Kuna skalní: Porovnání verzí
rozšíření úvodu, doplnění mršin a stručné charakteristiky značka: editace z Vizuálního editoru |
→Stanoviště: využit jeden český zdroj mapující kunu v městském prostředí značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 107: | Řádek 107: | ||
== Stanoviště == |
== Stanoviště == |
||
Kuna skalní preferuje otevřenější stanoviště než jiné druhy rodu ''[[Kuna|Martes]]''.<ref name=":2" /> Nejčastěji žije v opadavých lesích, převážně při jejich okrajích. Má ráda lesy se staršími vzrostlými stromy, především duby. Ve Středomoří je obyvatelkou křovinatých kamenitých biotopů - [[Makchie|makchií]]. Oblíbeným habitatem jsou zarostlá i otevřená skalnatá prostranství, kamenité výchozy a lidmi vytvořené prostředí. Souvislým jehličnatým lesním plochám se spíše vyhýbá (další rozdíl oproti kuně lesní). Žije často v blízkosti lidských staveb či přímo v nich, a to i v centrech velkých měst |
Kuna skalní preferuje otevřenější stanoviště než jiné druhy rodu ''[[Kuna|Martes]]''.<ref name=":2" /> Vyskytuje se až do nadmořské výšky 4200 metrů.<ref name=":0" /><ref name=":2" /> Nejčastěji žije v opadavých lesích, převážně při jejich okrajích. Má ráda lesy se staršími vzrostlými stromy, především duby. Ve Středomoří je obyvatelkou křovinatých kamenitých biotopů - [[Makchie|makchií]]. Oblíbeným habitatem jsou zarostlá i otevřená skalnatá prostranství, kamenité výchozy a lidmi vytvořené prostředí. Souvislým jehličnatým lesním plochám se spíše vyhýbá (další rozdíl oproti kuně lesní).<ref name=":5" /> Žije často v zemědělské krajině a v blízkosti lidských staveb či přímo v nich, a to i v centrech velkých měst.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Kuna skalní (Martes foina) v městském prostředí: početnost a rozšíření |
|||
| url = https://www.researchgate.net/publication/278017351_Kuna_skalni_Martes_foina_v_mestskem_prostredi_pocetnost_a_rozsireni |
|||
| periodikum = Lynx |
|||
| datum přístupu = 2019-08-11 |
|||
| jazyk = |
|||
| příjmení = Šálek |
|||
| jméno = Martin |
|||
| vydavatel = |
|||
| datum vydání = 2005 |
|||
| url archivu = |
|||
| spoluautoři = a kol. |
|||
| strany = 111-116 |
|||
}}</ref> V urbanizovaných oblastech obývá půdy, opuštěné budovy, šachty, sklepy, skladiště, stáje, nádraží a podobné objekty. Známa je také návštěvami chat a chalup, kde rozkousává izolace, zanechává trus i zbytky potravy, lidem mohou vadit také hlučné aktivity kun v období páření. Mnohdy vniká i do zaparkovaných [[automobil]]ů, kde může způsobit technické poruchy přehryzáním kabelů a hadiček.<ref name=":5" /><ref name=":2" /><ref>{{Citace periodika |
|||
| titul = Kuny můžou lidem připravit peklo, přichází jejich čas |
| titul = Kuny můžou lidem připravit peklo, přichází jejich čas |
||
| periodikum = Novinky.cz |
| periodikum = Novinky.cz |
||
| Řádek 113: | Řádek 126: | ||
| url = https://www.novinky.cz/domaci/199133-kuny-muzou-lidem-pripravit-peklo-prichazi-jejich-cas.html |
| url = https://www.novinky.cz/domaci/199133-kuny-muzou-lidem-pripravit-peklo-prichazi-jejich-cas.html |
||
| datum přístupu = 2017-12-27 |
| datum přístupu = 2017-12-27 |
||
}}</ref> |
}}</ref> Pro úspěšné rozšíření kun v městském prostředí zřejmě hovoří několik faktorů - nepřítomnost přirozených predátorů, široká nabídka potravy a silná diverzita prostoru.<ref name=":6" /> Není přizpůsobená životu na dlouhodobé sněhové pokrývce, na rozdíl od sobola a kuny lesní.<ref name=":5" /> |
||
== Ekologie a chování == |
== Ekologie a chování == |
||
| Řádek 134: | Řádek 147: | ||
