Klášter Pivoň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter Pivoň
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Místo Pivoň
Souřadnice
Klášter Pivoň
Klášter Pivoň
Základní informace
Řád augustniáni
Založení 13. století
Zrušení 1787
Odkazy
Kód památky 20767/4-2149 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter Pivoň je bývalý augustiniáský klášter přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesniciMnichovaokrese Domažlice. Založen byl ve druhé polovině třináctého století a existoval až do zrušení císařem Josefem II. v roce 1787. V devatenáctém století byla klášterní budova upravena na zámek. V polovině dvacátého století celý zámecký vyhořel, a přes dílčí opravy už nebyl obnoven. Zříceniny budov jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Augustiniánský klášter v Pivoni byl založen ve druhé polovině třináctého století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1379. První řeholníci do něj přišli z kláštera svatého Viléma v Bavorsku. Roku 1573 klášter vyhořel a roku 1595 byla zahájena jeho obnova. Během třicetileté války jej v letech 1641 a 1648 vydrancovali Švédové.[2]

Roku 1666 byl postaven nový barokní refektář a roku 1686 byl barokně upraven také klášterní kostel Zvěstování Panny Marie. Dochovaná podoba kláštera je výsledkem rozsáhlejší barokní přestavby z roku 1733 a pozdějších úprav.[2] V letech 1728–1731 pivoňští augustiniáni založili zámek ve Ždánově.[3]

Klášter byl zrušen císařem Josefem II. v roce 1787 a klášterní majetek v hodnotě 141 000 zlatých spravoval náboženský fond. Roku 1800 vše v dražbě koupil pražský advokát Leonard Stöhr a klášterní budovy přestavěl na čtyřkřídlý zámek. Dalším majitelem se roku 1843 stal Leopold Felix Thun-Hohenstein, který zámek připojil k poběžovickému panství.[2]

Za první republiky v zámeckém areálu fungovala česká škola, četnická stanice a bylo v něm několik bytů.[2] Po roce 1948 budovy využívalo místní jednotné zemědělské družstvo, které z kostela udělalo sýpku. V padesátých letech dvacátého století byla na kostelní věži pozorovatelna pohraniční stráže, jejíž příslušník způsobil roku 1953 odhozeným nedopalkem požár celého areálu.[4] Ještě téhož roku bylo provedeno statické zajištění zdí,[5] ale k větší opravě došlo až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy byla postavena nová střecha kostela a opravena věž. Po roce 1990 zahájilo sdružení Aurelius opravy s cílem využívat areál ke kulturním a sociálním účelům, ale stavební práce nebyly dokončeny.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Po barokní přestavbě z roku 1733 byl klášter rozdělen do tří dvorů propojených branami. Jeden dvůr sloužil jako hospodářské zázemí, ve druhém stál kostel a ve třetím vlastní klášter, jehož jednopatrové budovy obklopovaly lichoběžný[5] rajský dvůrkašnou uprostřed. Úpravy z devatenáctého století neměly žádné slohové znaky.[2]

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je v jádře raně gotický. Z této nejstarší stavební fáze pochází pravoúhlý presbytářkřížovou klenbou se žebry sbíhajícími se do svazkových přípor s bobulovými hlavicemi. K jižní straně presbytáře přiléhá hranolová věž s polygonální nástavbou. Loď bývala zaklenutá valenou klenboulunetami, ale po požáru zůstaly stát pouze obvodové zdi.[6]

K památkově chráněnému areálu patří kromě konventu a kostela také hospodářská budova, ohradní zeď s portálem a opěrná zeď.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-04]. Identifikátor záznamu 131612 : Klášter augustiniánů. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pivoň – zámek, s. 255. Dále jen Bělohlávek (1985). 
  3. Bělohlávek (1985), s. 411.
  4. a b Kostely sudetských Němců svědčí o nevyřešeném vztahu k minulosti [online]. Česká televize, 2018-10-03 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  5. a b c Klášter augustiniánů [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  6. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Pivoň, s. 60. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]