Hrabáč kapský: Porovnání verzí
→Chov v zoo: odkazy |
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Hrabáč |
| jméno = Hrabáč |
||
| obrázek = Orycteropus afer by OpenCage.jpg |
| obrázek = Orycteropus afer by OpenCage.jpg |
||
| |
| popisek = Hrabáči kapští |
||
| |
| velikost obrázku = 258px |
||
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
| říše = [[živočichové]] (Animalia) |
||
| kmen = [[strunatci]] (Chordata) |
| kmen = [[strunatci]] (Chordata) |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| sesterska = [[Paenungulata]] |
| sesterska = [[Paenungulata]] |
||
| mapa rozšíření = Aardvark area.png |
| mapa rozšíření = Aardvark area.png |
||
| |
| popisek mapy = rozšíření hrabáče kapského |
||
}} |
}} |
||
'''Hrabáč kapský''' (''Orycteropus afer'') je středně velký [[Savci|savec]] původem z [[Afrika|Afriky]]. Ve starší české literatuře, například v cestopisech [[Emil Holub|Emila Holuba]] nebo starších vydáních [[Alfred Brehm|Brehmova Života zvířat]] je nazýván ''kuťoš'' (od slovesa kutat) nebo ''takaru'', což je domorodý název pocházející z oblasti [[Etiopie]]. [[Angličtina|Anglické]] jméno ''Aardvark'' [a:dva:k] pochází z [[Afrikánština|afrikánštiny]] a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osadníci z [[Evropa|Evropy]] ho považovali za zvíře podobné [[Prase domácí|praseti]] (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve [[Východní Afrika|východní Africe]] je znám pod svahilským jménem ''Kukukifiku''. |
'''Hrabáč kapský''' (''Orycteropus afer'') je středně velký [[Savci|savec]] původem z [[Afrika|Afriky]]. Ve starší české literatuře, například v cestopisech [[Emil Holub|Emila Holuba]] nebo starších vydáních [[Alfred Brehm|Brehmova Života zvířat]] je nazýván ''kuťoš'' (od slovesa kutat) nebo ''takaru'', což je domorodý název pocházející z oblasti [[Etiopie]]. [[Angličtina|Anglické]] jméno ''Aardvark'' [a:dva:k] pochází z [[Afrikánština|afrikánštiny]] a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osadníci z [[Evropa|Evropy]] ho považovali za zvíře podobné [[Prase domácí|praseti]] (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve [[Východní Afrika|východní Africe]] je znám pod svahilským jménem ''Kukukifiku''. |
||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
* [[Zoo Praha]] (od 1979, několikrát se zde rozmnožil, naposledy 22. 4. 2018<ref name=":1">{{Citace periodika |
* [[Zoo Praha]] (od 1979, několikrát se zde rozmnožil, naposledy 22. 4. 2018<ref name=":1">{{Citace periodika |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = TYDEN, www.tyden.cz, |
| jméno = TYDEN, www.tyden.cz, |
||
| titul = Radost v Zoo Praha. Narodil se hrabáč kapský |
| titul = Radost v Zoo Praha. Narodil se hrabáč kapský |
||
| periodikum = TÝDEN.cz |
| periodikum = TÝDEN.cz |
||
| datum = 2018-04-23 |
| datum = 2018-04-23 |
||
| ročník = |
| ročník = |
||
| číslo = |
| číslo = |
||
| strany = |
| strany = |
||
| jazyk = cs |
| jazyk = cs |
||
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/zvirata/radost-v-zoo-praha-narodil-se-hrabac-kapsky_476981.html |
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/zvirata/radost-v-zoo-praha-narodil-se-hrabac-kapsky_476981.html |
||
Řádek 96: | Řádek 96: | ||
Současný chovný samec Draco je vnukem původního samce Táty.<ref name=":3" /> Samice Kvída (Quote<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika |
Současný chovný samec Draco je vnukem původního samce Táty.<ref name=":3" /> Samice Kvída (Quote<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = Kudy z nudy.cz |