=== Život === |
=== Život === |
||
[[Soubor:Kot i kuna.jpg|náhled|250px|Kuna a kočka domácí]] |
[[Soubor:Kot i kuna.jpg|náhled|250px|Kuna a kočka domácí]] |
||
Je to obratná a mrštná šelma, jež je aktivní především v noci a za soumraku. Ze sociálního hlediska je samotářská (kromě období páření a samic s mláďaty) a teritoriální. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle menší než v přírodě.<ref name=":0" /> Kuna si nebuduje doupata a ani neobývá jinými zvířaty vytvořená. Ve volné přírodě žije ve skalních puklinách, mezerách mezi kameny a v dutinách stromů.<ref name=":5" /> Dokáže dobře šplhat po stromech (ale na tak dobře jako kuna lesní), nicméně jde o zvíře převážně zemní, kde i nejčastěji loví.<ref name=":5" /> |
Je to obratná a mrštná šelma, jež je aktivní především v noci a za soumraku. Ze sociálního hlediska je samotářská (kromě období páření a samic s mláďaty) a teritoriální. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle výrazně menší než v přírodě či zemědělské krajině.<ref name=":0" /><ref name=":6" /> Kuna si nebuduje doupata a ani neobývá jinými zvířaty vytvořená. Ve volné přírodě žije ve skalních puklinách, mezerách mezi kameny a v dutinách stromů.<ref name=":5" /> Dokáže dobře šplhat po stromech (ale na tak dobře jako kuna lesní), nicméně jde o zvíře převážně zemní, kde i nejčastěji loví.<ref name=":5" /> |
||
==== Rozmnožování, dožití ==== |
==== Rozmnožování, dožití ==== |
||
| Řádek 146: | Řádek 159: | ||
== Ohrožení a ochrana == |
== Ohrožení a ochrana == |
||
Kuna skalní je mnohde považována za škůdce a může být kvůli tomu i hubena. Z nemocí je někdy ohrožována [[Vzteklina|vzteklinou]]. Na některých místech ji lidé loví kvůli kožešině (Indie, Rusko), ačkoliv ta není považována za tak kvalitní jako sobolí či kuny lesní. Nicméně nejsou známy žádné hrozby, které by měly výrazný negativní dopad na populaci této šelmy, a [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] ji tak vyhodnocuje jako taxon [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref name=":5" /><ref name=":2" /> |
Kuna skalní je mnohde považována za škůdce a může být kvůli tomu i hubena. Z nemocí je někdy ohrožována [[Vzteklina|vzteklinou]]. Hlavní příčinou úmrtnosti v městském prostředí jsou střety s dopravními prostředky.<ref name=":6" /> Na některých místech ji lidé loví kvůli kožešině (Indie, Rusko), ačkoliv ta není považována za tak kvalitní jako sobolí či kuny lesní. Nicméně nejsou známy žádné hrozby, které by měly výrazný negativní dopad na populaci této šelmy, a [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] ji tak vyhodnocuje jako taxon [[Málo dotčený taxon|málo dotčený]].<ref name=":5" /><ref name=":2" /> |
||
Kuna skalní smí být v České republice lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Kuna skalní smí být v České republice lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
Verze z 11. 8. 2019, 10:14
 Kuna skalní | |
|---|---|
.JPG) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | Lasicovití (Mustelidae) |
| Rod | kuna (Martes) |
| Binomické jméno | |
| Martes foina (Erxleben, 1777) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Kuna skalní (Martes foina), v minulosti někdy nazývaná též kuna domácí, je šelma z čeledi lasicovití. Vyskytuje se v Evropě a v Asii, zavlečena byla do USA. Řadí se mezi nejběžnější evropské šelmy, často žije i v těsné blízkosti lidí. Je to samotářský (kromě samic s mláďaty) a teritoriální tvor. Živí se rozličnými menšími živočichy a jídelníček si ve velké míře doplňuje rostlinnou stravou.
