Tropická cyklóna: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
+ klimatologie
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Hurikán|tento=meteorologickém jevu|stránka=Hurikán (rozcestník)}}
{{Různé významy|redirect=Hurikán|tento=meteorologickém jevu|stránka=Hurikán (rozcestník)}}
[[Soubor:Isabel 2003-09-14 1755Z.jpg|náhled|300x300pixelů|Hurikán 5. kategorie Isabel severně od Portorika v Karibiku dne 14. září 2003.]]
[[Soubor:Isabel 2003-09-14 1755Z.jpg|náhled|300x300pixelů|Hurikán 5. kategorie Isabel severně od Portorika v Karibiku dne 14. září 2003.]]
'''Tropická cyklóna''' je [[atmosféra|atmosférický]] útvar charakteru [[cyklóna|cyklóny]] (tlakové níže) v podobě obrovského [[vír]]u s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem. Velikost se pohybuje od 100 do 2 000 km v průměru a rychlost větru může dosáhnout i 300 km/h. Tropické cyklóny vznikají v [[tropický podnebný pás|tropických oblastech]], nikoliv však přímo v oblasti [[Zemský rovník|rovníku]] (důvod viz kapitola ''Fyzikální struktura''). Hlavním motorem tropických cyklón je moře prohřáté do určité hloubky a nad určitou teplotu. Proto také dostane-li se cyklóna nad pevninu, výrazně oslabí nebo zcela zanikne.
'''Tropická cyklóna''' je [[atmosféra|atmosférický]] útvar charakteru [[cyklóna|cyklóny]] (tlakové níže) v podobě obrovského [[vír]]u s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem. Velikost se pohybuje od 100 do 2 000 km v průměru a rychlost větru může dosáhnout i 300 km/h. Tropické cyklóny vznikají v [[Tropický pás|tropických oblastech]], nikoliv však přímo v oblasti [[Rovník|rovníku]] (důvod viz kapitola ''Fyzikální struktura''). Hlavním motorem tropických cyklón je moře prohřáté do určité hloubky a nad určitou teplotu. Proto také dostane-li se cyklóna nad pevninu, výrazně oslabí nebo zcela zanikne.
V&nbsp;různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy, například '''cyklón''' v&nbsp;[[Indie|Indii]] a v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]], '''hurikán''' v&nbsp;[[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]] nebo '''tajfun''' v&nbsp;jihovýchodní [[Asie|Asii]].<ref>http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=644624 – Kde se berou tajfuny...</ref>
V&nbsp;různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy, například '''cyklón''' v&nbsp;[[Indie|Indii]] a v&nbsp;[[Austrálie|Austrálii]], '''hurikán''' v&nbsp;[[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]] nebo '''tajfun''' v&nbsp;jihovýchodní [[Asie|Asii]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kde se berou tajfuny, které nyní řádí v Asii {{!}} Aktuálně.cz
| periodikum = Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje
| url = https://zpravy.aktualne.cz/kde-se-berou-tajfuny-ktere-nyni-radi-v-asii/r~i:article:644624/
| datum vydání = 2009-08-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref>


== Etymologie ==
== Etymologie ==
Řádek 17: Řádek 24:


== Vzhled a energie ==
== Vzhled a energie ==
Tropická cyklóna má známý vzhled obrovské rotující oblasti [[oblak]]ů se silnými [[vítr|větry]] a [[bouřka|bouřkovými]] jevy. Prvořadým zdrojem [[energie]] víru je [[teplo]] uvolněné z&nbsp;[[Kondenzace vodních par|kondenzujících vodních par]] ([[Entalpie|latentní teplo]]). Vzhledem k&nbsp;tomu si můžeme tropickou cyklónu představit jako obrovský [[tepelný motor]].
Tropická cyklóna má známý vzhled obrovské rotující oblasti [[oblak]]ů se silnými [[vítr|větry]] a [[bouřka|bouřkovými]] jevy. Prvořadým zdrojem [[energie]] víru je [[teplo]] uvolněné z&nbsp;[[Kapalnění|kondenzujících vodních par]] ([[Entalpie|latentní teplo]]). Vzhledem k&nbsp;tomu si můžeme tropickou cyklónu představit jako obrovský [[tepelný motor]].


Příznivými podmínkami pro vznik tropické cyklóny jsou existující poruchy počasí, teplá voda oceánu, vysoká [[vlhkost vzduchu]] a relativně malé pohyby vzduchu. Když takové podmínky panují dostatečně dlouho, může tato kombinace vyvolat silné bouře, vysoké vlny, prudké [[Liják|lijáky]] a [[Záplava|záplavy]].
Příznivými podmínkami pro vznik tropické cyklóny jsou existující poruchy počasí, teplá voda oceánu, vysoká [[vlhkost vzduchu]] a relativně malé pohyby vzduchu. Když takové podmínky panují dostatečně dlouho, může tato kombinace vyvolat silné bouře, vysoké vlny, prudké [[Přívalový déšť|lijáky]] a [[Povodeň|záplavy]].


Hnací silou tropické cyklóny je [[Kapalnění|kondenzace]], což je základní rozdíl oproti mimotropické [[cyklóna|cyklóně]], která čerpá energii především z&nbsp;výrazných [[Teplotní gradient|teplotních gradientů]] v&nbsp;atmosféře. Aby takový tepelný motor dobře pracoval, musí zůstat nad teplou vodní hladinou, která poskytuje dostatek vzdušné vlhkosti.
Hnací silou tropické cyklóny je [[Kapalnění|kondenzace]], což je základní rozdíl oproti mimotropické [[cyklóna|cyklóně]], která čerpá energii především z&nbsp;výrazných [[Vedení tepla|teplotních gradientů]] v&nbsp;atmosféře. Aby takový tepelný motor dobře pracoval, musí zůstat nad teplou vodní hladinou, která poskytuje dostatek vzdušné vlhkosti.


Výpar vody je zesilován prudkým větrem a sníženým [[Tlak vzduchu|tlakem vzduchu]] v&nbsp;existující bouři, výsledkem je udržování tohoto cyklu.
Výpar vody je zesilován prudkým větrem a sníženým [[Atmosférický tlak|tlakem vzduchu]] v&nbsp;existující bouři, výsledkem je udržování tohoto cyklu.


