Zakládací listina třebíčského kláštera
Tzv. zakládací listina třebíčského kláštera je listina z roku 1104, která svědčí o založení třebíčského kláštera brněnským knížetem Oldřichem a znojemským knížetem Litoltem. Dochovala se v opise z 15. století jako součást rukopisu Kosmovy kroniky. Součástí listiny je výpis okolních vsí, které knížata klášteru darovala.
Spor o pravost
[editovat | editovat zdroj]Starší bádání ji považovalo vesměs za falzum z konce 12. nebo počátku 13. století. Podle modernějšího názoru, zastávaného např. Rudolfem Fišerem, se nejedná o listinné falzum v pravém smyslu, ale o kronikářský zápis využívající starší listinné deperditum (nedochovanou listinu) a další záznamy a odrážející stav majetku kláštera nejpozději koncem 12. století.[1]
Obce přidělené klášteru
[editovat | editovat zdroj]Listina má regionální význam především z důvodu toho, že většina přidělených vsí je v ní zmiňována vůbec poprvé ve své historii.
Byla sepsána latinsky a její úplný text je uveden např. v Ročence Muzejního spolu Ivančického 1947.[2]
Následující pasáž je překladem té části latinského textu, která obsahuje výčet vesnic, darovaných klášteru jeho dvěma zakladateli, případně jejich nástupci (jména obcí nejsou přesným přepisem latinského originálu, v závorkách uvedeny současné názvy):
| „ | Toto pak jsou jména dědin, jež jsme darovali Bohu a Panně Marii jakožto majetek tamních bratří, služebníků Páně: Drnovici (Drnovice u Boskovic) s vinicí, vinařem a krčmářem, Mladkovici (Mladkov u Boskovic), místo Sedlec v Luhu sv. Benedikta blíže hradu Brněnského (Komárov dnes část Brna), Rybníky (zaniklé u Brna), Cahovici (neznámé místo), trhovou ves Pravlov s krčmáři a mýto až k českému pomezí (Pravlov nad Jihlavou u Pohořelic), Ledkovici (u Ivančic), Oslavané (Oslavany), Čučici (Čučice) s vinicí, Ketkovici (Ketkovice), Zaševo (zaniklá ves u Rapotic), Rapotici (Rapotice), Sudici (Sudice), Kvasovici (neznámé místo), Okartici (Okarec), Rakovo (zaniklá ves u Studence), Ivanče (Vaneč), Studenec (Studenec), Konušín (Koněšín) s trhem a krčmáři, Měševo (zaniklá ves u Studence), Hostálkovici (zaniklá osada u Studence), Kozlané (Kozlany), Mališici (zaniklá ves u Koněšína), Hrděbořici (zaniklá osada u Koněšína), Radmíře (zaniklá ves u Koněšína), Lhotici (zaniklá osada u Koněšína), Babici (zaniklá ves u Smrku), Smrk (Smrk), Brod (dnešní Vladislav), Nemojovici (zaniklá osada u Vladislavi), Hostákov (Hostákov), Dobrotovici (zaniklá ves u Budišova), Náramče (Nárameč), Na boru (zaniklá osada u Trnavy), Tajno (Týn – část Třebíče), Trnava (Trnava), Lubané (zaniklá ves u Pocoucova), Vrchotici (neznámé místo), Křižanovo (zaniklá ves u Okřešic), Bezděčici (zaniklá osada Bezděkov u Číhalína), Nahradovo (zaniklý Náhradov u Třebíče), Na sokolí (Sokolí), Dobrkovici (zaniklá osada u Nové Vsi), Heclevici (neznámé místo), Aldíkovici (Valdíkov), Vyprechtici (neznámé místo), Ščichovo (Číchov), Chlumané (Chlum), Kojatíno (Kojatín), osmý trh brněnský a hospodu, sto denárů z důchodu kaple sv. Benedikta. Týž kníže Oldřich pro chudobu nového lidu, který nyní v onom samostanu přebývá, šest penízů jakožto desátek ustanovil.
Kníže Lutold témuž klášteru daroval ze svého majetku tyto vesnice: Vyčapi (Výčapy), Kracovici (Kracovice), Prelšici (snad Plešice), Črětež (Střítež), Stařice (Stařeč nebo Stařečka – část Třebíče), Raškovici (zaniklá osada u Slavic), Pozďatici (Pozďátky), Okraševici (Okrašovice), Černíře (Číměř), Pohvizdi (zaniklá ves u Střížova), Jajkovici (dnes Jejkov – nejstarší část Třebíče), Hřipovici (Řípov – část Třebíče), Kochané (zaniklá osada v okolí Klučova), Kožuchovici (Kožichovice). Po smrti pak jmenovaného knížete syn jeho kníže Konrád připojil tyto vesnice: Dalešice, Heřmanice (zaniklá ves u Hrotovic), Strupešín (Stropešín), Sovolusky (zaniklá ves u Hrotovic), Čaknovo (zaniklá ves Čaknová u Slavic), Sedlatíno (zaniklá osada u Třebenic). Když konečně blahé paměti kníže Oldřich odešel na věčnost, vznešeným přivolením syna jeho Vratislava přidány jsou tyto vesnice na zaduší velmože Rudolfa: Břešťani (neznámé místo) se vším, čím povinni jsou sedláci, Maloměřici (snad Maloměřice – dnes část Brna), Bznatici (bývalé Vznětice – dnes Zňátky), Smilovici (zaniklý Milošov u Čučic), Nebovidi (zaniklá osada blíže Vícenic). Po smrti Vratislavově přidáno jest Mnerino (Měřín).
|
“ |
| — Zakládací listina Třebíčského kláštera (překlad)[3][4] | ||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZAPLETALOVÁ, Dana; PEŠKA, Marek. Sv. Benedikt, Oldřich, nebo Prokop? K otázce polohy středověké brněnské mincovny a její souvislosti se starobrněnskou kaplí sv. Prokopa. Archeologické rozhledy. Roč. LVI–2004, s. 679, 683. ISSN 2570-9151.
- ↑ S. 28. Ročenka Muzejního spolku Ivančického [online]. Roč. 1947, s. 28. Dostupné online.
- ↑ Zakládací listina třebíčského kláštera: OBEC: Obec Smrk. www.obec-smrk.cz [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Unikátní projekt: spojení obcí s bývalým třebíčským klášterem. www.regionpress.cz [online]. [cit. 2020-10-05]. Dostupné online.