Popis
Má dlouhé štíhlé tělo s hnědou (či šedohnědou) srstí, našedle zbarvenou hlavou a bílou (výjimečně krémovou) náprsenkou, která většinou dosahuje až k předním tlapkám. Výjimkou jsou populace z některých oblastí výskytu, především z Kréty a Střední Asie, kde je náprsenka malá nebo úplně chybí.[2][3] Srst je poměrně hrubá s řídkými pesíky. Polštářky na tlapkách nemá pokryté srstí.[2] Délka těla je 40-54 cm, ocas měří až 22 až 30 cm. Lebka měří 71 až 84 mm. Váží 1,1 až 2,3 kg.[2][4][3] Hlavními smysly jsou zrak a čich.[5]
Srovnání s kunou lesní
Hlavním rozlišovacím znakem od podobně vypadající kuny lesní je náprsenka, kterou má kuna lesní žlutou a většinou menší. Další odlišností je barva nosu - kuna skalní ho má masově růžový či světle hnědý, kuna lesní černý či šedočerný. Při stejné velikosti je kuna skalní o něco těžší než kuna lesní. Hlava kuny skalní je více prodloužená, uši kratší s kulatějšími konci, srst hrubší. Samec kuny skalní má větší penis než samec kuny lesní.[3][6] Ačkoliv oba druhy kun vypadají velmi podobně, jedná se o jasně separované taxony, které si nejsou geneticky nijak zvlášť blízké. Nekříží se mezi sebou (na rozdíl od sobola a kuny lesní). Proběhly sice lidmi připravené pokusy o hybridizaci, ale i když po mnoha neúspěších došlo jednou k narození mláďat, tak ta brzy uhynula.[2][3]
Rozšíření
Kuna skalní se vyskytuje v Evropě (téměř celé kromě Skandinávie a Britských ostrovů) a v Asii (především ve střední a západní, ale i v malých částech jižní a východní). Zavlečena byla do USA (Wisconsin).[4][7]
Stanoviště
Kuna skalní preferuje otevřenější stanoviště než jiné druhy rodu Martes.[7] Vyskytuje se až do nadmořské výšky 4200 metrů.[4][7] Nejčastěji žije v opadavých lesích, převážně při jejich okrajích. Má ráda lesy se staršími vzrostlými stromy, především duby. Ve Středomoří je obyvatelkou křovinatých kamenitých biotopů - makchií. Oblíbeným habitatem jsou zarostlá i otevřená skalnatá prostranství, kamenité výchozy a lidmi vytvořené prostředí. Souvislým jehličnatým lesním plochám se spíše vyhýbá (další rozdíl oproti kuně lesní).[3] Žije často v zemědělské krajině a v blízkosti lidských staveb či přímo v nich, a to i v centrech velkých měst.[8] V urbanizovaných oblastech obývá půdy, opuštěné budovy, šachty, sklepy, skladiště, stáje, nádraží a podobné objekty. Známa je také návštěvami chat a chalup, kde rozkousává izolace, zanechává trus i zbytky potravy, lidem mohou vadit také hlučné aktivity kun v období páření. Mnohdy vniká i do zaparkovaných automobilů, kde může způsobit technické poruchy přehryzáním kabelů a hadiček.[3][7][9] Pro úspěšné rozšíření kun v městském prostředí zřejmě hovoří několik faktorů - nepřítomnost přirozených predátorů, široká nabídka potravy a silná diverzita prostoru.[8] Není přizpůsobená životu na dlouhodobé sněhové pokrývce, na rozdíl od sobola a kuny lesní.[3]
Ekologie a chování
Potrava
Kuna sklaní konzumuje ve srovnání s ostatními druhy rodu Martes nejvyšší podíl rostlinné stravy.[3] Z živočichů převládají v potravě hlodavci (hraboši, myši, krysy, potkani) a další malí savci (například králíci, hmyzožravci), nicméně koncem léta, na podzim a zčásti i v zimě tvoří velkou část jídelníčku ovoce, ořechy a semínka (může jít až o 95 % celkového objemu potravy). V poměrně velké míře požírá hmyz, dále pak plazy, obojživelníky a vejce. Důležitou složku její potravy tvoří i ptáci (především pěvci a hrabaví). Kuna systematicky plení ptačí hnízda, kde si počíhá i na dospělé jedince. Nepohrdne ani mršinami.[4][2][5] Patří mezi obávané návštěvníky kurníků (a králíkáren), kde často zakousne všechny slepice (králíky), aniž by je sežrala či vysála krev.[10] Někdy se stane, že kuna znavená zabíjením velkého počtu slepic, usne přímo v kurníku mezi mrtvou drůbeží.[2] Kuny žijící v blízkosti lidí se přiživují na různých odpadcích, krmítkách a jídle určeném domácím zvířatům.[4]
Život
Je to obratná a mrštná šelma, jež je aktivní především v noci a za soumraku. Ze sociálního hlediska je samotářská (kromě období páření a samic s mláďaty) a teritoriální. Velikost teritoria se pohybuje od 9,5 po 880 hektarů (samci mají větší území než samice). V městské zástavbě jsou domovská území obvykle výrazně menší než v přírodě či zemědělské krajině.[4][8] Kuna si nebuduje doupata a ani neobývá jinými zvířaty vytvořená. Ve volné přírodě žije ve skalních puklinách, mezerách mezi kameny a v dutinách stromů.[3] Dokáže dobře šplhat po stromech (ale na tak dobře jako kuna lesní), nicméně jde o zvíře převážně zemní, kde i nejčastěji loví.[3]