| příjmení = Kudy z nudy.cz |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
| titul = http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx |
| titul = http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx |
||
| periodikum = |
| periodikum = |
||
| vydavatel = CzechTourism |
| vydavatel = CzechTourism |
||
| url = http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx |
| url = http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx |
||
| datum vydání = |
| datum vydání = |
||
| datum přístupu = 10. 5. 2018 |
| datum přístupu = 10. 5. 2018 |
||
}}</ref>) přišla do Prahy v roce 2006 a pochází z nizozemské zoo v Arnhemu, kde se 1. 2. 2005 narodila. První dvě společná mláďata Draca a Kvídy se nepodařilo odchovat, další pokusy však již byly úspěšné. 26. 7. 2015 se narodil samec a následně dostal jméno Kito. Mládě pokřtili [[Taťána Kuchařová]] a [[Ondřej Brzobohatý]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
}}</ref>) přišla do Prahy v roce 2006 a pochází z nizozemské zoo v Arnhemu, kde se 1. 2. 2005 narodila. První dvě společná mláďata Draca a Kvídy se nepodařilo odchovat, další pokusy však již byly úspěšné. 26. 7. 2015 se narodil samec a následně dostal jméno Kito. Mládě pokřtili [[Taťána Kuchařová]] a [[Ondřej Brzobohatý]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
Verze z 28. 10. 2019, 21:30
Hrabáč | |
---|---|
Hrabáči kapští | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hrabáči (Tubulidentata) |
Čeleď | hrabáčovití (Orycteropodidae) |
Rod | hrabáč (Orycteropus) |
Binomické jméno | |
Orycteropus afer (Pallas, 1766) | |
rozšíření hrabáče kapského | |
Sesterská skupina | |
Paenungulata | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrabáč kapský (Orycteropus afer) je středně velký savec původem z Afriky. Ve starší české literatuře, například v cestopisech Emila Holuba nebo starších vydáních Brehmova Života zvířat je nazýván kuťoš (od slovesa kutat) nebo takaru, což je domorodý název pocházející z oblasti Etiopie. Anglické jméno Aardvark [a:dva:k] pochází z afrikánštiny a znamená „(pod)zemní sele“, jelikož původní osadníci z Evropy ho považovali za zvíře podobné praseti (ačkoliv hrabáči nejsou s prasaty příbuzní). Ve východní Africe je znám pod svahilským jménem Kukukifiku.
Hrabáč kapský je poslední přežívající druh z řádu hrabáčů (Tubulidentata) a jeho jediné čeledi hrabáčovitých. Hrabáč byl původně řazen do řádu chudozubých, a to pro svou vnější podobnost s mravenečníkem. Výzkum však prokázal, že si tato zvířata příbuzná nejsou a podobnosti v jejich stavbě těla jsou výsledkem konvergentní evoluce v důsledku adaptace na stejný typ potravy - termity. Z podobných důvodů má hrabáč společné rysy s vačnatými bandikuty. Nejbližší příbuzní hrabáče jsou vyhynulé rody Leptorycteropus a Myorycteropus, nejbližší žijící příbuzní afrosoricidi nebo bércouni.
Ve střevě hrabáče kapského parazituje vrtejš Oligacanthorhynchus longissimus, který je s délkou až 93 cm největším druhem vrtejše.
Popis a morfologie
Hrabáč kapský je zavalitě stavěný savec, dosahující hmotnosti až 60 kg, délky těla 110–130 cm a délky ocasu 70 cm. Mohutné tělo hrabáče je téměř lysé, pouze na hřbetě ho pokrývají řídké štětiny. Zbarvení je béžové, na břiše a hlavě až narůžovělé. Končetiny s mohutnými drápy jsou sloupovité, zadní delší než přední, silný, málo pohyblivý ocas, podobný klokanímu, zvířeti umožňuje, aby se postavilo na zadní nohy. Hlava hrabáče je protáhlá a její přední část se podobá prasečímu rypáku. Oči jsou malé, naproti tomu boltce dlouhé a blanité, tvarově podobné zaječím. Ve spánku je zvíře skládá podél hlavy.
