Přeskočit na obsah

Kodex vyšehradský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vyšehradský kodex)
Vyšehradský kodex
Národní knihovna České republiky v Praze
(XIV A 13)
Inicála se sv. Václavem
Inicála se sv. Václavem
Typevangelistář
Doba vznikucca 1070–1086
Místo vznikuPraha Vyšehrad (část Prahy)
Jazyklatina
ObjednavatelVratislav II. ?
Psací látkapergamen
Rozsah108 fol.
Formát41,5 × 32 cm
Bývalý majitelVyšehrad, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze

Kodex vyšehradský (či Korunovační evangelistář) je luxusní, bohatě iluminovaný románský evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1086 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů (55 dvojlistů, které jsou zhotoveny z 55 telecích kůží).[1] Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě. Kodex je součástí skupiny Vyšehradského kodexu.[2]

Na 26 stranách jsou vyobrazeni evangelisté, rodina Kristova, čtyři předobrazy ze Starého zákona a další výjevy.

Cena kodexu se odhaduje na 1 miliardu korun.[3][4][5] Od roku 2005 je národní kulturní památkou.

Místo vzniku a dárce

[editovat | editovat zdroj]
Poslední večeře Páně z Kodexu vyšehradského

O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.

Místo uchovávání

[editovat | editovat zdroj]

Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta. Asi v roce 1619 byl odvezen do Dlouhé Vsi, aby byl uchráněn před kalvíny. Poté (okolo roku 1728) přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Od druhé poloviny 18. století je uložen v Klementinu.[1] Během druhé světové války byl uložen na Karlštejně.[3] Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.

Kodex byl vystavován koncem 50. let 20. století v Paříži. A v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury.[1] Zatím naposledy byl vystaven od 31. ledna do 1. února 2015 v Zrcadlové kapli pražského Klementina.[6]

