Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stavební podoba, obrázky
(Oficiální stránky, commonscat z WD, –prohlídky, –zbytečný EO)
(Stavební podoba, obrázky)
| současný majitel = Město Jirkov
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| architekt = snad [[Antonio dadella Porta]]
| výstavba = 1669–1675
| přestavba =
| web = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky]
}}
'''Červený hrádek''' je raně [[Barokní architektura|barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] na severním okraji [[Jirkov]]a v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Postavit ho nechal roku 1655 [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]. Staveništěm zámku se stala [[ostrožna]] na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]], na které předtím stával [[hrad]] ''Borek.'' Zámecký areál je od roku 1963 chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref>
 
== Historie ==
 
Během [[Husitské války|husitských válek]] stál Václav z&nbsp;Moravěvsi na katolické straně. Nechal hrad opravit a ozdobit červenou barvou, podle níž se hradu začalo říkat Červený hrádek.<ref name="sedlacek"/> Nový název se v&nbsp;písemných pramenech poprvé objevil roku 1422.<ref name="durdik"/> Po Václavově smrti hrad získali Markéta, vdova po Buškovi z&nbsp;Eisenberka, a její synové Jan a Bohuslav z&nbsp;Moravěvsi a Blažimi. Roku 1428 byl za jediného pána hradu označen pouze Jan z&nbsp;Moravěvsi.<ref name="sedlacek"/> Ještě téhož roku se hradu zmocnil Vít ze Šumburka, později Bohuslav ze Rvenic a v&nbsp;roce 1436 Jan Hrádek z&nbsp;Chodžova.<ref name="andel"/>
 
[[File:Rothenhaus2.jpg|thumb|left|Nádvoří]]
 
Právní nárok na hrad však stále držel Jan Blažimský, který jej roku okolo roku 1431 prodal Půtovi z&nbsp;Ilburka. Jisté právo na něj měl také Jan z&nbsp;Litovic, manžel Anežky ze Rvenic, která byla druhou manželkou Václava z&nbsp;Moravěvsi. Ani jeden z&nbsp;nich však hrad fakticky neovládal. Roku 1437 nechal císař [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] zapsat hrad [[Vilém z Ilburka|Vilémovi z&nbsp;Ilburka]], ale ani on se skutečným majitelem nejspíše nestal, přestože se o&nbsp;něj soudil s&nbsp;Janem Hrádkem z&nbsp;Chodžova. Dalším pánem hradu se stal Plichta ze Žerotína, uváděný na Červeném hrádku v&nbsp;roce 1440. Vilémovi z&nbsp;Ilburka se od něj podařilo hrad nejspíše získat, protože roku 1443 udělil jirkovským měšťanům řadu práv. Roku 1449 potom celé panství s&nbsp;výjimkou věna Anežky ze Rvenic prodal Albertu (Albrechtu) Konipasovi.<ref name="sedlacek"/>
 
=== Zámek ===
[[File:Rothenhaus3.jpg|thumb|Sochy Odyssea a Polyféma na nádvoří]]
[[File:Rothenhaus4.jpg|thumb|Jedna z&nbsp;nástěnných maleb]]
 
Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic nechal hrad po roce 1579 přestavět na renesanční zámek.<ref name="durdik"/> Kromě toho získal zpět dříve odprodané části panství. Před svou smrtí rozdělil rozsáhlý majetek mezi tři syny, z&nbsp;nichž Adam zemřel brzy po otci. Ze zbývajících bratrů Červený hrádek připadl spolu [[Chomutov (zámek)|Chomutovem]], [[Údlice (zámek)|Údlicemi]], [[Březno (okres Chomutov)|Březnem]],<ref name="andel"/> [[Nezabylice]]mi a [[Hora Svaté Kateřiny|Horou Svaté Kateřiny]] mladšímu Bohuslavu Jáchymovi Hasištejnskému z&nbsp;Lobkovic, který se oženil s&nbsp;Annou z&nbsp;Redernu.<ref name="s268"/> Po její smrti vyměnil roku 1588 veškerý majetek se svým příbuzným [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z&nbsp;Lobkovic]] za [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]], [[Kosmonosy (zámek)|Kosmonosy]] a 80 tisíc kop [[Míšeňský groš|míšeňských grošů]].<ref name="andel"/> Jiří Popel z&nbsp;Lobkovic na svém novém panství zahájil proces [[rekatolizace]] a do Chomutova pozval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Obyvatelé města se proti náboženským změnám bouřili, a roku 1591 ve městě došlo k&nbsp;otevřenému povstání.<ref name="andel"/> Povstání bylo potlačeno a ještě téhož roku proběhl na Červeném hrádku soud s&nbsp;částí povstaleckých vůdců, z&nbsp;nichž byli dva měšťané na zámku popraveni.<ref name="s269">Sedláček (1923), s. 269</ref>
 
=== Hrzánové z&nbsp;Harasu ===
Adam Hrzán sympatizoval s&nbsp;[[České stavovské povstání|českým stavovským povstáním]]. Přestože byl zámožný, nechtěl se plně podílet na financování stavovských aktivit, a proto [[Direktorium (stavovské povstání)|stavovské direktorium]] roku 1618 na zámek poslalo úředníky doprovázené oddílem ozbrojencům, kteří tam zabavili peníze v&nbsp;hodnotě 118 tisíc kop míšeňských grošů. Po Adamově smrti v&nbsp;roce 1619 panství zdědil syn Jan Hrzán. Stejně jako jeho bratři a otec podporoval [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]], a proto měli být potrestán ztrátou veškerého majetku. Podařilo se jim tomu zabránit tak, že Zdislav Hrzán se vzdal svého [[Lanškroun (zámek)|lanškrounského]] panství.<ref name="s270">Sedláček (1923), s. 270</ref>
 
[[File:Rothenhaus6.jpg|thumb|upright|left|Portál hlavního průčelí s&nbsp;erbem rodu Hohenlohe-Langenburg]]
 
[[Třicetiletá válka]] pro zámek znamenala pohromu. Roku 1631 zemřel Adam Hrzán, a zámek připadl vdově Sabině Žofii z&nbsp;Vřesovic a jejím třem nezletilým synům. Ve stejném roce museli majitelé zaplatit výpalné [[Sasko|saskému]] veliteli Vlietsingovi, jehož oddíly tábořily u&nbsp;Chomutova. Přesto Sasové zámek obsadili a jeho velitelem se stal Jindřich z&nbsp;Bischofsheimu. Vojáci navíc poničili vybavení interiérů a zbourali úřednický dům. V&nbsp;únoru roku 1632 k&nbsp;Červenému hrádku přitáhlo císařské vojsko od obléhaného [[Žatec|Žatce]] a zámek vypálilo. Podruhé zámek vyhořel roku 1639 během vpádu Švédů.<ref name="s270"/>
Sabina Žofie z&nbsp;Vřesovic se mezitím roku 1633 vzdala za [[Svobodný pán|svobodného pána]] Rudolfa z&nbsp;Morzina.<ref name="s270"/> Roku 1646 se správy panství ujal její syn Jan Adam Hrzán, který tehdy dosáhl plnoletosti, a v&nbsp;roce 1655 zahájil obnovu sídla. Nejprve musely být strženy válkou poničené zbytky starého zámku a jeho opevnění. Samotná stavba proběhla v&nbsp;letech 1669–1675 a řídil ji stavitel [[Santini de Bossi]]. Autorství projektu však bývá připisováno [[Antonio della Porta|Antoniovi della Porta]].<ref name="a76"/>
 