Nejtypičtějším znakem hrabáče je zcela ojedinělá stavba chrupu, během vývoje došlo k regresivnímu vývoji chrupu jako i některých zástupců chudozubých a luskounů (proto chybné zařazení). Chrup hypselodontního typu, stále dorůstají a jsou bezkořenné.
Varlata mají samci uložena v břišní dutině, podobně jako sloni, nemají šourek.
Na předních končetinách došlo k redukci prstů na 4, zadní končetiny jsou pětiprsté.
Rozšíření
Hrabáč kapský se vyskytuje v Africe na jih od Sahary, především v savanách a buši, kde se vyskytuje dostatek termitů. V Botswaně se vyskytuje i v polopoušti Kalahari, naproti tomu v Etiopii vystupuje poměrně vysoko do hor. Vyhýbá se deštným pralesům.
Způsob života
Hrabáč kapský je aktivní především v noci, den přespává ve své noře. Je samotář. Ze smyslů hrabáče je nejlepší čich a sluch, zrak je poměrně slabý. Dlouhé boltce v klidu drží vzpřímeně, ale dovede je složit a uzavřít tak zvukovody. Zvláštně stavěným čenichem vyhledává kořist. Kolem nozder má husté chlupy, které je chrání při hrabání. Hrabáč je výborně přizpůsoben k hloubení nor. Nory hloubí pomocí svých silných předních nohou, které jsou opatřeny drápy, vyhrabanou zeminu odtlačuje zadníma nohama. Pomocí silných drápů také rozhrabává termitiště a mraveniště, jejichž obyvateli se živí.
Potrava
Hrabáč kapský se v přírodě živí především mravenci a termity, jejichž hnízda rozhrabává silnými drápy a vyplašený hmyz pak nalepuje dlouhým jazykem. V zajetí je složení krmení individuální, skládá se z mnoha komponentů, s vysokým obsahem bílkovin. (mleté vařené hovězí maso, žloutky, mléko, banány...)
Rozmnožování
Samice rodí jen jediné mládě o hmotnosti přibližně 1,6 kg. Březost trvá 243 dní. Mládě saje 4 měsíce. V zajetí se dožívá průměrně 21-23 let.
Chov v zoo
Patří mezi vzácně chované druhy. První jedinec byl dovezen do londýnské zoo v roce 1869. První rozmnožení bylo zaznamenáno v roce 1962 v Zoo Frankfurt nad Mohanem. První úspěšný odchov (umělý) se podařil v roce 1967 v Miami Crandon Park ve Spojených státech amerických. První přirozený odchov následoval roku 1969 v Zoo Artis Amsterdam.[2] V říjnu 2019 chovalo hrabáče kapského přibližně 25 evropských zoo[3], přičemž odchovy jsou zaznamenávány asi v šesti institucích.[4] V Česku je lze spatřit v:[3]
- Zoo Praha (od 1979, několikrát se zde rozmnožil, naposledy 22. 4. 2018[5])
- ZOO Dvůr Králové (od 2014, 2017 se zde narodilo historicky první mládě)
- Zoo Olomouc (od roku 2017 samec, od března 2018 samice – odchov ze Zoo Praha)
- Zoo Plzeň (od roku 2019 samice ze Zoo Antverpy)[6]
Chov v Zoo Praha
Chov hrabáče kapského v pražské zoo započal v roce 1979. Jednalo se o první zvířata tohoto druhu v Československu.[2] Tehdy přišly ze Spojeného království dvě samice (Bojsa a Nebojsa). Po úhynu druhé ze samic došlo k dovozu samce – geneticky cenného z volné přírody, konkrétně z Namibie.[7] První odchované mládě přišlo na svět o dva roky později – v roce 1989[8]. Další odchovaná mláďata následovala v roce 1994 a 2004.[8]
