Louka u Šnajberského rybníka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Louka u Šnajberského rybníka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
v září 2017
v září 2017
Základní informace
Vyhlášení6. května 1992
VyhlásilOkresní úřad Domažlice
Nadm. výška458–460 m n. m.
Rozloha4,90 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresDomažlice
Umístěníjižně od Újezdu
Souřadnice
Louka u Šnajberského rybníka
Louka u Šnajberského rybníka
Další informace
Kód1596
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Louka u Šnajberského rybníka je přírodní památka poblíž obce Újezdokrese DomažlicePlzeňském kraji. Leží v katastrálním území Újezd u Domažlic. Území spravuje Krajský úřad Plzeňského kraje.[3]

Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany je ochrana zbytků lučních, rašelinných a mokřadních společenstev s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Cílem ochrany je zachovat stávající přechodové rašeliniště s navazujícími vlhkými a střídavě vlhkými loukami s rákosinami, mokřadními olšinami a porosty vysokých ostřic a zabránit jejich zarůstání náletovými dřevinami.[4]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území s rozlohou 4,9 hektarů se geomorfologicky nachází v Podčeskoleské pahorkatině v nadmořské výšce 458–460 metrů.[5] Geologický podklad tvoří žuly, překryté v aluviích vodních toků hlinitými a štěrkovými náplavy. Hydrograficky území náleží k povodí Bystřice. Lokálně se v území nalézají zrašelinělé plochy. Roční průměrný úhrn dešťových srážek je 650–700 mm, ve vegetačním období 400 mm.[4]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Převážná část aktuální vegetace území je tvořena druhově chudými porosty rákosin s převahou rákosu obecného (Phragmites australis), na něž navazují porosty vysokých ostřic (Carex) s dominancí chrastice rákosovité (Phalaris arundinaceae). V okolí toku Bystřice se vyskytují olšiny, na které navazují mokřadní olšiny a keře vrbin (Lysimachia) s převahou vrby popelavé (Salix cinerea). Nejcennější biotopy se nacházejí v jihovýchodní části chráněného území. Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde ve větším množství roste vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a menší populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Ze vzácnějších druhů rostlin zde roste hojně mochna bahenní (Potentilla palustris), roztroušeně vrbovka bahenní (Epilobium palustre), hadí mord nízký (Scorzonera humilis) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).[6]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Ze zvláště chráněných druhů živočichů zde žije mravenec rašelinný (Formica picea), čolek obecný (Triturus vulgaris), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a pravděpodobně jeden pár ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Při okraji toku Bystřice byly zjištěny požerové stopy bobra evropského (Castor fiber).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Louka u Šnajberského rybníka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  4. a b KOTILÍNEK, Milan. Plán péče o přírodní památku Louka u Šnajberského rybníka na období 2018-2027. [s.l.]: Krajský úřad Plzeňského kraje, listopad 2016. 29 s. S. 4–5. Dále jen Plán péče (2018–2027). 
  5. CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  6. a b Plán péče (2018–2027), s. 7.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]