad Jizerou – Jedlová.[13] Do roku 1977 též ze Svoru odbočovala trať do Cvikova a Jablonného v Podještědí.[14]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]- Fotbalový klub Svoru zakončil sezónu 2011/2012 na osmém místě tabulky III. třídy okresní soutěže.[15]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Původní srubová kaple postavená v 1745 byla později v roce 1788 přestavěna na pozdně barokní kostelík či kapli Nejsvětější Trojice s věžičkou a mansardovou střechou, typickou pro zdejší stavby.[6] Kaple je v evidenci cvikovské farnosti.[16]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Marie Válková, archivářka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Röhrsdorf, s. 576.
- ↑ a b ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Svor, s. 223.
- ↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Turistická část, s. 39.
- ↑ BROŽOVÁ, Kateřina. Mají nový znak i vlajku obce. Českolipský deník [online]. 2012-02-01 [cit. 2012-02-01]. Dostupné online.
- ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 36.
- ↑ Jezírko na mapy.cz
- ↑ KÜHN, Jiří. Svorský rybník [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ GELNAR, Michal. Ze sklárny Nová Huť. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 29. ISSN 1211-9172.
- ↑ Mapa Lužické hory č. 14. 6. vyd. Praha: Trasa, 2010. ISBN 978-80-7324-289-3.
- ↑ Popis zrušené tratě. zrusenetrate.wz.cz [online]. [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-05.
- ↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462.
- ↑ Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. Kapitola 1045 Cvikov, s. 37.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svor na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Svor v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
