Mravenečník velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxMravenečník velký
alternativní popis obrázku chybí
Mravenečník velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád chudozubí (Xenarthra)
Čeleď mravenečníkovití (Myrmecophagidae)
Rod mravenečník (Myrmecophaga)
Binomické jméno
Myrmecophaga tridactyla
Linné, 1758
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla), zvaný též mravenečník tříprstý nebo hřivnatý, je největší druh mravenečníka a jediný zástupce rodu Myrmecophaga. Obývá většinou pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mravenečník velký v Zoo

Mravenečník velký je mohutné zvíře dorůstající 1,8 až 2 m na délku. Hmotnost se obecně pohybuje mezi 29 až 65 kg a ocas obvykle měří 64 až 90 cm.

Tento druh mravenečníka má velmi husté a drsné chlupy, které jsou nejdelší na ocase, kde dosahují až 40 cm. Nedospělí jedinci mají chlupy měkčí než dospěláci a spolu s dospíváním jim tuhnou. Většinou bývají zbarveni šedě nebo hnědě, charakteristickým znakem je černá protáhlá skvrna, bílý ramenní pruh, masivní končetiny s třemi ostrými drápy, trubkovitý čenich a malý obličej s drobnýma očima a ušima.

Mravenečník velký má až 60 cm dlouhý a 12,5 mm široký jazyk, kterým velice rychle kmitá a za jednu minutu jej může zastrčit až 150×. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá ani mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Ke hledání potravy používá mravenečník velký především svůj dobře vyvinutý čich. Zrak a sluch jsou poměrně špatně vyvinuté. Živí se drobným hmyzem, obzvlášť mravenci a termity, ke kterým se dostává pomocí svých ostrých drápů, kterými rozbíjí tvrdá termitiště, případně mraveniště. Občas sežerou i housenku nebo vejce. Často bývají v jejich žaludcích nalézány drobné kamínky, které v žaludku pomáhají ve trávení tím, že potravu rozemelou.

Většinu roku žije samotářským životem. V blízkosti lidských obydlí je aktivní převážně v noci, v odlehlejších oblastech spíše ve dne, přičemž často odpočívá ve stínu stromů nebo keřů, v opuštěných norách nebo dutinách. Při spánku si tělo přikrývá svým dlouhým a huňatým ocasem. Nápadná je i jeho chůze, při které došlapuje na své klouby prstů, aby se chránil před opotřebováním svých dlouhých drápů. I přesto, že tráví většinu času na souši, je velice schopný plavec.

Mravenečníci se mezi sebou dorozumívají prskáním, čenicháním, syčením nebo pachy, které jsou velice nápadné a cítitelné na několik metrů daleko.

Samice s mládětem

O rozmnožování tohoto druhu existuje mnoho nejasností. Samec mravenečníka velkého se před pářením samici předvádí a čeká na samiččino svolení se s ní spářit. Samice se rozmnožuje zhruba jednou za 9 měsíců a po 190 dnech březosti rodí jediné mládě, které je po narození stejně barevně osrstěné jako dospělci a váží kolem 1,3 kg. Několik prvních týdnů přečkává na zádech matky, která jej tímto způsobem přenáší. Samice svého potomka odstavuje zhruba v 6 měsících života. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku 2,5 až 4 let, samice zhruba v podobném stáří. Mravenečník velký se může dožít až dvaceti pěti let.

Pokud se cítí mravenečník ohrožený, chová se podobně jako medvěd: postaví se na zadní končetiny, přičemž mu ocas pomáhá na udržení rovnováhy a velice rychle začne sekat svými ostrými drápy, což může být pro jeho predátory, které tvoří kočkovité šelmy jako např. jaguár nebo puma velice nebezpečné a občas dochází i ke smrtelným zraněním. Většinou tedy tento obranný manévr uspěje.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mravenečníky velké nejvíce ohrožuje hromadná ztráta lokalit, ale také lov. V současné době patří podle IUCN do kategorie zranitelných druhů.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • Myrmecophaga tridactyla artata Osgood, 1912
  • Myrmecophaga tridactyla centralis Lyon, 1906

Mravenečník velký v českých zoo[editovat | editovat zdroj]

V České republice chovají mravenčíky velké následující zoologické zahrady:

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant Anteater na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]