Počátky: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 2. 2013, 18:13

Počátky jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina.

K 15. květnu 2009 zde žilo 2 649 obyvatel. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Části města

Město je rozčleněno na 6 katastrálních území (zároveň místní části a ZSJ), jimiž jsou:

Počátky
Heřmaneč u Počátek (místní část Heřmaneč)
Horní Vilímeč
Léskovec
Prostý
Vesce u Počátek (místní část Vesce)

Příslušnost k Čechám a Moravě

V Čechách se nacházejí:

celá katastrální území Heřmaneč u Počátek a Léskovec
téměř celé moderní katastrální území Počátky
úzký pruh území na severu katastrálního území Horní Vilímeč (ze srovnání historické mapy pozemkového katastru a současné katastrální mapy vyplývá, že se jedná se o parcely č. 924, 925, 926, 927, 928 a severní část parcely 757). Původně tato část Horního Vilímče náležela ke katastrálnímu území Počátky.

Na Moravě se nacházejí:

celá katastrální území Prostý a Vesce u Počátek
téměř celé katastrální území Horní Vilímeč
zemědělské a lesní pozemky na jižním okraji katastrálního území Počátky (ze srovnání historické mapy pozemkového katastru a současné katastrální mapy vyplývá, že se jedná o následující parcely: 437/1, 437/3, 437/4, 437/5, 437/6, 437/9, 437/10, 437/11, 437/12, 437/13, 437/14, 437/15, 437/16, 437/19, 437/22, 437/23, 437/8, 4550/2, 4552, 4560/1, 4120/52). Tyto pozemky původně náležely ke katastrálnímu území Vesce u Počátek.

Historie

Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady, bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi Severním a Černým mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky, odtud si lze vysvětli i název Počátky. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.

První písemná zmínka o obci (původně trhové) pochází z konce 13. století (qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie^[1]). Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náleželi rodu Benešoviců, když roku 1303 věnuje Vítek ze Švábenic Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za Moravany u Brna (svědčí Dobeš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z Loučky^[2]). Z roku 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořadí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic.

Roku 1368 daroval Karel IV. Počátky nejvyššímu purkrabímu - hraběti Janu z Hardeku a roku 1389 jej koupili páni z Hradce. Téhož roku město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z Hradce, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Název města se pluralizuje od roku 1654 (Pocziatky). Roku 1698 obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z Hradce se znakem Štenberským. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda štenberská a zlatá písmena A. W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a písmeny A. L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé.

Počátky byly město poddanské čili feudální neboli šosovní, tedy pod ochranou. Vrchnost jim byla pánem, dosazovala jim správu, brala od města platy (daně), ochraňovala měšťany a jejich řemesla a udělovala jim práva.

Roku 1850 zde byl zřízen okresní soud a soudcem byl jmenován František Sedláček, otec historika Augusta Sedláčka, který zde chodil do školy (od 1850 zřízené v čp. 22).

1. ledna 1884 odevzdána nemocnice plně svému úkolu, když byla vyhlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem min. vnitra.

V Počátkách byly také natočeny některé scény filmů Postřižiny (1980), Jízda (1994), Když děda miloval Ritu Hayworthovou (2001)^[zdroj?] a televizního seriálu Návštěvníci (1983).

Od 1. února 1994 obec užívá vlajku založenou na motivech znaku.^[3]

Starostové

1998 - 2002 Ing. František Peroutka
2002 - 2006 Ing. Jan Třebický
2006 - 2010 Ing. Marie Hrnčířová
od r. 2010 Mgr. Karel Štefl

Osobnosti spjaté s městem

Martin z Počátek (Martinus Poczatensis), utrakvista, roku 1468 bakalář a 1475 Mistr svobodného učení na universitě pražské (děkanem fakulty filosofické 1481, 1486 a 1490), do roku 1505 farář v kostele Matky Boží před Týnem, poté v kostele svatého Štěpána.
19. prosince 1629 se v rodině místního řezníka narodil Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, katolický duchovní (mj. světící biskup pražský), dějepisec a spisovatel. Na rodném domě má pamětní desku.
10. dubna 1835 se zde narodil Jakub Škoda (pseudonym Počátecký), středoškolský profesor a přerovský komunální politik.
16. prosince 1851 na Staré poště (dnes stará budova Muzea) strávil noc Karel Havlíček Borovský při své cestě do Brixenu.
V letech 1870–1871 pobývala v Počátkách u Josefíny Brdlíkové „dcera národa“ Zdeňka Havlíčková.
15. září 1873 se v kostele sv. Jana Křtitele konal sňatek básníka Josefa Václava Sládka a Emillie Nedvídkové (zemřela již 19. srpna 1874 a je pohřbena v Počátkách).
Zde se narodil a své mládí prožil přední básník českého symbolismu Otokar Březina.
V domě č.p. 15 se narodil archivář František Navrátil, který řídil pobočku Český Krumlov Státního archivu Třeboň. „Vynikl jako všestranný znalec dějin svého rodného Počátecka a Českokrumlovska.“^[4]

