Zielona Góra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zelená Hora
Zielona Góra
Radnice a Staré náměstí
Radnice a Staré náměstí
Zelená Hora – znak
znak
Zelená Hora – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 154 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Lubušské
okres městský okres
Zelená Hora
Zelená Hora
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 278,3 km²
Počet obyvatel 141 222 (2019)
Hustota zalidnění 507,4 obyv./km²
Správa
Starosta Janusz Kubicki
Oficiální web www.zielona-gora.pl
Telefonní předvolba +48 68
PSČ 65-001 až 65-950
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zelenohorské vinice a Pavilon palem

Zelená Hora (polsky zvuk Zielona Góra, německy Grünberg in Schlesien) je město v západním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství. Má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Zelená Hora. Leží na historickém území Dolního Slezska, avšak vazby na zbytek regionu a s tím i slezská identita v posledních desetiletích zeslábly a město je spíše vnímáno jako správní, kulturní a ekonomické centrum oblasti, pro kterou se vzhledem k názvu vojvodství vžilo nepřesné označení Lubušsko. V roce 2019 zde žilo 141 222 obyvatel.[1]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Zelené Hoře pochází z roku 1302, v roce 1323 získala městská práva. Jako součást Hlohovského knížectví patřila Koruně království českého, potažmo Habsburské monarchii do roku 1742, kdy po první slezské válce připadla Prusku.

Do roku 1945 byla okresním městem provincie Slezsko a střediskem textilního průmyslu s počtem obyvatel kolem 15 až 25 tisíc, převážně protestantů.

Po druhé světové válce, v níž neutrpěla větší materiální škody, byla přičleněna k socialistickému Polsku. Autochtonní německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů a osadníci z centrálního Polska. Jako krajské město prošla Zelená Hora v komunistické éře rychlým rozvojem, staré město obklopil prstenec nových sídlišt a počet obyvatel přesáhl v roce 1980 hranici 100 tisíc.

V Zelené Hoře se narodili mj. kalvínští teologové Abraham Scultetus a Bartholomäus Pitiscus, filozof Rudolf Haym, zpěvačka Maryla Rodowicz, novinář Tomasz Lis, raper L.U.C. a polský nacionalistický politik Krzysztof Bosak.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Zelená Hora proslula jako „polské hlavní město vína“. Je centrem jedné z nejsevernějších vinařských oblastí v Evropě, ve které existence vinic je doložena už začátkem 14. století. Devítidenní zářijové Vinobraní (Winobranie) patří k nejdůležitějším kulturním událostem ve městě.

Do obecného povědomí se dále zapsala díky Festivalu sovětské písně (Festiwal Piosenki Radzieckiej) pořádanému v letech 1965–1989, úspěšnému plochodrážnímu klubu Falubaz, a také v 90. letech jako město kabaretů.

V roce 2001 spojením Vysokého učení technického a Vysoké školy pedagogické (založených v 60. letech) vznikla Zelenohorská univerzita (Uniwersytet Zielonogórski).

Po připojení osmnácti venkovských obcí v roce 2015 se Zelená Hora stala šestým největším městem Polska podle rozlohy, přičemž dokonce 55 % území tvoří lesy.

Prochází tudy železniční magistrála VratislavŠtětín (viz nádraží Zielona Góra) a rychlostní silnice S3 spojující Baltské moře s Krkonošemi a do budoucna českou hranicí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]