Přeskočit na obsah

Svrabov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Svrabov (okres Tábor))
Tento článek je o obci v okrese Tábor. O vesnici u Kostelce nad Černými lesy, která název Svrabov nesla do roku 1924, pojednává článek Svatbín.
Svrabov
Kaple
Kaple
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel51 (2024)[1]
Rozloha3,73 km²[2]
Katastrální územíSvrabov
Nadmořská výška479 m n. m.
PSČ391 31
Počet domů27 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduSvrabov 10
391 31 Dražice
svrabov@seznam.cz
StarostkaMichaela Procházková
Oficiální web: www.svrabov.cz
Svrabov
Svrabov
Další údaje
Kód obce563170
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svrabov (německy Swrabow) je obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije zde 51[1] obyvatel.

Obec leží tři kilometry severozápadně od Tábora. Část Hejlov, kdysi samostatná obec, leží asi 500 metrů východně od vsi Svrabov.

Název[editovat | editovat zdroj]

Jméno obce vzniklo pravděpodobně odvozením od nakažlivé kožní choroby svrab.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

Dvůr, nazývaný někdy také Srabov, patřil v 18. století Jenšíkům z Ježova; na přelomu 18. a 19. století zde vznikl nevelký jednopatrový zámeček jako sídlo aristokrata – barona Václava Verniera (zde pobýval také jako host J. V. Kamarýt). Budova po roce 1950 jako součást JZD celá desetiletí chátrala, po vrácení v restituci (po roce 1989) a dalším prodeji v současnosti (2008) sice ještě částečně slouží novému majiteli, ale je už prakticky neopravitelná k obývání nebo k provozu. Zpustlý je také kdysi rozsáhlý park.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 185 177 172 173 200 182 180 111 124 109 92 78 52 52 52
Počet domů 20 20 21 22 20 20 24 22 23 22 24 27 26 26 27

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1869 Svrabov byl jako osada obce ke Klokotům v okrese Tábor. V letech 1880–1921 byl jako osada obce k Náchodu. V letech 1930–1975 byl obcí. Od 1. ledna 1976 do 30. června 1980 patřil jako část obceRadkovu. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obceDražicím a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[7]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Obec leží asi 2,5 kilometru od odbočky ze silnice č. 603 na severním okraji místní části Tábor-Náchod a jeden kilometr severně od letiště Všechov. Nejbližší železniční spojení je stanice Balkova Lhota západně dva kilometry nebo zastávka Nasavrky severovýchodně jeden kilometr na trati č. 201 Tábor – Ražice.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

V obci je kaple zasvěcená Panně Marii. Nechal ji postavit po roce 1918 zdejší zámecký pán z vděku za návrat svého syna živého a zdravého z bojů první světové války. Kaple byla okolo roku 2000 opravena.

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti se na cestě k Hejlovu v den výročí svého někdejšího zločinu zjevuje a straší proklatý huntýř,[pozn. 1] který zabil řezníka a byl sám potom popraven.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Huntýř byl neplnoprávný řezník, směl prodávat buď jen poražené či „živé velké kusy“ pro hospody. Řezníci nepovažovali huntýře za řemeslníky a vyčítali jim, že se řemeslu „vážně neučili“. Přestože cechovní řezníci huntýřům nadávali, mnozí potají od nich nakupovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Chátrající rezidence – 6. díl. Jan Štifter. MF DNES, 21. 1. 2008, s. D5
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 557. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]