Rudolf II. jako Vertumnus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf II. jako Vertumnus
Vertumnus årstidernas gud målad av Giuseppe Arcimboldo 1591 - Skoklosters slott - 91503.tiff
AutorGiuseppe Arcimboldo
Rok vznikuokolo 1590
Technikaolej na plátně
Rozměry70,5 x 57,5 cm
Umístěnízámek Skokloster, Švédsko

Rudolf II. jako Vertumnus je název obrazu, jehož autorem je italský manýristický malíř Giuseppe Arcimboldo. Obraz, který vznikl roku 1591 v Praze, je alegorickým portrétem císaře Rudolfa II. Autorova volba zobrazeného ovoce, zeleniny a květů odkazuje na římského boha Vertumna.

Okolnosti vzniku díla[editovat | editovat zdroj]

Původním údělem boha Vertumna bylo strážit střídání ročních období, později se stal bohem všech změn. Dokonce se mu připisovala i schopnost měnit svou vlastní podobu.[1] Ovšem jeho původní funkcí bylo být ochráncem ovoce a dárcem květů.

Arcimboldo byl v letech 1562 až 1587 dvorním malířem na císařském dvoře v Praze. K jeho zakázkám mimo návrhy kostýmů a dekorací patřily také portréty. Podobizna císaře Rudolfa II. jako boha Vertumna je složena z ovoce, zeleniny a květů, na hlavě má věnec z obilných klasů. Malíř se pravděpodobně v této alegorii s jistou ironií pokouší skrýt povahovou nestálost Rudolfa II. Arcimboldo takových fantaskních podobizen namaloval více. Slavná je jeho série Šprým, koncipovaná tak, že po otočení vzhůru nohama vznikne jiný obraz, či cyklus Čtyři roční období, ve kterém mu části rostlin slouží k zobrazení symbolických tváří pro jednotlivá roční období. Jeho manýristicko-naturalistický způsob malby může být i reakcí na úpadek renesance či nové vědecké objevy.[2]

V roce 1988 bylo rozhodnuto, že je potřeba obraz zrenovovat. Byly pečlivě studovány Arcimboldovy techniky a prostřeky, které používal, a obraz na byla aplikována konzervační technika využívající enzymy krunýřovek (izolované z antarktického krilu). [3][4]

Krádež obrazu[editovat | editovat zdroj]

Vertumna si Rudolf II. u Arcimbolda objednal v době umělcova působení u jeho dvora a v roce 1591 bylo hotové dílo předáno císaři. Po třicetileté válce se obrazu zmocnilo loupežné švédské vojsko a bylo předáno švédské královně Kristýně [5] [6] a Vertumnus se později stal součástí sbírky zámku Skokloster, kde spočívá dodnes. Přesné datum, kdy a za jakých okolností se tak stalo, není známo.[5] Říká se, že obraz byl darem královny Kristýny majiteli Skoklosteru Karlu Gustavu Wrangelovi. [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Příprava vydání Dana Bryndová; redakce Helena Kynclová. Blanická 25, Praha 2, 121 00: BRÁNA, spol. s.r.o., 1996. 456 s. ISBN 80-7176-380-2. S. 434. 
  2. STUKENBROCK, Christine; BARBARA, Töpper. 1000 mistrovských děl Evropského malířství 1300 1850. Příprava vydání Andrea Poláčková; redakce Jan Heller. Praha: Nakladatelství Slovart s.r.o., 2008. [www.slovart.cz Dostupné online]. ISBN 978-80-7391-129-4, ISBN 978-3-8331-2128-9. 
  3. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-91-86343-08-8. OCLC 769227618 
  4. Dostupné online. 
  5. a b c [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-91-86343-08-8. OCLC 769227618 
  6. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]