== Názvy tropických cyklón ==
== Názvy tropických cyklón ==
Řádek 32: Řádek 39:


=== Hurikán ===
=== Hurikán ===
Pojem hurikán se používá pro tropické cyklóny v&nbsp;Atlantiku, zejména v&nbsp;Karibském moři, v&nbsp;severním Pacifiku (na východ od datové hranice) a v&nbsp;jižním Pacifiku (na východ od 160 stupně zeměpisné délky). Ve středověku byla intenzita hurikánů větší než je podle záznamů pozorování prováděných od roku 1851.<ref>https://www.nature.com/articles/s41598-020-75874-0 - Historically unprecedented Northern Gulf of Mexico hurricane activity from 650 to 1250 CE</ref>
Pojem hurikán se používá pro tropické cyklóny v&nbsp;Atlantiku, zejména v&nbsp;Karibském moři, v&nbsp;severním Pacifiku (na východ od datové hranice) a v&nbsp;jižním Pacifiku (na východ od 160 stupně zeměpisné délky). Ve středověku byla intenzita hurikánů větší než je podle záznamů pozorování prováděných od roku 1851.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Rodysill
| jméno = Jessica R.
| příjmení2 = Donnelly
| jméno2 = Jeffrey P.
| příjmení3 = Sullivan
| jméno3 = Richard
| titul = Historically unprecedented Northern Gulf of Mexico hurricane activity from 650 to 1250 CE
| periodikum = Scientific Reports
| datum vydání = 2020-11-05
| ročník = 10
| číslo = 1
| strany = 19092
| issn = 2045-2322
| doi = 10.1038/s41598-020-75874-0
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/articles/s41598-020-75874-0
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref>


Původ slova hurikán se má odvozovat od jména mayského boha větru [[Huracan]], i&nbsp;když toto spojení není zcela vyjasněno.
Původ slova hurikán se má odvozovat od jména mayského boha větru [[Huracan]], i&nbsp;když toto spojení není zcela vyjasněno.
Řádek 46: Řádek 71:
== Klasifikace a terminologie ==
== Klasifikace a terminologie ==
{{Viz též|Stupnice intenzity tropických cyklón}}
{{Viz též|Stupnice intenzity tropických cyklón}}
Tropická cyklóna může během svého vývoje projít třemi stádii: [[tropická deprese]], [[tropická bouře]] a plně vyvinutá tropická cyklóna, která, jak již bylo řečeno, se nazývá od oblasti k&nbsp;oblasti jinak.
Tropická cyklóna může během svého vývoje projít třemi stádii: [[Saffirova–Simpsonova stupnice|tropická deprese]], [[Saffirova–Simpsonova stupnice|tropická bouře]] a plně vyvinutá tropická cyklóna, která, jak již bylo řečeno, se nazývá od oblasti k&nbsp;oblasti jinak.


[[Tropická deprese]] je uspořádaný systém oblaků a bouřek s&nbsp;vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry do 17&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (33&nbsp;[[uzel (jednotka)|uzlů]], 62&nbsp;km·h<sup>−1</sup>). Toto stádium nemá vyvinuto oko a typické spirálovité uspořádání silné bouře.
[[Saffirova–Simpsonova stupnice|Tropická deprese]] je uspořádaný systém oblaků a bouřek s&nbsp;vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry do 17&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (33&nbsp;[[uzel (jednotka)|uzlů]], 62&nbsp;km·h<sup>−1</sup>). Toto stádium nemá vyvinuto oko a typické spirálovité uspořádání silné bouře.


[[Tropická bouře]] je systém silných bouří s&nbsp;vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry mezi 17 a 33&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (34–63&nbsp;uzlů, 62–117&nbsp;km·h<sup>−1</sup>). V&nbsp;této fázi se začíná vytvářet typický cyklonální tvar, ale oko ještě není vyvinuto.
[[Saffirova–Simpsonova stupnice|Tropická bouře]] je systém silných bouří s&nbsp;vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry mezi 17 a 33&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (34–63&nbsp;uzlů, 62–117&nbsp;km·h<sup>−1</sup>). V&nbsp;této fázi se začíná vytvářet typický cyklonální tvar, ale oko ještě není vyvinuto.


Konečné stádium má charakteristickou strukturu spirálovitých ramen s&nbsp;centrálním okem uprostřed. V&nbsp;centrálním oku panuje bezvětří obklopené nejsilnějšími větry cyklóny, obloha je bez oblaků. Nejsilnější větry, které byly zaznamenány, dosahovaly rychlostí okolo 85&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (165&nbsp;uzlů, 305&nbsp;km·h<sup>−1</sup>).
Konečné stádium má charakteristickou strukturu spirálovitých ramen s&nbsp;centrálním okem uprostřed. V&nbsp;centrálním oku panuje bezvětří obklopené nejsilnějšími větry cyklóny, obloha je bez oblaků. Nejsilnější větry, které byly zaznamenány, dosahovaly rychlostí okolo 85&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (165&nbsp;uzlů, 305&nbsp;km·h<sup>−1</sup>).


Tropické cyklóny dělí tzv. [[Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů]] podle odpovídající síly větru do pěti kategorií, přičemž do 1.&nbsp;kategorie patří nejslabší a do 5.&nbsp;kategorie nejsilnější. Toto členění je trochu zrádné, protože cyklóny 1.&nbsp;kategorie mohou způsobit více škody než kategorie vyšší. Záleží na tom, který z&nbsp;nebezpečných projevů se uplatní. I&nbsp;slabší cyklóna může způsobit velké ztráty na životech především kvůli záplavám.
Tropické cyklóny dělí tzv. [[Saffirova–Simpsonova stupnice|Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů]] podle odpovídající síly větru do pěti kategorií, přičemž do 1.&nbsp;kategorie patří nejslabší a do 5.&nbsp;kategorie nejsilnější. Toto členění je trochu zrádné, protože cyklóny 1.&nbsp;kategorie mohou způsobit více škody než kategorie vyšší. Záleží na tom, který z&nbsp;nebezpečných projevů se uplatní. I&nbsp;slabší cyklóna může způsobit velké ztráty na životech především kvůli záplavám.


[[Spojené státy americké|Americké]] [[Národní hurikánové centrum]] (''the U. S. National Hurricane Center'') nazývá hurikán kategorie 3 a více ''major hurricane'', americké Středisko pro varování před tajfuny (''[[Joint Typhoon Warning Center]]'') označuje tropickou cyklónu s&nbsp;rychlostí přízemního větru přesahujícím 67&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (241&nbsp;km·h<sup>−1</sup>) jako ''supertajfun, superhurikán''.
[[Spojené státy americké|Americké]] [[Národní hurikánové centrum]] (''the U. S. National Hurricane Center'') nazývá hurikán kategorie 3 a více ''major hurricane'', americké Středisko pro varování před tajfuny (''[[Joint Typhoon Warning Center]]'') označuje tropickou cyklónu s&nbsp;rychlostí přízemního větru přesahujícím 67&nbsp;m·s<sup>−1</sup> (241&nbsp;km·h<sup>−1</sup>) jako ''supertajfun, superhurikán''.
Řádek 74: Řádek 99:


=== Pojmenování ===
=== Pojmenování ===
Kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Seznamy jmen připravují příslušné regionální organizace několik let dopředu. Původně se bouře označovaly jménem svatého, který měl v&nbsp;daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře libovolně, např. jménem neoblíbeného politika; v&nbsp;průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]] se používala slova [[hláskovací abeceda|hláskovací abecedy]]. Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v&nbsp;průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má jméno začínající na ''A'', druhá začínající na ''B'' atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v&nbsp;místech, kde se tropické cyklóny vyskytují. Původně se (v&nbsp;souladu s&nbsp;anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, kvůli [[politická korektnost|politické korektnosti]] se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se pravidelně střídají. Jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí.
Kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Seznamy jmen připravují příslušné regionální organizace několik let dopředu. Původně se bouře označovaly jménem svatého, který měl v&nbsp;daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře libovolně, např. jménem neoblíbeného politika; v&nbsp;průběhu [[druhá světová válka|druhé světové války]] se používala slova [[Hláskovací tabulka|hláskovací abecedy]]. Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v&nbsp;průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má jméno začínající na ''A'', druhá začínající na ''B'' atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v&nbsp;místech, kde se tropické cyklóny vyskytují. Původně se (v&nbsp;souladu s&nbsp;anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, kvůli [[politická korektnost|politické korektnosti]] se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se pravidelně střídají. Jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí.