Rozmnožování, dožití
K páření dochází v červenci a srpnu. Samice kun skalních prodělávají tzv. provokovanou (indukovanou) ovulaci, kdy se vajíčko uvolňuje z vaječníku až na základě stimulů vyvolaných kopulací. Samci mají velkou pyjovou kost a povrchové struktury na pyji, jež drážděním samičí vulvy ovulaci spustí.[2] Kopulace bývá značně hlasitá a dochází k ní především v noci.[5] Mláďata se rodí asi za osm až devět měsíců po páření (v březosti je období latence neboli odložené nidace), tedy nejčastěji v březnu a dubnu. Samice vrhne jedno až osm (obvykle 3 až 5) slepých mláďat.[4] Ta otevírají oči po 30 až 36 dnech.[3] Samice mláďata kojí 40 až 45 dnů.[3] Po třech měsících se osamostatňují, až do konce léta či do podzimu však zůstávají s matkou. Pohlavně dospívají ve věku 15 až 27 měsíců.[5] V průměru se kuny skalní ve volné přírodě dožívají 3,[5] maximálně 10 až 12[2] a v zajetí až 18 let.[4]
Predátoři, konkurenti, parazité
.jpg)
Mezi predátory kuny skalní patří jakékoliv větší šelmy, například lišky, vlci, rysové a, což je zajímavé, i kuna lesní. Dále může padnout za oběť větším dravým ptákům. Mláďata jsou predací výrazně ohroženější než dospělí jedinci.[2][3] Antipredační strategie jsou kryptické chování, útěk do skrýše a agresivní obrana.[5] Konkurenty kuny sklaní jsou jakékoliv malé a středně velké šelmy, například kuny lesní, kočky nebo tchoři.[3]
Většina kun má v sobě parazitické červy, především tasemnice a hlístice.[5]
Ohrožení a ochrana
Kuna skalní je mnohde považována za škůdce a může být kvůli tomu i hubena. Z nemocí je někdy ohrožována vzteklinou. Hlavní příčinou úmrtnosti v městském prostředí jsou střety s dopravními prostředky.[8] Na některých místech ji lidé loví kvůli kožešině (Indie, Rusko), ačkoliv ta není považována za tak kvalitní jako sobolí či kuny lesní. Nicméně nejsou známy žádné hrozby, které by měly výrazný negativní dopad na populaci této šelmy, a IUCN ji tak vyhodnocuje jako taxon málo dotčený.[3][7]
Kuna skalní smí být v České republice lovena od 1. listopadu do posledního února, po zbytek roku je hájená.[11] Pouze v oblastech chovu tetřeva, tetřívka, jeřábka a koroptve se smí lovit po celý rok.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d e f g h i HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 9. Kunovité šelmy. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1982.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o HEPTNER, V. G.; NAUMOV, N. P., a kol. Mammals of the Soviet Union Volume II, part 1b: Carnivora (Weasels; Additional Species). Washington, D. C.: Smithsonian Institution Libraries and National Science Foundation, 2001. 848 s. Dostupné online. S. 874-904. Překlad původního ruského vydání z roku 1967.
- ↑ a b c d e f g h HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London: Panthera, New Holland Publishers, 2011. S. 174.
- ↑ a b c d e f g CARTER, Kimberlee. Martes foina (beech marten). Animal Diversity Web [online]. 2004 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ČERVENÝ, Jaroslav, a kol. Encyklopedie myslivosti. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. S. 296-300.
- ↑ a b c d e ABRAMOV, A. V., a kol. Martes foina. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2016 [cit. 2019-08-09]. Dostupné online. DOI 10.2305/iucn.uk.2016-1.rlts.t29672a45202514.en.
- ↑ a b c d ŠÁLEK, Martin, a kol. Kuna skalní (Martes foina) v městském prostředí: početnost a rozšíření. S. 111-116. Lynx [online]. 2005 [cit. 2019-08-11]. S. 111-116. Dostupné online.
- ↑ Kuny můžou lidem připravit peklo, přichází jejich čas. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-12-27].
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Kuna skalní, s. 260.
- ↑ Myslivost - Doby lovu zvěře [online]. Myslivost.cz - Stráž myslivosti [cit. 2019-08-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kuna skalní na Wikimedia Commons - Galerie kuna skalní na Wikimedia Commons
- Článek na www.priroda.cz
- Článek na biolibu
- Informace a fotky kuny skalní na webu Kunalesni.cz
.jpg)
