Žleby

Žleby
	Zámecké náměstí ve Žlebech
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Čáslav
Obec s rozšířenou působností	Čáslav; (správní obvod)
Okres	Kutná Hora
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′23″ s. š., 15°29′19″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 400 (2024)
Rozloha	14,62 km²
Nadmořská výška	243 m n. m.
PSČ	285 61, 286 01
Počet domů	579 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Zámecké náměstí 67; 285 61 Žleby ; podatelna@ouzleby.cz
Starostka	Mgr. Ludmila Záklasníková
	Oficiální web: www.ouzleby.cz
	Žleby
Další údaje
Kód obce	534668
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Žleby (německy Schleb) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 18 km jihovýchodně od Kutné Hory a 7 km východně od města Čáslav. Žije v ní přibližně 1 400^[1] obyvatel. Součástí obce jsou i vesnice Kamenné Mosty, Markovice a Zehuby.

Název

Jméno mají Žleby od údolí řeky Doubravy, která tu vytvořila hluboký žleb – žlab.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278. V tomto století tu byl založen hrad Jindřichem z Lichtenburku a dány počátky panství. V držení hradu se vystřídalo hodně majitelů i několik českých králů. Významnými rody byli páni z Meggau, Kaisersteinové, Schönfeldové a naposledy Auerspergové. Do roku 1848 tvořilo žlebské panství 20 vesnic.

Na městečko byly Žleby povýšeny v roce 1356, kdy byly v držení císaře Karla IV. a byl jim dán do znaku stříbrný lev se zlatou korunkou, jazykem a zlatými drápy v černém štítě. Písemnosti o tom se nedochovaly. Tento znak byl roku 1697 od pozdějšího majitele Žleb svobodného pána z Kaisersteinu pozměněn a obdařen barvami ze znaku rodiny Kaisersteinu. Na černém štítu je Lev zlaté barvy a drží v tlapě zlatou lilii. V současné době se město vrátilo k původním barvám znaku a ponechalo lvu stříbrnou lilii.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav^[4]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav^[5]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav^[6]
1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav^[7]
1949 Pardubický kraj, okres Čáslav^[8]
1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932

Ve městě Žleby (2183 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[9] lékař, autodoprava, bednář, biograf Sokol, cihelna, cukrář, 5 obchodů s dobytkem, elektrárna, 3 holiči, 4 hostince, 2 hotely, hrnčíř, hudební škola, kamnář, kapelník, kavárna, klempíř, obchod s klobouky, 2 koláři, 2 kominíci, 2 kováři, 6 krejčí, lihovar, malíř, 3 mechanici, mlýn, natěrač, pražírna obilí, obchod s obuví Baťa, 6 obuvníků, 3 paliva, 2 pekaři, pila, pohřební ústav, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, provazník, 2 rolníci, 7 řezníků, 3 sadaři, sedlář, 11 obchodů se smíšeným zbožím, Záložna Žlebská, stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, studnař, výroba obuvnických svršků, tesařský mistr, 3 švadleny, 4 trafiky, 4 truhláři, velkostatek Auersperg, 4 zahradnictví, 3 zámečníci, zubní ateliér.

V obci Zehuby (přísl. Kamenné Mosty, 421 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Žlebů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[10] 3 hostince, kapelník, kovář, 2 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky.

Pamětihodnosti

Zámek

Dominantou obce je bývalý zámek Auerspergů, tyčící se na ostrohu v meandru řeky Doubravy. Původně byl založen koncem 13. století jako gotický hrad Lichtemburků. Postupně střídal majitele a procházel přestavbami. Během 17. století byl přestavěn renesančně na zámek. V polovině 18. století podstoupil barokní úpravu. V letech 1849–1868 jej nechal tehdejší majitel Vincenc Karel Auersperg radikálně přestavět ve stylu anglické novogotiky. V roce 1945 byl zámek na základě Benešových dekretů zestátněn. Na zámku se nacházejí rozsáhlé sbírky zbraní a jiných starožitností. U zámku je rozsáhlý anglický park a obora.

Další pamětihodnosti

Kostel Narození Panny Marie - původně renesanční z roku 1540, přestaven v letech 1714 a 1775
Stará hrobní kaple Auerspergů vedle kostela Narození Panny Marie, figurální náhrobek Vilemíny Auerspergové z r. 1780
Kaplička Nejsvětější Trojice
Zvonice na návrší u základní školy
Boží muka
Socha svatého Jana Nepomuckého
Sloup se sochou Panny Marie - barokní ze 2. čtvrtiny 18. století
Původní radnice - pseudogotická stavba z r. 1881, stavitel E. Šel
Kamenný most - stavitel E. Šel
Lipová alej ze Žlebů směrem k již neexistující nové Auersperské hrobce (vybudována 1912, zrušena 1987) v Markovicích

Osobnosti

Rodáci

Jaroslav Auerswald (1870–1931), herec a režisér
Ludmila Formanová (* 1974), atletka
Josef Kratochvíl (1878–1958), mineralog
Karel Novák (1862–1940), loutkoherec, hudební skladatel
Jan Rulík (1744–1812), spisovatel, hudební skladatel a zpěvák

Doprava

Dopravní síť

Silnice – Obcí prochází silnice II/337 Uhlířské Janovice – Čáslav – Žleby – Třemošnice – Seč.

Železnice – Obcí vede železniční trať 236 Čáslav–Třemošnice. Je to jednokolejná regionální 17 km dlouhá trať situovaná na rozhraní středních a východních Čech, končící na úpatí Železných hor pod zříceninou gotického hradu Lichnice. První část tratě – Čáslav–Žleby – byla otevřena roku 1880. Zbývající úsek ze Žlebů do Třemošnice o 2 roky později (14. 2. 1882). Na trati lze nalézt několik zajímavostí vč. úvraťové stanice Žleby, prvního drážního telefonu na českých tratích a unikátní, přes kilometr dlouhý, souběh železnice se silnicí. Na území obce leží dvě stanice dráhy: Žleby a Žleby zastávka.

Veřejná doprava 2011

Autobusová doprava – Do obce vedly v pracovních dnech autobusové spoje např. do těchto cílů: Běstvina, Čáslav, Prachovice, Třemošnice a Vrdy (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).

Železniční doprava – Po trati 236 jezdilo v pracovních dnech 12 párů osobních vlaků, o víkendu 6 párů osobních vlaků.

Fotogalerie

Kostel Narození Panny Marie
Dům čp. 63
Stará radnice
Železniční stanice Žleby
Železniční zastávka Žleby zastávka

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1952-1953. (česky a německy)
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)

Literatura

POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 436-442
ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000; dostupné online[1]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Žleby na Wikimedia Commons
Žleby v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[5] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[6] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[7] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[8] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[9] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1952-1953. (česky a německy)

[10] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1917. (česky a německy)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]