Starý Hirštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zdroje k infoboxuPřírodní rezervace
Starý Hirštejn
PR Starý Hirštejn.JPG
Datum vyhlášení 1. listopadu 1968
Vyhlásil Ministerstvo kultury a informací
Kód ÚSOP 409
Lokalita k. ú. Mnichov, okres Domažlice
Výška 685 - 877 m n. m.
Výměra 37,15 ha
Seznam CHÚ v okrese Domažlice
Souřadnice 49° 28′ 12,3″ s. š., 12° 42′ 54,4″ v. d.
Starý Hirštejn
Green pog.svg
Starý Hirštejn

Starý Hirštejn je přírodní rezervace vyhlášená roku 1968. Důvodem k vyhlášení bylo zajištění ochrany autochtonního, neboli původního či přírodě blízkého, ekosystému smíšených podhorských bučin na balvanité suti a zajištění ochrany typických rostlinných a živočišných společenstev vázaných na tyto drahocenné ekosystémy. Vyskytuje se zde také několik vzácných rostlinných a živočišných druhů.[1][2] Z rostlin stojí za zmínku například vzácná kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) či jedna z nejjedovatějších rostlin u nás oměj vlčí (Aconitum vulparia). Z živočichů potom dva druhy vzácných mandelinek (Chrysolina umbratilis, Chrysolina crassimargo), ohrožený pták lejsek malý (Ficedula parva) a výjimečně také rys ostrovid (Lynx lynx). Uvnitř rezervace se dále nachází kulturní památka – zřícenina hradu Starý Herštejn z druhé poloviny 13. století. Přírodní rezervaci spravuje AOPK ČR Správa CHKO Český les.

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace se nachází na jihozápadě plzeňského kraje v oblasti s velmi malou hustotou zalidnění (23 obyvatel/km²) a velmi vysokou zalesněností (45 %).[3] Leží zhruba 16 kilometrů od okresního města Domažlice, poblíž malé obce Pivoň spadající pod katastrální území Mnichov. V obci Pivoň stojí bývalý významný augustiniánský klášter z počátku 11. století se zajímavou minulostí. Rezervace se rozprostírá okolo vrcholu Starý Hirštejn, v nadmořské výšce přibližně 685 – 878 m n. m. Rozloha rezervace je 37,15 ha.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie okolí i samotné rezervace je spjata s již zmíněným pohraničním hradem Starý Herštejn. Ten se v historických pramenech objevuje již roku 1272, avšak přesné datum jeho založení není známé. Na hradě, který byl původně vystavěn za účelem ochrany Řezenské obchodní stezky, se vystřídalo mnoho majitelů, včetně loupeživého rytíře Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka. Hrad byl dvakrát obléhán a úspěšně dobyt, nejprve v době husitských válek a podruhé roku 1510, kdy byl poté vítězi i definitivně rozbořen. V 17. století se okolí zříceniny stalo vyhledávaným cílem italských hledačů drahokamů.[4]

Zbytky hlásky hradu Starý Herštejn a výhled na Česky les a Bavorsko

Dalším významným milníkem byl konec druhé světové války, kdy bylo odsunuto německé obyvatelstvo z blízké a poměrně velké obce Herštejnské Chalupy, která byla následně kompletně srovnána se zemí. Z této obce se dodnes zachovaly pouze některé louky a původní cesta na hrad. Podobný osud měly i další blízké obce – Pivoň a Mnichov. Avšak v nich došlo k dosídlení.[5]

V době totality byl Starý Hirštejn díky svému krásnému rozhledu na bavorské i české hraniční hvozdy využíván také pohraniční stráží, která z jeho vrcholu pozorovala vzdušný prostor nad státní hranicí. Od 50. let 20. století území obhospodařovalo několik lesních společností. Dnes území spravují Lesy ČR, lesní správa Domažlice.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie a pedologie[editovat | editovat zdroj]