V&nbsp;některých případech může být bouře v&nbsp;průběhu své existence přejmenována, např. při přechodu z&nbsp;Atlantiku nad Pacifik (či naopak).
V&nbsp;některých případech může být bouře v&nbsp;průběhu své existence přejmenována, např. při přechodu z&nbsp;Atlantiku nad Pacifik (či naopak).
Řádek 91: Řádek 116:
}}</ref>
}}</ref>


Tajfuny vznikají zpravidla v&nbsp;létě a počátkem podzimu v&nbsp;západním [[Tichý oceán|Pacifiku]] (zhruba mezi Filipínami a ostrovem [[Guam]]) severně od rovníkového [[Pásmo tišin|pásma tišin]], vymezeného přibližně 10. stupněm [[zeměpisná šířka|severní zeměpisné šířky]]. Tajfuny postupují nejčastěji k&nbsp;severozápadu na [[Vietnam]], [[Filipíny]], [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] nebo [[Čína|čínskou pevninu]]. Pokud nedosáhne pevniny, stáčí se trasa tajfunu na úrovni 20. až 25. stupně zeměpisné šířky severovýchodním směrem ke [[Korea|Koreji]] a [[Japonsko|Japonsku]]. V&nbsp;oslabené podobě pak tajfun nezřídka dokáže zasáhnout i&nbsp;[[Sachalin]] a [[Kurilské ostrovy]].
Tajfuny vznikají zpravidla v&nbsp;létě a počátkem podzimu v&nbsp;západním [[Tichý oceán|Pacifiku]] (zhruba mezi Filipínami a ostrovem [[Guam]]) severně od rovníkového [[Rovníkové pásmo tišin|pásma tišin]], vymezeného přibližně 10. stupněm [[zeměpisná šířka|severní zeměpisné šířky]]. Tajfuny postupují nejčastěji k&nbsp;severozápadu na [[Vietnam]], [[Filipíny]], [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] nebo [[Čína|čínskou pevninu]]. Pokud nedosáhne pevniny, stáčí se trasa tajfunu na úrovni 20. až 25. stupně zeměpisné šířky severovýchodním směrem ke [[Korea|Koreji]] a [[Japonsko|Japonsku]]. V&nbsp;oslabené podobě pak tajfun nezřídka dokáže zasáhnout i&nbsp;[[Sachalin]] a [[Kurilské ostrovy]].


=== Roční období ===
=== Roční období ===
Řádek 100: Řádek 125:
Na jižní polokouli začíná sezóna tropických cyklón ve druhé dekádě února a pokračuje až do března.
Na jižní polokouli začíná sezóna tropických cyklón ve druhé dekádě února a pokračuje až do března.


== Odkazy ==
== Klimatologie ==
Tropické cyklóny se po celém světě vyskytují již po tisíciletí. Probíhají reanalýzy a výzkumy s cílem rozšířit historické záznamy pomocí zástupných údajů, jako jsou nánosy splavenin, plážové hřebeny a historické dokumenty, například deníky.<ref name=":0">{{Citace periodika
=== Reference ===
| příjmení = Nott
<references />
| jméno = Jonathan
| titul = A 6000 year tropical cyclone record from Western Australia
| periodikum = Quaternary Science Reviews
| datum vydání = 2011-03-01
| ročník = 30
| číslo = 5
| strany = 713–722
| issn = 0277-3791
| doi = 10.1016/j.quascirev.2010.12.004
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277379110004324
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> Velké tropické cyklóny zanechávají stopy v nánosech splavenin a vrstvách skořápek v některých pobřežních oblastech, které byly využity k získání přehledu o činnosti hurikánů za poslední tisíce let.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Muller
| jméno = Joanne
| příjmení2 = Collins
| jméno2 = Jennifer M.
| příjmení3 = Gibson
| jméno3 = Samantha
| titul = Recent Advances in the Emerging Field of Paleotempestology
| url = https://doi.org/10.1007/978-3-319-47594-3_1
| editoři = Jennifer M. Collins, Kevin Walsh
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| strany = 1–33
| isbn = 978-3-319-47594-3
| doi = 10.1007/978-3-319-47594-3_1
| poznámka = DOI: 10.1007/978-3-319-47594-3_1
| jazyk = en
}}</ref> Záznamy sedimentů v [[Západní Austrálie|západní Austrálii]] naznačují intenzivní tropický cyklon ve 4. tisíciletí př. n. l.<ref name=":0" /> [[Proxy data|Proxy záznamy]] založené na paleotempestologickém výzkumu odhalily, že aktivita velkých hurikánů podél pobřeží [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] se mění v časovém měřítku staletí až tisíciletí.<ref>Liu, K. B. (1999, January). Millennial-scale variability in catastrophic hurricane landfalls along the Gulf of Mexico coast. In ''Preprints, 23d Conf. on Hurricanes and Tropical Meteorology'' (Vol. 1, pp. 374-377).</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Liu
| jméno = Kam-biu
| příjmení2 = Fearn
| jméno2 = Miriam L.
| titul = Reconstruction of Prehistoric Landfall Frequencies of Catastrophic Hurricanes in Northwestern Florida from Lake Sediment Records
| periodikum = Quaternary Research
| datum vydání = 2000-09
| ročník = 54
| číslo = 2
| strany = 238–245
| issn = 0033-5894
| doi = 10.1006/qres.2000.2166
| jazyk = en
| url = https://www.cambridge.org/core/journals/quaternary-research/article/abs/reconstruction-of-prehistoric-landfall-frequencies-of-catastrophic-hurricanes-in-northwestern-florida-from-lake-sediment-records/4333AF855169E925DCE196F193315AB0
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> V roce 957 zasáhl [[Jižní Čína (kontinent)|jižní Čínu]] silný tajfun, který v důsledku záplav zabil asi 10 000 lidí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Huang
| jméno = G.
| příjmení2 = YIM
| jméno2 = Wyss W-S
| titul = RECONSTRUCTION OF AN 8,000-YEAR RECORD OF TYPHOONS IN THE PEARL RIVER ESTUARY, CHINA
| url = https://hub.hku.hk/bitstream/10722/188774/2/Content.pdf?accept=1
| datum vydání = 2001-01
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> Španělská kolonizace [[Mexiko|Mexika]] popsala „tempestades“ v roce 1730,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tropical cyclone effects on California / Arnold Court
| periodikum = HathiTrust
| url = https://hdl.handle.net/2027/uc1.31822009671892?urlappend=%3Bseq=10
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> ačkoli oficiální záznamy o tichomořských hurikánech pocházejí až z roku 1949.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Atlantic hurricane best track (HURDAT version 2)
| periodikum =
| datum vydání = 2023-04-05
| url = https://www.nhc.noaa.gov/data/hurdat/hurdat2-1851-2022-050423.txt
| vydavatel = United States National Hurricane Center.
}}</ref> V jihozápadní části Indického oceánu sahají záznamy o tropických cyklonech až do roku 1848<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Caroff
| jméno = Philippe
| titul = Operational procedures of TC satellite analysis at RSMC La Reunion
| url = https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=6291
| vydavatel = World Meteorological Organization.
| datum vydání = 2011-06
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> V roce 2003 projekt reanalýzy hurikánů v Atlantiku zkoumal a analyzoval historické záznamy o tropických cyklonech v Atlantiku až do roku 1851, čímž rozšířil stávající databázi z roku 1886.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Atlantic Hurricane Database Re-analysis Project -
| periodikum = www.aoml.noaa.gov
| url = https://www.aoml.noaa.gov/hrd/hurdat/august01/rpibook-jan03.htm
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref>