Současný chovný samec Draco je vnukem původního samce Táty.[7] Samice Kvída (Quote[9]) přišla do Prahy v roce 2006 a pochází z nizozemské zoo v Arnhemu, kde se 1. 2. 2005 narodila. První dvě společná mláďata Draca a Kvídy se nepodařilo odchovat, další pokusy však již byly úspěšné. 26. 7. 2015 se narodil samec a následně dostal jméno Kito. Mládě pokřtili Taťána Kuchařová a Ondřej Brzobohatý[10]. Dnes Kito žije v Dánsku (Zoo Randers).[9] 20. 8. 2016 přišla na svět samička Nyota[7], v překladu hvězda. Jméno vybrali čtenáři Blesk.cz.[11] Samička opustila Zoo Praha na počátku března 2018 a zamířila do Olomouce.[12] Zatím poslední mládě (samička) se narodilo 22. 4. 2018.[5] 10. 6. 2018 byla pokřtěna hereckým párem Igor Bareš a Antonie Talacková a dostala jméno Sawa.[13] V březnu 2019 odešla do britského Shepreth Wildlife Parku. Do počátku roku 2019 se tak podařilo odchovat šest mláďat.
Hrabáči jsou v Zoo Praha od roku 2001 chováni v pavilonu Africký dům v severní části zahrady. Dříve byli v areálu karantény a k vidění byli jen za letních dnů.[14]
Hrabáči v kultuře
- knihy
- Thomas Cathcart, Daniel Klein: Aristotle and an Aardvark Go to Washington: Understanding Political Doublespeak through Philosophy and Jokes (bestseller, USA, 2008)
- Masopustová a kolektiv. Chov exotických zvířat (2009). Česká zemědělská univerzita. ISBN 978-80-213-1916-5
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b HORA, Jan. Stav zvířat chovaných v roce 1979 v Zoologické zahradě v Praze. Gazella 1980. 1980, s. 5-21.
- ↑ a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Zoo Praha – přehledy chovaných druhů, 2018
- ↑ a b Radost v Zoo Praha. Narodil se hrabáč kapský. TÝDEN.cz. 2018-04-23. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
- ↑ Hrabáč kapský [online]. Zoologická a botanická zahrada města Plzně [cit. 2019-10-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kvída a Nyota – hrabáč kapský. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
- ↑ a b Úchvatnému mláděti hrabáče je měsíc a přibírá. Zoo ho ukáže o víkendu. iDNES.cz [online]. 2015-08-27 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ a b KUDY Z NUDY.CZ. http://www.kudyznudy.cz/aktuality/samicka-hrabace-kapskeho-kvida-slavi-letos-10--nar.aspx. www.kudyznudy.cz [online]. CzechTourism [cit. 10.5.2018]. Dostupné online.
- ↑ Mládě hrabáče z Prahy je kluk. Pokřtili ho Kuchařová s Brzobohatým. iDNES.cz [online]. 2015-09-28 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Anketa: Mládě hrabáče v pražské zoo je samička. Jak se jmenuje?. Blesk.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
- ↑ Samice hrabáče kapského Nyota se stěhuje, její matka Kvída je opět březí. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-10].
- ↑ Mládě hrabáče kapského už má jméno - Sawa. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-06-18].
- ↑ Hrabáč kapský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hrabáč kapský na Wikimedia Commons
- Galerie hrabáč kapský na Wikimedia Commons
- Taxon Orycteropus afer ve Wikidruzích
- V ZOO Dvůr Králové slaví narození prvního mláděte hrabáče kapského
- Klimatická změna sežehne hrabáče. Proti horku a suchu se neumí bránit, 21. července 2017, ČT24.cz