Záblatí (okres Prachatice)
| Záblatí | |
|---|---|
 kostel svatého Jana Křtitele | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prachatice |
| Obec s rozšířenou působností | Prachatice (správní obvod) |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′55″ s. š., 13°55′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 311 (2024)[1] |
| Rozloha | 24,49 km²[2] |
| Nadmořská výška | 593 m n. m. |
| PSČ | 383 01, 384 33 |
| Počet domů | 187 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Záblatí 9 384 33 Záblatí u Prachatic info@zablati.cz |
| Starosta | Jan Poliček |
| Oficiální web: www | |
  Záblatí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550680 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Záblatí (německy Sablat) se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží na řece Blanici v Prachatické hornatině v nadmořské výšce 593 m. Žije zde 311[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Záblatí (k. ú. Záblatí u Prachatic a Petrovice u Záblatí)
- Albrechtovice (k. ú. Albrechtovice)
- Hlásná Lhota (k. ú. Hlásná Lhota)
- Horní Záblatí (k. ú. Horní Záblatí)
- Křišťanovice (k. ú. Křišťanovice u Záblatí)
- Řepešín (k. ú. Řepešín)
- Saladín (k. ú. Saladín)
- Zvěřenice (k. ú. Zvěřenice)
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z doby Jana Lucemburského k roku 1337. Roku 1400 král Václav IV. svolil, aby Zikmund Huler, k jehož hradu Husi tehdy městys patřil, Záblatí opevnil. Huler byl oblíbencem krále Václava IV. a organizoval četné výpady proti církevním statkům v okolí. Zajal mj. tři duchovní, z nichž prvního dal upálit, druhého stít a třetího posléze utopit. Arcibiskup ho za to prohlásil za "největšího nepřítele Boha i církve katolické, za prodlouženou ruku ďáblovu a posla Antikristova". Král naopak Hulera zahrnul ještě vyšší přízní. Ještě v roce 1400 povýšil Záblatí na městečko, majitele panství učinil pak svým královským rádcem a podkomořím. Po odhalení falešné kvitance byl však Huller nakonec zadržen a ještě téhož dne roku 1405 sťat. Městečko zároveň získalo městská práva (např. právo týdenních trhů) podle vzoru Písku a také právo zřídit silnici do Pasova. Městečko tak těžilo z nedaleké Zlaté stezky. Jako na jiných místech při řece Blanici, se i v Záblatí ve středověku rýžovalo zlato. Roku 1630 bylo Záblatí přiřazeno k vimperskému panství.
V letech 1729–1733 byla k jižní stěně raně gotického kostela umučení sv. Jana Křtitele přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. V kostele je možné spatřit řadu gotických stavebních prvků – kružby oken, ostění dveří, křtitelnici. V roce 1874 fara i kostel vyhořely, v následujícím roce byly obnoveny jejich krovy. Z původní gotické stavby se zachoval presbytář, sakristie a zdivo lodi. Ta byla později zaklenuta pozdně gotickou síťovou klenbou. V kostele se dochovaly pozdně gotické malby znázorňující výjevy "Christologického cyklu", které byly v nedávné době restaurovány a oltář ze 17. století. Před kostelem stojí kamenný kříž s litinovým korpusem, který je datován letopočtem 1876. Součástí komplexu je i fara (čp. 38), která se nachází přes ulici naproti kostelu. Jedná se o původně pozdně gotickou budovu, patrně z 15. či raného 16. století.
V roce 1910 stálo v Záblatí 91 domů a žilo tu 492 obyvatel (k češtině se tehdy hlásili tři). Ještě v první polovině 20. století bylo Záblatí městečkem s rušným hospodářským životem. V roce 1930 žilo v Záblatí 402 obyvatel. V letech 1938 až 1945 bylo Záblatí v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[4] Po druhé světové válce byla část obyvatelstva vysídlena a obec vyrabována. V Dobré Vodě byla v 50. letech 20. stol. internátní základní škola pro děti odebrané rodičům.[5] Nyní má obec Záblatí 311[1] obyvatel a patří k ní několik okolních osad, např. Hlásná Lhota, Řepešín, Zvěřenice, viz seznam částí obce.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Umučení svatého Jana Křtitele ze 14. století s kaplí sv. Jana Nepomuckého. V kostele jsou gotické nástěnné malby.[6]
- Boží muka
- Fara
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Johanna Mugrauer (1869–1940), operní pěvkyně
- Franz Stumpf (1876–1935) rakouiský politik.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Záblatí v roce 1903 -
Záblatí - náves -
Kostel sv. Jana Křtitele v Záblatí s věží a gotickým portálem -
Památník obětem 1. světové války a vzpomínka na oběti 2. světové války -
Památník na hřbitově -
Most přes Farský potok v Záblatí nedaleko soutoku s Blanicí -
Řepešínská lípa -
Soutok Blanice a Cikánského potoka nedaleko osady Saladín
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 12.
- ↑ Saša Uhlová: Jednoznačně černobílé odebírání dětí. Deník Referendum [online]. [cit. 2021-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 17, ISBN 80-7316-228-8
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Záblatí na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Záblatí v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Záblatí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