Předtím, než byly v průběhu 20. století k dispozici satelitní snímky, zůstalo mnoho těchto systémů nezjištěno, pokud nezasáhly pevninu nebo se s nimi náhodou nesetkala loď.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting
| url = https://cyclone.wmo.int/pdf/Global-Guide-to-Tropical-Cyclone-Forecasting.pdf
| vydavatel = World Meteorological Organization (WMO)
| datum vydání = 2017
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> Mnohé pobřežní oblasti byly často zčásti kvůli hrozbě hurikánů až do nástupu automobilové turistiky řídce osídleny mezi hlavními přístavy, a proto mohly nejsilnější části hurikánů zasahující pobřeží zůstat v některých případech nezměřeny. Kombinace účinků zničení lodí a vzdáleného dopadu na pevninu značně omezuje počet intenzivních hurikánů v oficiálních záznamech před érou hurikánových průzkumných letadel a satelitní meteorologie. Ačkoli záznamy ukazují zřetelný nárůst počtu a síly intenzivních hurikánů, odborníci proto považují rané údaje za podezřelé.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting: CHAPTER 1: GLOBAL OVERVIEW
| periodikum = web.archive.org
| url = https://web.archive.org/web/20110601213525/http://www.cawcr.gov.au/publications/BMRC_archive/tcguide/ch1/ch1_3.htm
| datum vydání = 2011-06-01
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> Schopnost klimatologů provést dlouhodobou analýzu tropických cyklón je omezena množstvím spolehlivých historických údajů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Knutson
| jméno = Thomas
| příjmení2 = Camargo
| jméno2 = Suzana J.
| příjmení3 = Chan
| jméno3 = Johnny C. L.
| titul = Tropical Cyclones and Climate Change Assessment: Part I: Detection and Attribution
| periodikum = Bulletin of the American Meteorological Society
| datum vydání = 2019-10-01
| ročník = 100
| číslo = 10
| strany = 1987–2007
| issn = 0003-0007
| doi = 10.1175/BAMS-D-18-0189.1
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/bams/100/10/bams-d-18-0189.1.xml
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> Ve 40. letech 20. století začal rutinní letecký průzkum v Atlantiku i v západní části Pacifiku, který poskytl pravdivé údaje, avšak první lety byly prováděny pouze jednou nebo dvakrát denně.<ref name=":1" /> Meteorologické družice s polární oběžnou dráhou byly poprvé vypuštěny americkým [[NASA|Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku]] v roce 1960, ale byly prohlášeny za funkční až v roce 1965,<ref name=":1" /> nicméně trvalo několik let, než některá z výstražných středisek začala využívat tuto novou pozorovací platformu a vyvinula odborné znalosti pro spojování družicových signatur s polohou a intenzitou bouřek.<ref name=":1" />

Každý rok se na světě vytvoří v průměru asi 80 až 90 pojmenovaných tropických cyklón, z nichž více než polovina vyvine vítr o síle hurikánu 65 kn (120 km/h) nebo více.<ref name=":1" /> Celosvětově vrcholí aktivita tropických cyklón koncem léta, kdy je rozdíl mezi teplotami ve výšce a na povrchu moře největší. Každé konkrétní povodí má však své vlastní sezónní zákonitosti. V celosvětovém měřítku je nejméně aktivním měsícem květen, naopak nejaktivnějším měsícem je září. Jediným měsícem, kdy mají všechny povodí tropických cyklón sezónu, je listopad. 225 V severním Atlantickém oceánu probíhá výrazná cyklónová sezóna od 1. června do 30. listopadu, přičemž prudce vrcholí od konce srpna do září. 225 Statistickým vrcholem sezóny hurikánů v Atlantiku je 10. září. V severovýchodním Tichém oceánu je období aktivity širší, ale v podobném časovém rámci jako v Atlantiku. 226] V severozápadním Tichém oceánu se tropické cyklóny vyskytují celoročně, s minimem v únoru a březnu a vrcholem na začátku září.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| titul = Subject: G1) When is hurricane season ?
| url = https://web.archive.org/web/20090506152735/http://www.aoml.noaa.gov/hrd/tcfaq/G1.html
| vydavatel = AOML
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> V severoindické pánvi jsou bouře nejčastější od dubna do prosince, s vrcholy v květnu a listopadu.<ref name=":2" /> Na jižní polokouli začíná tropický cyklonový rok 1. července a probíhá celoročně, přičemž zahrnuje období tropických cyklonů, které trvá od 1. listopadu do konce dubna, s vrcholem v polovině února až začátkem března.<ref name=":2" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = TCP – 24: Tropical cyclone operational plan for the South Pacific and South-east Indian Ocean, TCP-24
| url = https://library.wmo.int/viewer/43027?medianame=RAV_TCP-24_WMO-1181_en_#page=1&viewer=picture&o=bookmark&n=0&q=
| vydavatel = WMO
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref>