Přírodní rezervace Starý Hirštejn náleží geologicky k moldanubické části krystalinika Českého lesa, k takzvané monotonní serii, kterou tvoří dva komplexy cordieritických rul (jižní čerchovský a severní přimdský), které jsou od sebe nedaleko rezervace odděleny pruhem biotických rul s muskovitem. Namodrale šedé cordieritické ruly jsou proterozoického stáří. Mají nevýraznou páskovanou strukturu a následující minerální složení: cordierit, biotit, sillimanit, plagioklas, draselný živec a křemen.[2]

Z geomorfologického hlediska má rezervace tvar výrazného kužele, který vyčnívá ze západní části hřbetu Českého lesa. Ačkoli je zde geologický podklad z poměrně odolných hornin, je zde patrné výrazné zvětrávání a následný odnos ruly, což dává za vznik skalnímu výchozu na vrcholové partii Starého Hirštejna, dalším izolovaným skalám, mrazovým srubům, suťovým polím a menšímu kamennému moři.[2]

Půdní profil je až na výjimky v severní části území, kde je malý sklon, poměrně mělký. Svahové hlíny jsou obvykle podzolového typu, takzvané kryptopodzoly.[2]

Hydrologie a klimatické poměry[editovat | editovat zdroj]

Z hydrologického hlediska je poloha poměrně unikátní. Přírodní rezervací prochází hlavní evropské rozvodí. Severovýchodní část rezervace je odvodňována potokem Pivoňkou do Severního moře (Černý potok → RadbuzaBerounkaVltavaLabe), jihozápadní část Nemanickým potokem do Černého moře (NaabDunaj). Oblast rezervace klimaticky náleží do chladné oblasti. Průměrná roční teplota je 7 °C. Roční úhrny srážek dosahují až 1000 mm. První námraza se zde dá pozorovat již začátkem října.[2]

Bučiny

Flora[editovat | editovat zdroj]

Květena rostoucí na území rezervace je typická pro acidofilní bučiny a stejně jako fauna je dána druhovou diverzitou Českého lesa. Druhové složení lesa odpovídá smíšeným lesům, největší zastoupení ve stromovém patře má buk lesní, smrk ztepilý, javor klen, javor mléč, bříza bělokorá, jasan ztepilý a další.[2]

Významnými druhy v podrostu jsou: pitulník žlutý (Galeobdolon luteum),kapradiny kapraď osinkatá (Dryopteris carthusiana) a u nás vzácná kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides ranunculoides), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), silenka dvoudomá (Silene dioica), metlice křivolaká (Deschampsia flexuosa), chráněný a prudce jedovatý oměj vlčí (Aconitum vulparia), řeřišničník Hallerův (Cardaminopsas halleri) a svízel vonný (Galium odoratum).[1]

Z hub se zde objevuje dřevokazný troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius)[2], václavka obecná (Armillaria mellea) a ohrožená kalichovka šupinkatá (Omphalina epichysium)[6].

Smíšený les na balvanité suti ve svahu pod zříceninou

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Druhová diverzita zvířeny je úzce spjata s polohou PR – tedy uvnitř CHKO Český les. Jedná se tedy o středoevropskou horskou a podhorskou faunu hercynského původu s příměsí některých atlantských druhů bezobratlých. Vyskytuje se zde několik chráněných a často ohrožených druhů.[1]

Bezobratlí[editovat | editovat zdroj]

Byly zde nalezeny vzácné druhy mandelinek (Chrysolina umbratilis, Chrysolina crassimargo) a brouků: nosatci rodu Acalles, indikující přirozené lesy a stehenáč (Ischnomera sanguinicollis).[7]

Ptáci[editovat | editovat zdroj]

Žijí zde běžné druhy ptáků, typické pro listnaté lesy. Ne zcela běžně spatřovaný je například čáp černý (Ciconia nigra). Vyskytuje se zde náš největší holub hřivnáč (Columba palumbus) a také holub doupňák (Columba oenas)[7] . Další běžné lesní druhy, které se zde objevují, jsou: datel černý (Dryocopus martius), budníček větší (Phylloscopus trochilus), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix), nejmenší evropský pták králíček obecný (Regulus regulus), drozd kvíčala (Turdus pilaris), drozd brávník (Turdus viscivorus), červenka obecná (Erithacus rubecula), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus paeruleus), sýkora uhelníček (Parus ater), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europia), zvonek zelený (Chloris chloris) a kriticky ohrožený lejsek malý (Ficedula parva)[7]. Z dravců je tu kromě káněte také jestřáb lesní (Accipiter gentilis).[2]

Savci[editovat | editovat zdroj]

Z hlodavců zde žije hraboš mokřadní (Microtus agrestis), myšice lesní (Apodemus flavicollis) a rejsek obecný (Sorex araneuse). Ze šelem zde můžeme najít kunu skalní (Martes foina), sporadicky se zde může také objevit kriticky ohrožený rys ostrovid (Lynx lynx), který po svém vypuštění na Šumavě úspěšně rozšiřuje svůj areál výskytu, a v našich lesích běžná liška obecná (Vulpes vulpes). Z vysoké zvěře zde žijí běžné druhy jako muflon obecný (Ovis musimon)[1], srnec obecný (Capreolus capreolus) a údajně také daněk evropský (Dama dama) a jelen evropský (Cervus elaphus). [2]

Management ochrany a hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Na tomto území by měl být vždy prioritní zájem o ochranu biodiverzity, biotopů a krajinného rázu.[2]

S ohledem na skutečnost, že je turisticky vyhledávaným místem, je žádoucí udržovat cesty bez polomů a vývratů tak, aby návštěvníci nemuseli vyšlapávat nové stezky. Dále pak zajistit odstraňování odpadků, které nesmí být zakopávány, regulovat pořádání hromadných akcí a v případě kulturní památky zajistit i odstraňování náletů, které by mohly narušit její zdivo.

Pro udržení původního stavu lesa je nezbytné neponechávat lesní porosty bez zásahu, avšak současně s nimi klasickým způsobem nehospodařit, jak tomu je v hospodářských lesích. Výjimku v lesním hospodářství na území rezervace tvoří smrk, se kterým se takto nakládat musí – tzn. odstraňování zlomů a vývratů, či stromů napadených kůrovcem. Při této těžbě je nezbytná šetrnost, protože některé plochy jsou náchylné k erozi. Důležité je také vhodné myslivecké hospodaření, které by mělo zajistit normované stavy vysoké zvěře a nezavádění nepůvodních druhů zvěře, v případě této lokality jde o daňky a muflony.[2]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

I přes náročnější terén hlavně pod přírodní rezervací je území na turismus poměrně bohaté. Skrze území vede k zřícenině celoročně využívaná červená turistická trasa "Brůdek u Kdyně – Železná". V lokalitě se díky ukryté cache na zřícenině objevují také příznivci geocachingu.[8]

Fotogalerie Starého Hirštejna[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Chráněná území ČR, Plzeňsko a Karlovarsko, svazek XI.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 588 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Starý Hirštejn, s. 115. (česky) 
  2. a b c d e f g h i j k l SKÁLA, Petr. Plán péče o přírodní rezervaci Starý Hirštejn. [s.l.] : Svaz ochrany přírody a krajiny České republiky, 21. Podblanická základní organizace, 2004. 23 s. (česky) 
  3. Svaz obcí v Českém lese Dobrohost [online]. Rozvojová inženýrská společnost, s.r.o., [cit. 2012-11-15]. Dostupné online.  
  4. Atlas česka - hrady a zámky [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.  
  5. Bauer Petr. Zaniklé obce - Herštejnské chalupy [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.  
  6. Lucie Zíbarová. Mykologie.net [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné online.  
  7. a b c Informační tabule v prostoru PR. [s.l.] : Správa CHKO Český les, 2004. 1 s. (česky) 
  8. Geocaching.com: TCL#2 – zřícenina Starý Herštejn / ruin of S.H.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chráněná území ČR, Plzeňsko a Karlovarsko, svazek XI.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 588 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Starý Hirštejn. (česky) 
  • Petr Skála. Plán péče o přírodní rezervaci Starý Hirštejn. [s.l.] : Svaz ochrany přírody a krajiny České republiky, 21. Podblanická základní organizace, 2004. 23 s. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Související články[editovat | editovat zdroj]