Velká sfinga v Gíze

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Sfinx.
Velká sfinga v Gíze, v pozadí Rachefova pyramida
Profil hlavy
Hippolyte Arnoux: Velká sfinga v Gíze zpola zasypaná, 1870-1900

Velká sfinga v Gíze je velká socha, v podobě lva s lidskou hlavou, nacházející se na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Je to největší socha vytesaná z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 74 m dlouhá, 19 m široká a 21 m vysoká. O jejím stáří se vedou spory. Řada egyptologů věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem spolu s pyramidou, ale někteří vědci upozorňují, že sfinga nese stopy po vodní erozi, způsobené silnými dešti či záplavami, které se v Egyptě vyskytovaly mezi lety 15000 - 7000 př. n. l.[1] a byla by tudíž o celé tisíce let starší. Sfinga má údajně znázorňovat právě panovníka IV. dynastie Rachefa (přibližně 2558- 2532 př.n.l.).

Podle výzkumu z roku 2005 (?) nechal sfingu postavit syn Cheopse, Radžedef. Sfinga má znázorňovat jeho otce. Take prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a nemes z modrých a zlatých proužků.)

Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení Sfinx bylo vytvořeno ve starověku Řeky a pochází z egyptského slova sešepanch, který lze přeložit jako „obraz žijícího“.[zdroj?] Toto pojmenování označovalo královské sochy ve čtvrté dynastii, ačkoli bylo v Nové říši více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští Arabové používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy.[zdroj?]

Proměna Sfingy v čase[editovat | editovat zdroj]

Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z vápencového podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání pískem a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1400 př.n.l., kdy se ji z pověření faraona Thutmose IV podařilo odkrýt až po přední tlapy. Thutmose IV. pak mezi tlapami nechal vztyčit žulovou stélu, která připomíná tuto událost. Nápisy na stéle vypráví o tom, jak v době 18. dynastie, tedy tisíc let po stavbě sochy, usnul mladý princ Mencheprure ve stínu Sfingy během lovu, jak k němu Sfinga ve snu hovořila a žádala jej, až se stane králem, aby ji osvobodil z písků, které ji pohlcovaly. Později se princ Mencheprure, který nastoupil na trůn jako faraon Thutmose IV., rozpomněl na svůj sen z mládí a dal odklidit písek ze Sfingy.[2]

Sfinze chybí původně asi jeden metr široký nos. Velmi rozšířená legenda tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému fanatikovi jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za vandalismus. Zničení nosu se mělo odehrát v roce 1378.

V roce 1817 proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem Cavigliou, které úplně odkryly její hruď. Úplně vykopána byla až v roce 1925.

Fotografie Sfingy z opačné strany nejsou zpravidla publikovány, protože jim dominuje v těsné blízkosti McDonalds a přilehlé neobyčejně rozsáhlé smetiště na samém okraji Gizy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KRUŠINA, Zdeněk. Tajné dějiny světa 1. Praha : Eminent, 2000. ISBN 80-7281-019-7. Kapitola Co prozrazuje sfinga, s. 157 - 163. (čeština) 
  2. Velká sfinga v Gíze [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]