Z různých způsobů proměnlivosti klimatického systému má na aktivitu tropických cyklón největší vliv [[El Niño – Jižní oscilace|El Niño-Jižní oscilace]].<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Ramsay
| jméno = Hamish
| titul = The Global Climatology of Tropical Cyclones
| url = https://oxfordre.com/naturalhazardscience/display/10.1093/acrefore/9780199389407.001.0001/acrefore-9780199389407-e-79
| isbn = 978-0-19-938940-7
| doi = 10.1093/acrefore/9780199389407.013.79
| poznámka = DOI: 10.1093/acrefore/9780199389407.013.79
| jazyk = en
}}</ref> Většina tropických cyklón se formuje na straně subtropického hřebene blíže k rovníku, poté se přesouvá směrem k pólu za osu hřebene a poté se vrací do hlavního pásu západních větrů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 3.3 JTWC Forecasting Philosophies
| url = http://www.nrlmry.navy.mil/forecaster_handbooks/Philippines2/Forecasters%20Handbook%20for%20the%20Philippine%20Islands%20and%20Surrounding%20Waters%20Typhoon%20Forecasting.3.pdf
| vydavatel = Joint Typhoon Warning Center
| datum vydání = 2006
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> když se poloha [[Koňské šířky|koňských šířek]] vlivem El Niña změní, změní se i preferované dráhy tropických cyklón. Oblasti západně od Japonska a Koreje mají v letech [[El Niño]] a neutrálních letech tendenci zažívat mnohem méně zářijových až listopadových nárazů tropických cyklón.<ref name=":4">{{Citace periodika
| příjmení = Wu
| jméno = M. C.
| příjmení2 = Chang
| jméno2 = W. L.
| příjmení3 = Leung
| jméno3 = W. M.
| titul = Impacts of El Niño–Southern Oscillation Events on Tropical Cyclone Landfalling Activity in the Western North Pacific
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2004-03-15
| ročník = 17
| číslo = 6
| strany = 1419–1428
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/1520-0442(2004)017<1419:IOENOE>2.0.CO;2
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/clim/17/6/1520-0442_2004_017_1419_ioenoe_2.0.co_2.xml
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> V letech [[La Niña]] se tvorba tropických cyklón spolu s polohou subtropického hřebene přesouvá přes západní část Tichého oceánu na západ, což zvyšuje hrozbu dopadu na pevninu v [[Čína|Číně]] a mnohem větší intenzitu na [[Filipíny|Filipínách]].<ref name=":4" /> V Atlantském oceánu dochází v letech El Niño ke snížení aktivity v důsledku zvýšeného vertikálního střihu větru v regionu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Klotzbach
| jméno = Philip J.
| titul = El Niño–Southern Oscillation’s Impact on Atlantic Basin Hurricanes and U.S. Landfalls
| periodikum = Journal of Climate
| datum vydání = 2011-02-15
| ročník = 24
| číslo = 4
| strany = 1252–1263
| issn = 0894-8755
| doi = 10.1175/2010JCLI3799.1
| jazyk = EN
| url = https://journals.ametsoc.org/view/journals/clim/24/4/2010jcli3799.1.xml
| datum přístupu = 2023-10-15
}}</ref> Tropické cyklóny jsou dále ovlivňovány [[Atlantická meridionální cirkulace|atlantickým meridionálním módem]], kvazibienální oscilací a Madden-Julianovou oscilací.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Camargo
| jméno = Suzana J.
| příjmení2 = Sobel
| jméno2 = Adam H.
| příjmení3 = Barnston
| jméno3 = Anthony G.
| titul = The Influence of Natural Climate Variability on Tropical Cyclones, and Seasonal Forecasts of Tropical Cyclone Activity
| url = http://www.worldscientific.com/doi/abs/10.1142/9789814293488_0011
| vydavatel = WORLD SCIENTIFIC
| strany = 325–360
| svazek = 4
| isbn = 978-981-4293-47-1
| isbn2 = 978-981-4293-48-8
| doi = 10.1142/9789814293488_0011
| poznámka = DOI: 10.1142/9789814293488_0011
| jazyk = en
}}</ref><ref name=":3" />

== Odkazy ==
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Cyklóna]]
* [[Cyklóna]]
* [[Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů]]
* [[Saffirova–Simpsonova stupnice|Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů]]
* [[Orkán]]
* [[Orkán]]
=== Reference ===
{{Překlad|en|Tropical cyclone|179026896}}<references />


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 15. 10. 2023, 20:45

Na tento článek je přesměrováno heslo Hurikán. Tento článek je o meteorologickém jevu. Další významy jsou uvedeny na stránce Hurikán (rozcestník).
Hurikán 5. kategorie Isabel severně od Portorika v Karibiku dne 14. září 2003.

Tropická cyklóna je atmosférický útvar charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského víru s charakteristickým okem ve středu. Jedná se o rozsáhlý rotující bouřkový systém s velmi nízkým tlakem. Velikost se pohybuje od 100 do 2 000 km v průměru a rychlost větru může dosáhnout i 300 km/h. Tropické cyklóny vznikají v tropických oblastech, nikoliv však přímo v oblasti rovníku (důvod viz kapitola Fyzikální struktura). Hlavním motorem tropických cyklón je moře prohřáté do určité hloubky a nad určitou teplotu. Proto také dostane-li se cyklóna nad pevninu, výrazně oslabí nebo zcela zanikne. V různých oblastech světa se tropická cyklóna označuje místními názvy, například cyklón v Indii a v Austrálii, hurikán v Atlantském oceánu nebo tajfun v jihovýchodní Asii.[1]

Etymologie

Slovo cyklón pochází z řečtiny (z κύκλος či κυκλόω). Slovo hurikán pochází z mayské kultury. Huracan byl v mayské mytologii bohem větru. Slovo tajfun pochází z čínského 大風 (velký vítr). (Podle jiného názoru pochází slovo tajfun ze jména řecké mytologické nestvůry Týfóna.)[2]

Fyzikální struktura

Tropické cyklóny jsou oblasti relativně nízkého tlaku v troposféře a největší tlakové odchylky se vyskytující v nízkých výškách blízko povrchu. Zaznamenané hodnoty atmosférického tlaku, zpravidla u hladiny moře, jsou jedny z nejnižších, které můžeme na Zemi naměřit. Charakteristická rotace celé bouře je vlivem rotace planety způsobena Coriolisovou silou, to je také důvod proč se na rovníku téměř nevyskytují. Díky tomu na severní polokouli rotují protisměru hodinových ručiček a na jižní ve směru hodinových ručiček. Během této rotace vzduch proudí směrem od okrajů do oka (středu) bouře. Vzdušné proudy cestou do centra vlivem stále zmenšujícího se průměru postupně nabírají rychlost, proto také ve stěně oka je nejvyšší rychlost větru. V oku cyklóny začnou proudy vzduchu stoupat až do horní troposféry, což mimo to rozhoduje i o velikosti samotného oka. To může mít průměr od několika málo kilometrů až do 300 km.

Vzhled a energie

Tropická cyklóna má známý vzhled obrovské rotující oblasti oblaků se silnými větry a bouřkovými jevy. Prvořadým zdrojem energie víru je teplo uvolněné z kondenzujících vodních par (latentní teplo). Vzhledem k tomu si můžeme tropickou cyklónu představit jako obrovský tepelný motor.

Příznivými podmínkami pro vznik tropické cyklóny jsou existující poruchy počasí, teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu a relativně malé pohyby vzduchu. Když takové podmínky panují dostatečně dlouho, může tato kombinace vyvolat silné bouře, vysoké vlny, prudké lijáky a záplavy.

Hnací silou tropické cyklóny je kondenzace, což je základní rozdíl oproti mimotropické cyklóně, která čerpá energii především z výrazných teplotních gradientů v atmosféře. Aby takový tepelný motor dobře pracoval, musí zůstat nad teplou vodní hladinou, která poskytuje dostatek vzdušné vlhkosti.