Vydání

[editovat | editovat zdroj]
Kodex na výstavě v Klementinu v roce 2015
  • F. J. Lehner.Česká škola malířská XI. věku. Korunovační evangelistář krále Vratislava, řečený kodex Vyšehradský. Praha 1902.
  • J. Mašín. Kodex Vyšehradensis. Praga 1970.
  • V roce 2012 se Národní knihovna rozhodla pro výrobu faksimile.[7] Celkem vyrobila společnost Tempus Libri 199 věrných uměleckých faksimilí. Cena jednoho faksimile byla stanovena na 169 000 Kč.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Po půlstoletí je v Praze vystavena nejvzácnější česká kniha [online]. Lidovky.cz, 2015-1-31 [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ Odborná komise posoudí stav nejdražší knihy ČR Tisková zpráva Národní knihovny z 5.9.2011
  3. ↑ a b Dvě vzácné knihy k vidění: Kodex vyšehradský a Budyšínský rukopis [online]. ceskatelevize.cz, 2015-1-31 [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vyšehradský kodex byl poprvé restaurován! [online]. rozhlas.cz, 2014-11-14 [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Odborná komise posoudí stav nejdražší knihy ČR – Vyšehradského kodexu [online]. parlamentnilisty.cz, 2011-9-5 [cit. 2015-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Po půlstoletí je v Praze vystavena nejvzácnější česká kniha. České noviny [online]. 2015-01-31 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK. Nejvzácnější český rukopis Vyšehradský kodex bude mít faksimili. České noviny [online]. 2012-6-14 [cit. 2012-6-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Merhautová, Anežka. Kodex zv. vyšehradský, místo a data jeho vzniku a objednavatel, in: Život v archeologii středověku, Praha 1997.
  • Stejskal, Karel. Vyšehradský kodex a jeho místo v ottonském umění. In: Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092). Praha 1992, 26–43.
  • Merhautová, Anežka; Spunar, Pavel. Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního českého krále. Praha 2006.
  • Sołomieniuk, Michał. Ewangelistarze grupy Kodeksu Wyszehradzkiego i missale plenarium z Gniezna: liturgioznawcza analiza porównawcza, in: Textus, pictura, musica. Średniowieczny kodeks rękopiśmienny jako przedmiot badań interdyscyplinarnych, eds. Monika Jakubek-Raczkowska, Marta Czyżak, Toruń 2022, 11–59.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Výběr známých výtvarných děl a jejich umístění
Starověk,
antika a staré
mimoevropské
umění
Svět
Busta královny Nefertiti (Berlín) • Láokoón a jeho synové (Řím) • Moai (Velikonoční ostrov) • pravěké malby (jeskyně Altamira, Lascaux aj.) • Rhodský kolos (zničen) • Terakotová armáda (Si-an) • Tutanchamonova pohřební výbava (Káhira) • Velká sfinga (Gíza) • Venuše Mélská (Paříž) • Myrón Diskobolos (dochovány kopie, např. Řím)
Česko
Hlava Kelta (Praha) • Věstonická venuše (Brno)
Středověk
Svět
Kapitolská vlčice (Řím) • bratři z Limburka Přebohaté hodinky vévody z Berry (Chantilly u Paříže) • Eyck Svatba manželů Arnolfiniových (Londýn) • Rublev Ikona Nejsvětější Trojice (Moskva)
Česko
Kodex vyšehradský (Praha) • Madona z Veveří (Brno) • Palladium země české (Stará Boleslav) • Relikviář svatého Maura (Bečov n. T.) • Svatováclavská zbroj (Praha) • Vyšebrodský cyklus (Praha) • Zlatá brána (Praha) • Theodorik výzdoba kaple sv. Kříže (Karlštejn)
Renesance
a manýrismus
Svět
Arcimboldo Čtvero ročních období (Vídeň, Paříž aj.) / Rudolf II. jako Vertumnus (Skokloster) • Bosch Zahrada pozemských rozkoší (Madrid) • Botticelli Primavera a Zrození Venuše (Florencie) • Brueghel st. Stavba babylonské věže (Vídeň) • Donatello David (Florencie) • Dürer Melancholie I (více výtisků) • Grünewald Isenheimský oltář (Kolmar) • Leonardo Dáma s hranostajem (Krakov) / Madona ve skalách a Mona Lisa (Paříž) / Poslední večeře (Milán) / Vitruviánský muž (Benátky) • Michelangelo David (Florencie) / Pieta (Řím) / Poslední soud a Stvoření Adama (Řím) • Raffael Raffaelovy sály (Řím) / Sixtinská madona (Drážďany) • Tizian Urbinská Venuše (Florencie)
Česko
Pražské Jezulátko (Praha) • Dürer Růžencová slavnost (Praha) • Tizian Apollo a Marsyas (Kroměříž)
Baroko
a rokoko
Svět
Bernini Extáze svaté Terezy (Řím) • Caravaggio Povolání svatého Matouše (Řím) • Duquesnoy Čurající chlapeček (Brusel, originál v městském muzeu) • Rembrandt Anatomie doktora Tulpa (Haag) / Noční hlídka (Amsterdam) • Rubens Vztyčení kříže (Antverpy) • Salvi Fontána di Trevi (Řím) • Velázquez Dvorní dámy (Madrid) • Vermeer Dívka s perlou (Haag)
Česko
Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) • Sochy na Karlově mostě (Praha) • Bendl Mariánský sloup • Braun výzdoba Hospitálu a Betlém (Kuks a okolí)
Klasicismus
až realismus
Svět
Bartholdi Socha Svobody (New York) • David Maratova smrt (Brusel) • Delacroix Svoboda vede lid na barikády (Paříž) • Falconet Měděný jezdec (Petrohrad) • Friedrich Poutník nad mořem mlhy (Hamburk) • Goya Nahá Maja a Popravy 3. května 1808 (Madrid) • Hokusai 36 pohledů na horu Fudži (více exemplářů) • Repin Burlaci na Volze a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (Petrohrad)
Česko
Marold Bitva u Lipan (Praha) • Myslbek Pomník sv. Václava (Praha)
Klasická
moderna
Svět
Böcklin Ostrov mrtvých (Basilej, New York, Berlín a Lipsko) • Borglum Mount Rushmore (Keyston) • Dalí Persistence paměti (New York) • Duchamp Akt sestupující se schodů (Filadelfie) • Eriksen Malá mořská víla (Kodaň) • Gogh Hvězdná noc (New York) / Slunečnice (více verzí, např. Mnichov) • Hopper Noční ptáci (Chicago) • Kahlo Dvě Fridy (Mexiko) • Klimt Polibek (Vídeň) / Zlatá Adele (New York) • Landowski a Leonida Kristus Spasitel (Rio de Janeiro) • Malevič Černý čtverec (nejstarší verze Moskva) • Manet Snídaně v trávě (Paříž) • Monet Imprese, východ slunce (Paříž) / Lekníny (asi 250 verzí, např. Paříž) • Muchina Dělník a kolchoznice (Moskva) • Munch Výkřik (Oslo) • Picasso Avignonské slečny (New York) / Guernica (Madrid) • Rodin Myslitel (1. odlitek v Paříži)
Česko
Mucha Slovanská epopej (Praha) • Rousseau Vlastní podobizna (Praha) • Kupka Amorfa. Dvojbarevná fuga (Praha) • Šaloun Pomník mistra Jana Husa (Praha)
Poválečné
umění
Svět
Pollock No. 5, 1948 • Vučetič a Nikitin Matka vlast volá (Volgograd)
Česko
Černý Miminka (Praha) • Rujbr a Kameník Brněnský orloj • Svolinský Olomoucký orloj • Švec Stalinův pomník (zničen)
Odkazy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kodex_vyšehradský&oldid=24497319“