Slatina (okres Litoměřice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Slatina pod Hazmburkem)
Slatina
Pohled na Slatinu z Hazmburku
Pohled na Slatinu z Hazmburku
Znak obce SlatinaVlajka obce Slatina
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecLibochovice
Obec s rozšířenou působnostíLovosice
(správní obvod)
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel274 (2023)[1]
Rozloha6,94 km²[2]
Katastrální územíSlatina pod Hazmburkem
Nadmořská výška177 m n. m.
PSČ411 17
Počet domů128 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSlatina 50
410 02 Lovosice 2
info@slatina-lt.cz
StarostaVáclav Zíta
Oficiální web: www.slatina-lt.cz
Slatina na mapě
Slatina
Slatina
Další údaje
Kód obce565601
Kód části obce149641
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slatina je obec, která se nachází v okrese LitoměřiceÚsteckém kraji. Vesnice stojí na úpatí vrchu Hazmburk, asi tři kilometry severně od města Libochovice. V obci žije 274[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi (Zlatina) se vztahuje k roku 1057, kdy je Slatina uváděna mezi majetkem, kterým kníže Spytihněv II. obdařil právě ustavenou litoměřickou kapitulu. V roce 1363 prodala litoměřická kapitula obec Zbyňku Zajícovi z Hazmburka. Přibližně po dvou stech letech se Slatina vrátila do držení kapituly a ta Slatinu opět prodala. Tentokrát se jejími pány stali v roce 1558 Lobkovicové, kteří ji vlastnili jen krátce a po dalších rychlých změnách majitelů se novým pánem Slatiny stal purkrabí Adam ze Šternberka.[4]

Během třicetileté války Slatina utrpěla četné škody a byla téměř opuštěna. Její osidlování započalo znovu až v roce 1640. V roce 1676 odkoupil panství hrabě Gundakar z Ditrichštejna, který pocházel z Moravy a Slatinu osidloval novými osadníky z jeho moravských panství. Následná léta byla pro Slatinu klidná a až v letech 1742 a 1743 byla Slatina rabována francouzskou armádou během válek o rakouské dědictví. V roce 1858 vymřeli Dietrichisteinové po meči a Slatina se dostala do majetku rodu Herbersteinů, kteří o Slatinu přišli v roce 1924 během pozemkové reformy. V roce 1861 obdržel ve Slatině čestné občanství velikán a rodák z Libochovic Jan Evangelista Purkyně.[4]

Ves má půdorys okrouhlice – usedlosti jsou rozmístěny okolo okrouhlé návsi. V roce 1857 byla Slatina spojena s obcí Sedlec novou silnicí a v roce 1864 i s Libochovicemi. V roce 1886 se Slatina dočkala cesty k železniční zastávce a na přelomu století byla postavena silnice do Černivi. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.[4]

V roce 1991 se obecní úřad přestěhoval do budovy základní školy. V roce 2002 získala vesnice Bílou stuhu v soutěži Vesnice Roku za práci s mládeží. V roce 2003 byl vybudován ze zámkové dlažby chodník k 1,5 kilometru vzdálené železniční zastávce. Dále byl v roce 2005 realizován projekt povodňových domků. Těch bylo na úpatí Hazmburku postaveno šestnáct a domov v nich našli povodní zasažení lidé z Litoměřicka.[4]

V obci od roku 2002 funguje ojedinělé hiporehabilitační centrum, které pomáhá seniorům a tělesně postiženým lidem. Projekt je mimo jiné financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 360 394 419 455 461 502 489 311 317 279 248 201 211 211 253
Počet domů 59 61 70 77 85 89 110 123 94 90 84 99 105 127 128

Vlajka a znak[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 byla obci udělena možnost užívat znak a vlajku. Znak i vlajka používají motiv kruhu, který symbolizuje tvar vesnice, a motiv květů byliny sivěnky slatinné, která rostla v bažinách a slatinných oblastech. Zelená barva pak symbolizuje slatiny a louky a stříbrná barva symbolizuje slanou půdu. Pět hvězd je symbolem svatozáře svatého Jana Nepomuckého, jemuž je zasvěcen místní kostel.[8]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Východně od vesnice vede železniční trať Lovosice–Postoloprty.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Jana Nepomuckého

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d ČERNÝ, Dalibor, a kol. 950 let Slatiny. 1056–2006. Hostivice: Baron, 2006. 144 s. ISBN 80-86914-09-7. 
  5. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením [online]. Valdek [cit. 2023-05-30]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. HOZMANOVÁ, Eva. Ve znaku Slatiny pod Hazmburkem je květina sivěnka slatinná. Lovosický dnešek [online]. 2005-05 [cit. 2023-05-30]. Čís. 5. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Dalibor, a kol. 950 let Slatiny. 1056–2006. Hostivice: Baron, 2006. 144 s. ISBN 80-86914-09-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]