Muzea

Rodný dům Otokara Březiny – Březinova 224
Městské muzeum – Palackého náměstí 27

Pamětihodnosti

Kostel Božího Těla [1]
Původně gotický barokně přestavěný kostel sv. Jana Křtitele s přístupnou věží [2] [3] připomínaný již kolem roku 1273 (kněz Předboř) v nedochované zdroji
Kostel svaté Kateřiny [4]
Kaple svaté Anny u nemocnice [5]
Boží muka [6]
Socha Panny Marie na Strážnickém vrchu
Sloup se sochou Panny Marie na Mariánském náměstí
Kašna na Palackého náměstí se sousoším sv. Jana Nepomuckého [7]
Radnice na Palackého náměstí
Fara
Poštovní úřad

Další fotografie

Palackého náměstí
Tovární rybník
Dům v Lázeňské ulici
Mariánské náměstí

Reference

↑ http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=23&bookid=189&page=124 - Formulář Tobiáše z Bechyně 1279-1296
↑ RBM II, str. 852-853 – Centrum medievistických studií
↑ Udělené symboly – vlajka
↑ František Navrátil – Český Krumlov info

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Počátky na Wikimedia Commons

[1] ttp://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=23&bookid=189&page=124 - Formulář Tobiáše z Bechyně 1279-1296

[2] RBM II, str. 852-853 – Centrum medievistických studií

[3] Udělené symboly – vlajka

[4] František Navrátil – Český Krumlov info

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 61: / Řádek 61: @@
 Ve [[13. století|13.&nbsp;století]] vlastnili území dnešních Počátek [[Vítkovci]], jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady, bylo to na počátku Čech, ale i&nbsp;na počátku vod, neboť se zde nachází i&nbsp;rozvodí mezi [[Severní moře|Severním]] a&nbsp;[[Černé moře|Černým mořem]]. A&nbsp;na počátku osídlování byly zajisté i&nbsp;Počátky, odtud si lze vysvětli i&nbsp;název Počátky. Ve starých listinách a&nbsp;mapách se objevuje jméno ''Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.''
-První písemná zmínka o&nbsp;obci (původně trhové) pochází z&nbsp;konce [[13. století|13.&nbsp;století]] (''qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie''<ref>http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=23&bookid=189&page=124 - Formulář Tobiáše z Bechyně 1279-1296</ref>). Tato zmínka je v&nbsp;listáři [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáše z&nbsp;Bechyně]], v&nbsp;němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v&nbsp;bojích mezi králem [[Václav II.|Václavem&nbsp;II.]] a&nbsp;přívrženci [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z&nbsp;Falkenštejna]] z&nbsp;rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náleželi rodu [[Benešovicové|Benešoviců]], když roku [[1303]] věnuje [[Švábenští ze Švábenic|Vítek ze Švábenic]] Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za [[Moravany (okres Brno-venkov)|Moravany]] u Brna (svědčí Tobiáš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z [[Dolní Loučky|Loučky]]<ref>[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=862 RBM II, str. 852-853] – Centrum medievistických studií</ref>). Z&nbsp;roku [[1359]] pochází nejstarší zmínka o&nbsp;farním kostele v&nbsp;Počátkách, v&nbsp;té době zde byl v&nbsp;pořadí 20.&nbsp;farářem Mikuláš, pocházející z&nbsp;Dačic.
+První písemná zmínka o&nbsp;obci (původně trhové) pochází z&nbsp;konce [[13. století|13.&nbsp;století]] (''qui apud Pochatek, in domini ducis Austrie''<ref>http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&action=jdi&cat=23&bookid=189&page=124 - Formulář Tobiáše z Bechyně 1279-1296</ref>). Tato zmínka je v&nbsp;listáři [[Tobiáš z Bechyně|Tobiáše z&nbsp;Bechyně]], v&nbsp;němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v&nbsp;bojích mezi králem [[Václav II.|Václavem&nbsp;II.]] a&nbsp;přívrženci [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z&nbsp;Falkenštejna]] z&nbsp;rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náleželi rodu [[Benešovicové|Benešoviců]], když roku [[1303]] věnuje [[Švábenští ze Švábenic|Vítek ze Švábenic]] Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za [[Moravany (okres Brno-venkov)|Moravany]] u Brna (svědčí [[Dobeš z Bechyně]] a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z [[Dolní Loučky|Loučky]]<ref>[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=862 RBM II, str. 852-853] – Centrum medievistických studií</ref>). Z&nbsp;roku [[1359]] pochází nejstarší zmínka o&nbsp;farním kostele v&nbsp;Počátkách, v&nbsp;té době zde byl v&nbsp;pořadí 20.&nbsp;farářem Mikuláš, pocházející z&nbsp;Dačic.
 Roku [[1368]] daroval [[Karel IV.]] Počátky nejvyššímu purkrabímu - hraběti Janu z [[Hardekové|Hardeku]] a roku [[1389]] jej koupili [[páni z Hradce]]. Téhož roku město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z&nbsp;Hradce, zlatou pětilistou růži v&nbsp;modrém poli. Název města se pluralizuje od roku [[1654]] (''Pocziatky''). Roku [[1698]] obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z&nbsp;Hradce se znakem [[Šternberkové|Štenberským]]. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda štenberská a&nbsp;zlatá písmena A. W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v&nbsp;levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a&nbsp;písmeny A. L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé.