Drahomyšl (Polsko)
Drahomyšl Drogomyśl | |
---|---|
Centrum Drahomyšle | |
Poloha | |
Souřadnice | 49°52′10″ s. š., 18°45′24″ v. d. |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Těšín |
Gmina | Strumeň |
Drahomyšl | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 14,66 km² |
Počet obyvatel | 2 181 (2011) |
Hustota zalidnění | 148,8 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni, Svědkové Jehovovi |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Zbigniew Podyma |
Telefonní předvolba | 33 |
PSČ | 43-424 |
Označení vozidel | SCI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Drahomyšl[1][2][3][4] (polsky Drogomyśl, německy Drahomischl) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín ve gmině Strumeň. Leží na území Těšínského Slezska na řece Visle, do níž se v západní části obce – osadě Knaj – vlévá Knajka. Patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 2 181 obyvatel, rozloha obce činí 14,66 km².
První zmínka o Drahomyšli pochází z roku 1452. Vesnice patřila rodu Czelových, pak od roku 1619 Bludovských, a v roce 1737 se stala sídlem Kalischů, kteří se významně zasloužili o rozvoj vesnice založením velkostatku, v jehož rámci působil mlýn, pila, lihovar a pivovar. Roku 1786 vznikl na místě starší stavby barokně-klasicistní zámek s parkem, o dva roky později pak začala naproti zámku výstavba evangelického kostela, jednoho z jedenácti na Těšínsku postavených na základě Tolerančního patentu Josefa II. Kostel a zámek patří k hlavním památkám Drahomyšle.
Mezi lety 1924 až 1960 existoval v Drahomyšli hřebčinec (Państwowe Stado Ogierów Drogomyśl – Státní hřebčinec Drahomyšl). V roce 2007 se chov koní do obce vrátil v podobě Centra plemenitby koní (Centrum Rozrodu Koni), které je organizačně součástí hřebčína v Ochabech.
Vesnice se vyznačuje náboženskou pestrostí. Kromě evangelického kostela se zde nachází i katolický (moderní chrám z roku 1969) a dvě modlitebny Svědků Jehovových.
Obcí probíhá čtyřproudová státní silnice č. 81 spojující Katovice se Skočovem a Vislou, a také železniční magistrála Krakov – Bohumín – Vídeň aneb historická Severní dráha císaře Ferdinanda. Ve stanici Drogomyśl zastavují osobní vlaky do Čechovic-Dědic, Žibřidovic a Těšína.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 881.
- ↑ Ottův slovník naučný, 8. Dřevěné stavby-Falšování, s. 913
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 25.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- O Drahomyšli na stránkách gminy Strumeň
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Drahomyšl na Wikimedia Commons