Výpar vody je zesilován prudkým větrem a sníženým tlakem vzduchu v existující bouři, výsledkem je udržování tohoto cyklu.

Názvy tropických cyklón

Tropické cyklóny jsou v různých částech světa rozdílně nazývány, i když se jedná o bouře působící na stejném principu: v Severní Americe je to hurikán (USA, Kanada), huracan (Mexiko) a taino (Haiti), v Asii je nazývána tajfunem, bagyo (Filipíny), v Austrálii a na Novém Zélandu willy-willy. Tento název se více používá pro prachový vír.[3]

Cyklón

Pod názvem cyklón jsou známy tropické bouřky v oblasti Indického oceánu, zejména v Bengálském zálivu. Pojem se používá i pro bouře v jižním Indickém oceánu v oblasti ostrovů Mauritius, Réunion a Madagaskar.

Hurikán

Pojem hurikán se používá pro tropické cyklóny v Atlantiku, zejména v Karibském moři, v severním Pacifiku (na východ od datové hranice) a v jižním Pacifiku (na východ od 160 stupně zeměpisné délky). Ve středověku byla intenzita hurikánů větší než je podle záznamů pozorování prováděných od roku 1851.[4]

Původ slova hurikán se má odvozovat od jména mayského boha větru Huracan, i když toto spojení není zcela vyjasněno.

Tajfun

Družicový snímek tajfunu Higos

Jako tajfun jsou označovány tropické cyklóny v jihovýchodní Asii, v evropských jazycích se jedná o přepis z anglického typhoon.

Původ slova je nejasný a existuje více pokusů ho vysvětlit. Podle jedné teorie má být základem řecké Τυφών typhōn, což je možno přeložit jako „točivý vítr“; obr jménem Typhon byl pak v řecké mytologii otec větrů. Z řečtiny se pak pojem mohl ve formě ţūfān (طوفان) dostat do arabštiny a perštiny, a v důsledku arabské expanze pak proniknout do Indie (pojem je znám v jazyku urdu) a později dále na východ.

Jiná teorie poukazuje na čínské výrazy 颱風 tái fung (v různých obměnách) nebo na japonské 台風 tai fū, které lze překládat jako velký vítr.

Klasifikace a terminologie

Související informace naleznete také v článku Stupnice intenzity tropických cyklón.

Tropická cyklóna může během svého vývoje projít třemi stádii: tropická deprese, tropická bouře a plně vyvinutá tropická cyklóna, která, jak již bylo řečeno, se nazývá od oblasti k oblasti jinak.

Tropická deprese je uspořádaný systém oblaků a bouřek s vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry do 17 m·s−1 (33 uzlů, 62 km·h−1). Toto stádium nemá vyvinuto oko a typické spirálovité uspořádání silné bouře.

Tropická bouře je systém silných bouří s vymezenou povrchovou cirkulací a přetrvávajícími větry mezi 17 a 33 m·s−1 (34–63 uzlů, 62–117 km·h−1). V této fázi se začíná vytvářet typický cyklonální tvar, ale oko ještě není vyvinuto.

Konečné stádium má charakteristickou strukturu spirálovitých ramen s centrálním okem uprostřed. V centrálním oku panuje bezvětří obklopené nejsilnějšími větry cyklóny, obloha je bez oblaků. Nejsilnější větry, které byly zaznamenány, dosahovaly rychlostí okolo 85 m·s−1 (165 uzlů, 305 km·h−1).

Tropické cyklóny dělí tzv. Saffirova–Simpsonova stupnice hurikánů podle odpovídající síly větru do pěti kategorií, přičemž do 1. kategorie patří nejslabší a do 5. kategorie nejsilnější. Toto členění je trochu zrádné, protože cyklóny 1. kategorie mohou způsobit více škody než kategorie vyšší. Záleží na tom, který z nebezpečných projevů se uplatní. I slabší cyklóna může způsobit velké ztráty na životech především kvůli záplavám.

Americké Národní hurikánové centrum (the U. S. National Hurricane Center) nazývá hurikán kategorie 3 a více major hurricane, americké Středisko pro varování před tajfuny (Joint Typhoon Warning Center) označuje tropickou cyklónu s rychlostí přízemního větru přesahujícím 67 m·s−1 (241 km·h−1) jako supertajfun, superhurikán.

Světová meteorologická organizace definuje „přetrvávající vítr“ jako vítr s průměrovanou rychlostí alespoň z 10 minut. Tuto definici používá většina zemí. Nicméně, několik málo zemí používá jiné definice, například v USA se za přetrvávající větry považují 1minutové průměry větru měřeného v 10 metrech (33 stop) nad povrchem.

Tropická cyklóna se může přeměnit na mimotropickou cyklónu, přičemž americká terminologie je nejednotná v používání tohoto termínu. Přeměna je způsobena přechodem cyklóny přes pevninu nebo chladné vody, což změní množství dodávané vody, resp. energie, jež je nutná pro životní cyklus tropické cyklóny. Takováto cyklóna je stále nebezpečná, protože v ní je stále velmi nízký tlak vzduchu a velmi silné větry.

Ve Velké Británii nazývají „hurikánem“ 12. stupeň Beaufortovy stupnice, který se česky správně označuje jako orkán.

K popisu síly a ničivosti by však měl být spíše používán podtlak ve středu cyklóny než maximální rychlost.[5]

Pojmenování

Kvůli snadnější komunikaci se tropickým bouřím dávají jména. Seznamy jmen připravují příslušné regionální organizace několik let dopředu. Původně se bouře označovaly jménem svatého, který měl v daný den jmeniny, později meteorologové pojmenovávali bouře libovolně, např. jménem neoblíbeného politika; v průběhu druhé světové války se používala slova hláskovací abecedy. Dnes se používá standardizovaný systém, ve kterém se bouře v průběhu roku pojmenovávají jmény postupně podle abecedy (tzv. první bouře roku má jméno začínající na A, druhá začínající na B atd.). Používají se zpravidla anglická, francouzská či španělská jména, neboť toto jsou nejčastější jazyky v místech, kde se tropické cyklóny vyskytují. Původně se (v souladu s anglickou gramatikou) používala zásadně ženská jména, kvůli politické korektnosti se však dnes používají jak mužská, tak ženská jména, která se pravidelně střídají. Jména se používají opakovaně, pokud však bouře způsobí obzvláště vysoké škody, její jméno se ze seznamu vyřadí.

V některých případech může být bouře v průběhu své existence přejmenována, např. při přechodu z Atlantiku nad Pacifik (či naopak).

Výskyt

Mapa výskytu tropických cyklón v letech 1945–2006 – je patrné, že v těsné blízkosti rovníku prakticky nevznikají

Každý rok v průměru vznikne okolo 80 tropických bouří.

Oblasti

Skoro všechny tropické cyklóny se utvářejí v pásu ±30° okolo rovníku (od 30° jižní šířky do 30° severní šířky), 87 % přímo v pásu ±20°. Nejdříve Coriolisova síla rozpohybuje a posléze udržuje rotaci cyklónů, k tomu ovšem nedochází v pásu ±10° okolo rovníku, protože zde je Coriolisova síla poměrně slabá.[6] I v tomto pásu tropická cyklóna vzniknout může, ale děje se tak velice zřídka, méně než jednou za století.

