Slovenská autonomní země

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Slovenská autonomní země
Slovenská autonómna krajina
 První republika 1938–1939 Slovenská republika (1939–1945) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Hej, Slováci
geografie
Mapa
Druhá republika v roce 1939
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
První republika První republika
Nástupnické:
Slovenská republika (1939–1945) Slovenská republika (1939–1945)

Slovenská autonomní země byla autonomní země v Československu, respektive druhé republice existující krátce od 23. listopadu 1938 do 14. března 1939, kdy byl prohlášen samostatný Slovenský stát.

Ke vzniku slovenské autonomie došlo na základě ústavního zákona č. 299/1938 Sb., o autonomii Slovenskej krajiny, který tím zásadně změnil dosavadní československou ústavu, prohlašující republiku za unitární stát. Tímto aktem došlo de facto ke vzniku federace, ačkoli autonomní bylo pouze Slovensko a na základě podobného zákona také Podkarpatská Rus, historické české země autonomii nezískaly a byly nadále spravovány ústředními československými orgány. Zákonodárnou moc na území Slovenska měl vykonávat Sněm Slovenské země a spravovat ji měla Slovenská zemská vláda, úřední řečí zde byla už jen slovenština. Autonomie Slovenska se projevila formálně také v tom, že celý stát se dále označoval jako „Česko-Slovensko“.

Nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vznik první Slovenské republiky.

Slovenský stát vznikl 14. března 1939 na území Slovenska z pomnichovské Československé republiky po předcházejícím Hitlerově rozhovoru (dohodě či pohrůžce, že v případě nesouhlasu Německo přenechá celý slovenský prostor horthyovskému Maďarskému království a Polsku) s Jozefem Tisem a Ferdinandem Ďurčanským dne 13. března 1939 v Berlíně. Před tímto jednáním odmítl nezávislost vyhlásit Karol Sidor, který se jako osobnost rovná Jozefu Tisovi a zástupce Hlinkovců v pražské vládě stal v průběhu Homolova převratu na Slovensku novým předsedou slovenské autonomní vlády. Jako prostředek nátlaku se pokusili němečtí agenti umístit pod vilou tohoto hlavního velitele Hlinkových gard a nejvlivnějšího slovenského politika po Jozefu Tisovi výbušný systém, jeho ochranka však Němce včas zadržela. Podobné štěstí chybělo Jozefu Tisovi, před jehož klášterem v Bratislavě explodovala bomba, která zabila jednoho člověka.