Po Janu Adamovi se měli roku 1681 o&nbsp;majetek rozdělit rovným dílem dva synové. Červenohrádeckým pánem se stal Ferdinand Maxmilián z&nbsp;Harasu, který na zámku v&nbsp;letech 1687–1688 hostil sochaře [[Jan Brokoff|Jana Brokoffa]]. Roku 1696 musel celé panství přenechat staršímu bratrovi Arnoštu Maxmiliánovi Hrzánovy, který za něj převzal dluhy a zavázal se vyplácet mu rentu ve výši 6660<ref name="s270"/> zlatých.<ref name="a76"/> Panství již o&nbsp;rok později zdědil Zikmund Valentin Hrzán, kterému do té doby patřil údlický statek.<ref name="s270"/> Na Červeném hrádku pravděpodobně nechal postavit schodiště do parku před jižním průčelím zdobené Brokoffovými vázami.<ref name="a76"/> Návrh schodiště pochází, ne zcela jistě,<ref name="a76"/> od architekta [[Jan Baptista Mathey|Jan Baptisty Matheye]].<ref name="putovani"/>
 
=== Osmnácté a devatenácté století ===
[[File:Jiří Buquoy de Longeval-Georg Franz August de Longeval (1771–1851).jpg|thumb|upright|Jiří František Buquoy]]
 
Dne 18.&nbsp;října 1707 červenohrádecké panství koupil za 90&nbsp;300 zlatých [[kníže]] Jáchym Ondřej z&nbsp;Lichtenštejna. Jeho dědičkou se stala vdova rozená z&nbsp;Ditrichštejna a po ní roku 1720 dcera Dominika z&nbsp;Lichtenštejna. Ta se provdala za knížete Jindřicha z&nbsp;Auersperka. Zemřela roku 1724. Svůj majetek v&nbsp;závěti rozdělila na poloviny, z&nbsp;nichž jednu zdědil její manžel. Druhou polovinu zdědila dcera a synové Karel, Jan a Adam, ale roku 1766 členové rodiny uzavřeli smlouvu, podle které celé panství připadlo Janu Adamovi z&nbsp;Aursperka. Někdy v&nbsp;té době bylo k&nbsp;Červenému hrádku připojeno [[Bílence (zámek)|bílenecké]] a [[Voděrady (Bílence)|voděradské]] panství.<ref name="s270"/>
 
Zámek od té doby sloužil řadě organizací. Vystřídalo se v&nbsp;něm učiliště hornické mládeže a učňovské středisko Chemických závodů v&nbsp;Záluží u&nbsp;Mostu. Od roku 1967 v&nbsp;zámku fungovalo doléčovací středisko chomutovské nemocnice a o&nbsp;dva roky později byl ve dvou místnostech zřízen Památník boje proti fašismu.<ref name="a77"/> Roku 1996 zámek získalo město Jirkov, které zahájilo rozsáhlou rekonstrukci dokončenou v&nbsp;roce 2006. V&nbsp;zámku od té doby sídlí Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov.<ref name="historie-zamku"/> Veřejnosti je v&nbsp;zámku zpřístupněn prohlídkový okruh a technické muzeum v&nbsp;bývalé jízdárně.<ref name="prohlidky"/>
 
== Stavební podoba ==
== Architektura a zámecký park ==
=== ReferenceHrad ===
Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z&nbsp;původního hradu.<ref name="durdik">{{Citace monografie
Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z&nbsp;původního hradu.<ref name="durdik"/> [[Bedřich Bernau]] v&nbsp;devatenáctém století popsal ztracenou ilustraci zámku před barokní přestavbou. Podle ní a drobných náznaků v&nbsp;zámeckých interiérech je možné předpokládat, že hrad a renesanční zámek měly pravidelnou dispozici se zástavbou podél obvodové hradby kolem centrálního nádvoří.<ref>Lehký, Sýkora (2014), s. 143–144</ref>
 
=== OdkazyZámek ===
[[File:Rothenhaus9.jpg|thumb|Sochy v&nbsp;zámeckém parku]]
 
Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Dominantou jižního přůčelí se třinácti osami je výrazný rizalit s&nbsp;fasádou členěnou [[pilastr]]ovým řádem.<ref name="a77"/> V&nbsp;ose rizalitu se nachází zdobený [[Portál (architektura)|portál]] z&nbsp;roku 1675. K&nbsp;portálu vede dvouramenné schodiště s&nbsp;[[Balustráda|balustrádami]] a vázami.<ref name="poche"/> Nádvoří je přístupné také průjezdem v&nbsp;protilehlém křídle, do kterého vede portál se segmentovým [[Štít (architektura)|štítem]].<ref name="a77"/> Vestibul průjezdu má [[štuk]]ováním a malbami zdobený strop.<ref name="poche"/> Nádvorní fasády jsou členěné slepými [[Arkáda (architektura)|arkádami]] a pilastry. Přízemí od patra odděluje stupňovaný [[vlys]]. Křídlo s&nbsp;průjezdním portálem se do nádvoří otevírá třemi velkými arkádami, mezi kterými jsou výklenky s&nbsp;kašnami zdobenými sochami [[Odysseus|Odyssea]] a [[Polyfémos|Polyféma]] od sochaře Jana Brokoffa.<ref name="a77"/>
 
Přízemní<ref name="a77"/> místností má stropy zaklenuté [[Valená klenba|valenou klenbou]] nebo valenou klenbou s&nbsp;výsečemi.<ref name="poche"/> Významným prostorem, který zabírá dvě poschodí, je velký sál v&nbsp;rizalitu hlavního průčelí. Vstup do něj umožňmují čtyři portály se štukovou výzdobou. Horní část stěn sálu je zdobená pilastry podepřenými štukovými [[atlant]]y a výklenky s&nbsp;mytologickými postavami. Pod nimi jsou malby bitevních scén a štukové reliéfy. Mytologické a lovecké výjevy jsou také na stropě s&nbsp;vysokým [[fabion]]em.<ref name="a77"/> Z&nbsp;roku 1695 pochází zámecká kaple svatého [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] rozšířená roku 1787.<ref name="poche"/> V&nbsp;jejím [[Kněžiště|presbytáři]] byla použita [[Valená klenba|necková klenba]], zatímco [[Loď (architektura)|loď]] má klenbu valenou s&nbsp;[[luneta]]mi.<ref name="a77"/>
 
=== Park ===
V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a&nbsp;zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a&nbsp;zahradními stavbami.<ref Dodnesname="a76"/> jeV zachovalýpolovině lesnídevatenáctého pavilonstoletí (templ),byl míčovnana čijižní maléstraně divadlo.zámku Vdoplněn parkuo bylyzahradu, pěstoványjejíž cizokrajnésoučástí vzácnébyla dřeviny.sbírka Zajehličnanů, povšimnutía stojískleníky.<ref vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku.name="a77"/>
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| strany = 99
}}</ref>
 
Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní [[fasáda|fasády]] dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří [[Arkáda (architektura)|arkádami]], ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné [[schodiště]] se [[zábradlí]]m z&nbsp;balustrů, zdobené [[váza]]mi. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s&nbsp;jednodušším [[Portál (architektura)|portálem]]. V obou vchodech je bohatá [[štuk]]ová a malovaná výzdoba [[strop]]u.
 
V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a&nbsp;zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a&nbsp;zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="hefner">{{Citace periodika
| příjmení = Hefner
| číslo = 1–2
| strany = 23
}}</ref>
<ref name="poche">{{Citace monografie
| editoři = [[Emanuel Poche]]
| titul = Umělecké památky Čech
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1977
| svazek = I. A/J
| počet stran = 644
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Červený Hrádek
| strany = 192
}}</ref>
<ref name="putovani">{{Citace elektronické monografie
| titul = Jean Baptista Mathey
| url = http://www.santini.cz/cz/jan-baptista-mathey
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2018-10-20
| vydavatel = Putování za Santinim
}}</ref>
</references>

Navigační menu