Nejvíce tropických cyklón (bouří) se vytváří v pásu bouřkové aktivity známé jako intertropická zóna konvergence. Zatímco na západní polokouli vznikají tropické cyklóny téměř výhradně na sever od rovníku (v Jižní Americe a jižním Atlantiku se jedná díky projevům silného střihu větru o dost vzácný jev), na východní polokouli vznikají bouře i na jihu.[7]

Tajfuny vznikají zpravidla v létě a počátkem podzimu v západním Pacifiku (zhruba mezi Filipínami a ostrovem Guam) severně od rovníkového pásma tišin, vymezeného přibližně 10. stupněm severní zeměpisné šířky. Tajfuny postupují nejčastěji k severozápadu na Vietnam, Filipíny, Tchaj-wan nebo čínskou pevninu. Pokud nedosáhne pevniny, stáčí se trasa tajfunu na úrovni 20. až 25. stupně zeměpisné šířky severovýchodním směrem ke Koreji a Japonsku. V oslabené podobě pak tajfun nezřídka dokáže zasáhnout i Sachalin a Kurilské ostrovy.

Roční období

Celosvětově mají tropické cyklóny vrchol své aktivity v pozdním létě, když je teplota oceánských vod nejvyšší. Protože léto vrcholí v různých oblastech v jinou dobu, je také časový výskyt tropických cyklón různý.

V severní části Atlantiku je výrazná sezóna od začátku června do konce listopadu, přičemž nejvíce jich je okolo září. V severovýchodním Pacifiku je období širší, ale vrchol má podobný jako je v Atlantiku. V severozápadním Pacifiku se vyskytují celoročně, s minimem v únoru a maximem v září. V severním Indickém oceánu jsou bouře od dubna do prosince, s vrcholem v květnu a listopadu.

Na jižní polokouli začíná sezóna tropických cyklón ve druhé dekádě února a pokračuje až do března.

Klimatologie

Tropické cyklóny se po celém světě vyskytují již po tisíciletí. Probíhají reanalýzy a výzkumy s cílem rozšířit historické záznamy pomocí zástupných údajů, jako jsou nánosy splavenin, plážové hřebeny a historické dokumenty, například deníky.[8] Velké tropické cyklóny zanechávají stopy v nánosech splavenin a vrstvách skořápek v některých pobřežních oblastech, které byly využity k získání přehledu o činnosti hurikánů za poslední tisíce let.[9] Záznamy sedimentů v západní Austrálii naznačují intenzivní tropický cyklon ve 4. tisíciletí př. n. l.[8] Proxy záznamy založené na paleotempestologickém výzkumu odhalily, že aktivita velkých hurikánů podél pobřeží Mexického zálivu se mění v časovém měřítku staletí až tisíciletí.[10][11] V roce 957 zasáhl jižní Čínu silný tajfun, který v důsledku záplav zabil asi 10 000 lidí.[12] Španělská kolonizace Mexika popsala „tempestades“ v roce 1730,[13] ačkoli oficiální záznamy o tichomořských hurikánech pocházejí až z roku 1949.[14] V jihozápadní části Indického oceánu sahají záznamy o tropických cyklonech až do roku 1848[15] V roce 2003 projekt reanalýzy hurikánů v Atlantiku zkoumal a analyzoval historické záznamy o tropických cyklonech v Atlantiku až do roku 1851, čímž rozšířil stávající databázi z roku 1886.[16]

Předtím, než byly v průběhu 20. století k dispozici satelitní snímky, zůstalo mnoho těchto systémů nezjištěno, pokud nezasáhly pevninu nebo se s nimi náhodou nesetkala loď.[17] Mnohé pobřežní oblasti byly často zčásti kvůli hrozbě hurikánů až do nástupu automobilové turistiky řídce osídleny mezi hlavními přístavy, a proto mohly nejsilnější části hurikánů zasahující pobřeží zůstat v některých případech nezměřeny. Kombinace účinků zničení lodí a vzdáleného dopadu na pevninu značně omezuje počet intenzivních hurikánů v oficiálních záznamech před érou hurikánových průzkumných letadel a satelitní meteorologie. Ačkoli záznamy ukazují zřetelný nárůst počtu a síly intenzivních hurikánů, odborníci proto považují rané údaje za podezřelé.[18] Schopnost klimatologů provést dlouhodobou analýzu tropických cyklón je omezena množstvím spolehlivých historických údajů.[19] Ve 40. letech 20. století začal rutinní letecký průzkum v Atlantiku i v západní části Pacifiku, který poskytl pravdivé údaje, avšak první lety byly prováděny pouze jednou nebo dvakrát denně.[17] Meteorologické družice s polární oběžnou dráhou byly poprvé vypuštěny americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku v roce 1960, ale byly prohlášeny za funkční až v roce 1965,[17] nicméně trvalo několik let, než některá z výstražných středisek začala využívat tuto novou pozorovací platformu a vyvinula odborné znalosti pro spojování družicových signatur s polohou a intenzitou bouřek.[17]

Každý rok se na světě vytvoří v průměru asi 80 až 90 pojmenovaných tropických cyklón, z nichž více než polovina vyvine vítr o síle hurikánu 65 kn (120 km/h) nebo více.[17] Celosvětově vrcholí aktivita tropických cyklón koncem léta, kdy je rozdíl mezi teplotami ve výšce a na povrchu moře největší. Každé konkrétní povodí má však své vlastní sezónní zákonitosti. V celosvětovém měřítku je nejméně aktivním měsícem květen, naopak nejaktivnějším měsícem je září. Jediným měsícem, kdy mají všechny povodí tropických cyklón sezónu, je listopad. 225 V severním Atlantickém oceánu probíhá výrazná cyklónová sezóna od 1. června do 30. listopadu, přičemž prudce vrcholí od konce srpna do září. 225 Statistickým vrcholem sezóny hurikánů v Atlantiku je 10. září. V severovýchodním Tichém oceánu je období aktivity širší, ale v podobném časovém rámci jako v Atlantiku. 226] V severozápadním Tichém oceánu se tropické cyklóny vyskytují celoročně, s minimem v únoru a březnu a vrcholem na začátku září.[20] V severoindické pánvi jsou bouře nejčastější od dubna do prosince, s vrcholy v květnu a listopadu.[20] Na jižní polokouli začíná tropický cyklonový rok 1. července a probíhá celoročně, přičemž zahrnuje období tropických cyklonů, které trvá od 1. listopadu do konce dubna, s vrcholem v polovině února až začátkem března.[20][21]

Z různých způsobů proměnlivosti klimatického systému má na aktivitu tropických cyklón největší vliv El Niño-Jižní oscilace.[22] Většina tropických cyklón se formuje na straně subtropického hřebene blíže k rovníku, poté se přesouvá směrem k pólu za osu hřebene a poté se vrací do hlavního pásu západních větrů.[23] když se poloha koňských šířek vlivem El Niña změní, změní se i preferované dráhy tropických cyklón. Oblasti západně od Japonska a Koreje mají v letech El Niño a neutrálních letech tendenci zažívat mnohem méně zářijových až listopadových nárazů tropických cyklón.[24] V letech La Niña se tvorba tropických cyklón spolu s polohou subtropického hřebene přesouvá přes západní část Tichého oceánu na západ, což zvyšuje hrozbu dopadu na pevninu v Číně a mnohem větší intenzitu na Filipínách.[24] V Atlantském oceánu dochází v letech El Niño ke snížení aktivity v důsledku zvýšeného vertikálního střihu větru v regionu.[25] Tropické cyklóny jsou dále ovlivňovány atlantickým meridionálním módem, kvazibienální oscilací a Madden-Julianovou oscilací.[26][22]

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tropical cyclone na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Kde se berou tajfuny, které nyní řádí v Asii | Aktuálně.cz. Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje [online]. 2009-08-11 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ typhoon | Origin and meaning of typhoon by Online Etymology Dictionary. www.etymonline.com [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Archivovaná kopie. weather.about.com [online]. [cit. 2010-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-18. 
  4. ↑ RODYSILL, Jessica R.; DONNELLY, Jeffrey P.; SULLIVAN, Richard. Historically unprecedented Northern Gulf of Mexico hurricane activity from 650 to 1250 CE. Scientific Reports. 2020-11-05, roč. 10, čís. 1, s. 19092. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-020-75874-0. (anglicky) 
  5. ↑ We should use central pressure deficit, not wind speed, to predict hurricane damage. phys.org [online]. [cit. 2021-04-30]. We should use central pressure deficit, not wind speed, to predict hurricane damage. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.bom.gov.au [online]. [cit. 2005-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-19. 
  7. ↑ The world of tropical cyclones: Eastern Hemisphere | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b NOTT, Jonathan. A 6000 year tropical cyclone record from Western Australia. Quaternary Science Reviews. 2011-03-01, roč. 30, čís. 5, s. 713–722. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0277-3791. DOI 10.1016/j.quascirev.2010.12.004. 
  9. ↑ MULLER, Joanne; COLLINS, Jennifer M.; GIBSON, Samantha. Recent Advances in the Emerging Field of Paleotempestology. Příprava vydání Jennifer M. Collins, Kevin Walsh. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-319-47594-3. DOI 10.1007/978-3-319-47594-3_1. S. 1–33. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-47594-3_1. 
  10. ↑ Liu, K. B. (1999, January). Millennial-scale variability in catastrophic hurricane landfalls along the Gulf of Mexico coast. In Preprints, 23d Conf. on Hurricanes and Tropical Meteorology (Vol. 1, pp. 374-377).
  11. ↑ LIU, Kam-biu; FEARN, Miriam L. Reconstruction of Prehistoric Landfall Frequencies of Catastrophic Hurricanes in Northwestern Florida from Lake Sediment Records. Quaternary Research. 2000-09, roč. 54, čís. 2, s. 238–245. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0033-5894. DOI 10.1006/qres.2000.2166. (anglicky) 
  12. ↑ HUANG, G.; YIM, Wyss W-S. RECONSTRUCTION OF AN 8,000-YEAR RECORD OF TYPHOONS IN THE PEARL RIVER ESTUARY, CHINA [online]. 2001-01 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Tropical cyclone effects on California / Arnold Court. HathiTrust [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Atlantic hurricane best track (HURDAT version 2). www.nhc.noaa.gov. United States National Hurricane Center., 2023-04-05. Dostupné online. 
  15. ↑ CAROFF, Philippe. Operational procedures of TC satellite analysis at RSMC La Reunion [online]. World Meteorological Organization., 2011-06 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  16. ↑ The Atlantic Hurricane Database Re-analysis Project -. www.aoml.noaa.gov [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c d e Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting [online]. World Meteorological Organization (WMO), 2017 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ Global Guide to Tropical Cyclone Forecasting: CHAPTER 1: GLOBAL OVERVIEW. web.archive.org [online]. 2011-06-01 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ KNUTSON, Thomas; CAMARGO, Suzana J.; CHAN, Johnny C. L. Tropical Cyclones and Climate Change Assessment: Part I: Detection and Attribution. Bulletin of the American Meteorological Society. 2019-10-01, roč. 100, čís. 10, s. 1987–2007. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0003-0007. DOI 10.1175/BAMS-D-18-0189.1. (EN) 
  20. ↑ a b c Subject: G1) When is hurricane season ? [online]. AOML [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ TCP – 24: Tropical cyclone operational plan for the South Pacific and South-east Indian Ocean, TCP-24 [online]. WMO, 2022 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b RAMSAY, Hamish. The Global Climatology of Tropical Cyclones. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-938940-7. DOI 10.1093/acrefore/9780199389407.013.79. (anglicky) DOI: 10.1093/acrefore/9780199389407.013.79. 
  23. ↑ 3.3 JTWC Forecasting Philosophies [online]. Joint Typhoon Warning Center, 2006 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b WU, M. C.; CHANG, W. L.; LEUNG, W. M. Impacts of El Niño–Southern Oscillation Events on Tropical Cyclone Landfalling Activity in the Western North Pacific. Journal of Climate. 2004-03-15, roč. 17, čís. 6, s. 1419–1428. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/1520-0442(2004)017<1419:IOENOE>2.0.CO;2. (EN) 
  25. ↑ KLOTZBACH, Philip J. El Niño–Southern Oscillation’s Impact on Atlantic Basin Hurricanes and U.S. Landfalls. Journal of Climate. 2011-02-15, roč. 24, čís. 4, s. 1252–1263. Dostupné online [cit. 2023-10-15]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/2010JCLI3799.1. (EN) 
  26. ↑ CAMARGO, Suzana J.; SOBEL, Adam H.; BARNSTON, Anthony G. The Influence of Natural Climate Variability on Tropical Cyclones, and Seasonal Forecasts of Tropical Cyclone Activity. Svazek 4. [s.l.]: WORLD SCIENTIFIC Dostupné online. ISBN 978-981-4293-47-1, ISBN 978-981-4293-48-8. DOI 10.1142/9789814293488_0011. S. 325–360. (anglicky) DOI: 10.1142/9789814293488_0011. 

Externí odkazy

Meteorologie
obory
užitá meteorologie
přístroje
prvky
jevy
informace
Vítr
vlastnosti
měření
místní názvy větrů
baguio • blizard • böhm • bóra • breva • bríza • buran • burga • fén • fujavice • fukéř • garmsil • gibli • haboob • halný • harmatán • húlava • hurikán • chamsin • chinook • joran • jugo • košava • leste • levante • leveche • maestral • mistrál • monzun • nordost • nor'easter • norte, norther • oroši • ostria • pamperos • papagajo • piteraq • polák • puelche • samum • tivano • touríello • tramontana • uragán • vardar • willy-willy • zonda
typy větrů
větrné stupnice
klima
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tropická_cyklóna&oldid=23270263“